nationality: Czech
sex: male

Joža Barvič

Valašský rodák Joža Barvič studoval na německé reálce v Novém Jičíně, školu však nedokončil. Byl krátce úředníkem Reichových skláren. Po vojenské službě v Olomouci vstoupil do učení v olomouckém knihkupectví Vlad. Žákovského, později se stal pomocníkem knihkupce Františka Karafiáta v Brně. Z podnětu svého bratra Františka, advokáta v Holešově, se pustil do samostatného podnikání. Několikrát neúspěšně žádal o knihkupeckou koncesi (zamítavá odpověď došla dokonce od ministerského předsedy Taaffeho, podle něhož bylo v Brně knihkupectví dost). K Barvičovu štěstí přišla do konkurzu stará brněnská firma Griesmayer a Glück. Její majitel Hofman se za 1000 zlatých své koncese zřekl v Barvičův prospěch. Ten sice musel ještě Hofmanovi hodně doplatit, ale inzerátem v Moravské orlici mohl 12. července 1883 veřejnosti oznámit, že v Rudolfské (dnes České) ulici číslo 4 otevírá knihkupectví, obchod hudebninami, zbožím uměleckým, papírem a pomůckami školními. Zdůrazňoval přitom, že jde o podnik ryze český a určený "všem Moravanům, hlavně Čechům brněnským". Obchod nesl firemní štít ve třech slovanských barvách v české řeči. To byl v převažujícím německém prostředí tehdejšího Brna odvážný krok, který ihned doznal "patřičnou" odezvu. Němečtí výrostci krám napadali, vývěsní štít znečišťovali a ničili, fyzicky byl napaden i sám Barvič. Konec jejich řádění učinil až městský magistrát, který dal k obchodu postavit stráž. Joža Barvič se stal prvním úspěšným brněnským českým knihkupcem, který šířil dobrou českou knihu. Roku 1896 navštívil Rusko a stal se i nadšeným rusofilem, což k jeho oblibě "nahoře" rovněž nepřispělo. V roce 1897 rozšířil svůj podnik o nádražní prodejnu knih v Brně, otevřel i pobočky v Zábřehu a ve Vyškově. Dostal se však do finančních potíží. Na radu přátel přijal za společníka svého vyučence, královopolského rodáka Josefa Novotného. To se ukázalo jako krok velmi šťastný.


Schopný a pracovitý Novotný zřídil knihkupectví v Králově Poli, původní prodejnu v centru města přestěhoval do nových prostor (dnes Česká 13, Novotný později koupil celý dům). Mimo vlastního prodeje se zde provozovalo i nakladatelství, obrazárna a hudební salon. Vystupovali v něm například Rudolf Firkušný, Rafael Kubelík, navštěvoval jej Leoš Janáček. Kolem nového kulturního střediska se soustředili představitelé českého národního života v Brně, novináři, spisovatelé, hudebníci i výtvarníci. Barvičův sen se naplnil, on sám však již neměl dost sil pouštět se do nových aktivit a ze společenství ve firmě v roce 1919 vystoupil. Josef Novotný jako jediný majitel však vedl podnik dál pod názvem Barvič a Novotný.


Joža Barvič byl nejen průkopníkem českého knihkupectví v Brně. Byl i nadšeným vlastencem, činovníkem brněnského Sokola (pomáhal na svět i sokolskému stadionu na Kounicově ulici), podporoval české divadlo i školy. Jeho pohřeb se konal za velké účasti brněnské veřejnosti. Od roku 1997 má čestný hrob na Ústředním hřbitově v Brně, je po něm pojmenována ulice v Masarykově čtvrti. Nedošlo bohužel k umístění pamětní desky od sochaře prof. V. Macha na domě, v němž mělo první Barvičovo knihkupectví sídlo.

zdroj: www.brno.cz

Joža Barvič