Josef Páta

* 27. 8. 1886, Litomyšl (Svitavy), Česká republika (Czech Republic)
† 24. 6. 1942, Praha, Česká republika (Czech Republic)
Pedagogue, Slavist, Philologist,

 

nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01091858

notes:
Prof., PhDr.; Popraven za okupace. Profesor lužické srbštiny na filosofické fakultě University Karlovy v Praze, slavista. Práce v oboru, překladatel z lužické srbštiny.

Josef Páta

Po gymnaziálních studiích v Litomyšli (1896–1904) vystudoval na Filozofické fakultě UK (1904–1909) bohemistiku a moderní filologii se zřetelem k slavistice, u Adolfa Černého absolvoval kurzy lužické srbštiny a své znalosti si rozšířil v rámci studijních pobytů na univerzitách v Lipsku, Záhřebu, Bělehradě a Sofii.
V roce 1909 získal na FF UK doktorát filozofie (disertační práce Záměna genitivu za akuzativ v církevní slovanštině a staročeštině), poté až do roku 1918 (s přestávkou 1914–1916, kdy sloužil v armádě) působil jako středoškolský profesor na Českoslovanské obchodní akademii v Praze, 1918–1919 na pražském gymnáziu v Křemencově ulici. Od roku 1917 do 1920 byl lektorem bulharštiny na pražské technice, v roce 1920 nastoupil ve stejné pozici rozšířené o lužickou srbštinu na FF UK, kde byl po habilitaci (1922) jmenován docentem (1922–1933) a prvním mimořádným profesorem (1933–1942) stolice lužickosrbského jazyka a literatury Univerzity Karlovy. Souběžně přednášel též bulharistiku, jeho pozornost byla zaměřena i na problémy bohemistické a kulturní styky česko-jihoslovanské. Podílel se rovněž na reedicích Gebauerových školních mluvnic češtiny.
Jako sorabista publikoval jak odborné, tak popularizační práce o lužické srbštině, ale také povšechně o Lužických Srbech a jejich životě. Ve věci Lužických Srbů se angažoval nejen společensky, ale i politicky: V roce 1919 například v rámci spolkové činnosti veřejně vyzval k vytvoření samostatného lužického státu. V posilování vztahů mezi slovanskými národy, zejména mezi Čechy a Lužickými Srby, pokračoval i po zbytek života, kritizoval například útlak Lužických Srbů nastupujícím nacismem.
V období protektorátu mu bylo okupačními úřady zakázáno přednášet, po uzavření českých vysokých škol pracoval jako publicista[3] a navázal již na podzim 1939 spolupráci s domácím odbojem. a v knihovně Národního muzea v Praze. V rámci druhé heydrichiády pak byl 9. června 1942 zatčen a po krátkém věznění v Terezíně popraven 24. června na Kobyliské střelnici.
cs.wikipedia.org, 5.5.2018

Josef Páta

 

Josef Páta

from - to   group, *creation, notes
1946 - ????   Česká akademie věd a umění, *, člen in memoriam

Josef Páta

kniha
  published   title (subtitle), publisher, city
  2017   Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha
encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle), publisher, city
  2016   Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
www
  published   title (subtitle), publisher, city
  ????   Josef Páta (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Josef Páta

antologie/sborník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1937   Lužické stati

Josef Páta

antologie/sborník
  published   title (subtitle), publisher, city
  1937   Karel Hynek Mácha Osobnost, dílo, ohlas (Sborník k 100. výročí Máchovy smrti uspořádala redakcí Arna Nováka Literárně historická společnosti československá), Družstevní práce, Praha 1
  1940   Kde domov můj? (Památník věnovaný naší vlasti a hymně národa českého), Čin, tiskové a nakladatelské družstvo československých legionářů, Praha
podřazený dokument
  published   title (subtitle), publisher, city
  1932   O umění v Litomyšli a na Litomyšlsku (Úvahy a doklady), Od Trstenické stezky, 97-128
  1934   Voleského Litomyšl, 76-77
  1937   K. H. Mácha a Lužice, Karel Hynek Mácha Osobnost, dílo, ohlas, 315-326