Jan Nepomuk Laštovka

* 1824, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 12. 7. 1877, Praha, Česká republika (Czech Republic)

 

sex: male

word:
Lidový loutkář, který v době, kdy kočovní loutkáři zažívali ústup ze slávy, vnášel do loutkového divadla nové, moderní principy. Nazývali ho "loutkář Polabí", nebo též "Mošna mezi loutkoherci".
K loutkovému divadlu Jiřího Kašíka zběhl jako vyučený pekař.
Jeho žena Antonie Festová (1825-1894) byla z loutkářské rodiny, spolu odešli k loutkáři Janu Kubeškovi. V zimě s Kubeškou loutkařili, v létě vystupovali v cirkuse.
0d 1859 se naplno vrátili k loutkářské profesi.
Zakoupil starší loutkovou scénu, kterou mu loutkami doplnil řezbář Alessi.
Narozdíl od ostatních lidových loutkářů Laštovka neohlašoval představení vyvoláváním a bubnem, ale tištěnými plakáty.
Jeho repertoár zahrnoval asi dva tucty solidních tradičních titulů a tři vlastní hry: Jiří Poděbradský (dramatizace povídky), Žižkova smrt (podle dramatu J.J.Kolára) a Jan Žižka u hradu Rabí. Připravil osobitou adaptaci Fausta dle Kolárova překladu, pokoušel se sám o překlady.
Jeho divadlo bylo dobře vypravené, Laštovka si na výpravu, kouzelnou mechaniku a světelné efekty potrpěl. Předváděné kratochvíle měly hlavu a patu, Kašpárek byl vtipný kluk, jeho výstupy byly očekávaným vrcholem večera.
Hrál pro dospělé i děti. Specialitou pro dospělé byly satirické až rebelantské kuplety "Dědka a báby zlých časů", k nimž čepal lokální náměty po příjezdu na štaci nebo z novin.
Občas proto míval potíže s úřady. Vysloužil si tím přízvisko "loutkářský Havlíček".
Disponoval zvučným hlasem a zbavil se patosu i jazykových klišé "pimprláčtiny".
O jeho divadelní činnosti referovaly noviny již za jeho života, nekrolog v Národních listech (první novinový nekrolog věnovaný loutkáři) dosvědčuje, že byl pokládán za originálního představitele tehdejšího loutkářství.
Novátorské bylo i to, že nehrál sám či jen se ženou, ale jako první si vytvořil soubor a úlohy rozděloval několika vodičům a mluvčím, jichž bylo až dvanáct.
zdroj - amaterskedivadlo.cz, 2013/12/23

notes:
Odkaz. forma
Lašťovka, Jan Nepomuk, 1824-1877
* Malé Bubny
Bubny jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. Její katastrální území zahrnovalo především Letnou a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží Praha-Bubny, tedy dnešní západní část Holešovic. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce 1850 byly sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice-Bubny. V roce 1884 byly Holešovice-Bubny připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce 1960 byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.
cs.wikipedia.org