Kunhuta Stauf

* 6. 2. 1202, Hohenstaufen, Německo (Germany)
† 13. 9. 1248, Praha, Česká republika (Czech Republic)
Czech Queen, Maecenas

 

nationality: German
sex: female

notes:
NK neuvádí 2010, 2011, 2012, 2013,

Kunhuta Stauf

Dcera německého krále Filipa Švabského a jeho manželky Marie Ireny z rodu byzantských Angelovců. Tvůrkyně gotické kultury v českých zemích. Jejím vychovatelem a učitelem po tragické smrti obou rodičů byl špýrský biskup Konrád III. von Scharfeneck, jeden z nejvdělanějších duchovních hodnostářů té doby. Narozena roku 1202 na hradě Hohenstaufen. Zemřela roku 1248 v Praze. Pohřbena v klášteře klarisek Na Františku. Tento klášter je proslulý působením její švagrové, sv. Anežky. Královna Kunhuta se zasloužila o nebývalý rozkvět gotické kultury v našich zemích v době vlády jejího manžela, českého krále Václava I. Královna Kunhuta založila klášter Vallis sanctae Mariae u městečka Ostritz. Podílela se však také na stavbě a úpravě zařízení interiérů následujících architektonických a historických památek: hrad a město Moravský Krumlov, brněnský hrad Špilberk, hrad Svojanov u Poličky, hrad Cvilín u Krnova, hrad a město Písek, hrad Zvíkov, hrad Orlík nad Vltavou, hrad na hoře Osule u Vítějovic, hrad Kamýk nad Vltavou, hrad a město Kadaň, hrad Frýdlant u České Lípy, hrad Lichnice alias Lichtenburk, hrad a město Jindřichův Hradec, hrad Landštejn, hrad Křivoklát, hrad Jivno poblíž hradu Křivoklát, hrad Jenčov poblíž hradu Jivno, hrad Okoř, hrad Týřov, hrad Angerbach, hrad Džbán, hrad Houska, hrad Bezděz, raně gotické úpravy Pražského hradu a rezidence panovníků na Starém Městě pražském. Při nájezdu Mongolů do Evropy tvořila se svým manželem, českým králem Václavem I. jedinou evropskou panovnickou dvojici, jež si byla vědoma nebezpečí mongolských hord pro evropskou kulturu, a proto zabezpečila hranice českého státu před nájezdníky jednak soustavou opevnění a jednak vytvořením stále branné hotovosti železem okutých rytířů. Tato opatření odradila mongolské útočníky od vpádu do Čech. Královna Kunhuta se svým vybraným chováním a jednáním a sborem dam svého okolí podílela na přijetí gotické, produchovnělé kultury panstvem českých zemí. Ve spolupráci se svou švagrovou, sv. Anežkou se zasloužila královna Kunhuta, korunovaná na českou královnu v jejích 26 letech, na produchovnělosti života příslušníků a příslušnic duchovního stavu. Královna Kunhuta vedle svého manžela, krále Václava I. a vedle své švagrové, sv. Anežky je tvůrkyní gotického stylu života v českých zemích.

Kunhuta Stauf

institution, city  
Národní galerie v Praze, Praha