Václav Stratil

* 7. 10. 1950, Olomouc (Olomouc), Česká republika (Czech Republic)
photographer, draghtsman, painter, performer, musician

 

nationality: Czech
sex: male
email: vaclavstratil@seznam.cz

Václav Stratil
Bez názvu
1980
kombinovaná technika
papír, tuš
625 x 450 mm
Václav Stratil
Bez názvu
1981
kombinovaná technika
akvarel, ruční papír, tuš, tužka
585 x 417 mm
Václav Stratil
Bez názvu
1981
kresba
papír, tuš
420 x 300 mm
Václav Stratil
Velké parkety - Parkety velikonoční
1988-1989
kombinovaná technika
barevná tuš, malířský váleček, papír, tuš, tužka
2003 x 3005 mm
Václav Stratil
Erotická kaple - Rotunda - Slunce na slunci
1989
malba
papír, tuš
2990 x 2200 mm
Václav Stratil
(Netopýr)
1994
kresba
papír, tuš
24 x 18 cm

word:
Mnohovrstevnaté a rozmanité dílo konceptualisty, kreslíře, performera a malíře Václava Stratila prošlo v posledním čtvrtstoletí mnoha proměnami. V sedmdesátých letech patřil k neoficiální umělecké komunitě města Olomouce a vytvářel expresivně-existenciální malby a kresby. Viditelný obrat ke konceptualismu se v jeho díle začíná projevovat v první polovině osmdesátých let. Umělec se v té době přestěhoval do Prahy a intenzivně začal komunikovat – mimo jiných osobností tehdejší kulturní scény – s teoretičkou Milenou Slavickou a umělkyní Adrienou Šimotovou. Václav Stratil v těchto letech pracoval jako noční hlídač. Volný čas vyplňoval vytvářením časově a fyzicky náročných kreseb, vznikajících kladením mnoha paralelně vedených linií vedle sebe a v různých vrstvách svírajících vzájemný úhel 45 nebo 90 stupňů. Jde často o velkoformátová díla spojená z několika kusů papíru, jejichž vytvoření si vyžádalo měsíce monotónní práce. Mimo tematizace času a lidské práce tyto kresby představovaly jakýsi minimalistický očistný rituál v dobách kulturního bezčasí normalizace. Od konce osmdesátých let se v kresbách začínají objevovat i nápisy. To se však již Václav Stratil začal ve zvýšené míře zabývat instalacemi a především fotoperformancemi. Tématem i materiálem se mu stala především vlastní osoba, možnosti autoportrétu a proměnlivost lidské identity. Klíčovým se v tomto směru stal především cyklus Řeholní pacient (od roku 1991 do poloviny devadesátých let). Václav Stratil navštěvoval komunální fotoateliéry a s různými účesy, výrazy a rekvizitami se nechával fotografovat. Na jednotlivých snímcích (celek Řeholního pacienta má asi 50 fotografií), najdeme náboženské motivy, ironické provokace i výrazy šílenství. V praxi fotografických autoportrétů od komerčních fotografů Václav Stratil pokračuje dodnes.
Václav Stratil napůl vážně a napůl ironicky pracuje nejen se svým tělem, ale i se svojí rolí umělce ve společnosti a dokonce i pedagoga na vysoké umělecké škole (vede ateliér na brněnské FaVU). Jeho výstavy mají často charakter performance nebo jedinečné instalace. Expozice Hu-Haba v Nové síni v roce 1995 představila jeho raná díla, která by většina výtvarníků v obavách o svou pověst nikdy nevystavila. Společná výstava z roku 1997 v témže prostoru provokativně zpochybnila modernistický mýtus jedinečnosti uměleckého díla a přenosu jeho duchovních kvalit. Václav Stratil tehdy vystavil xerokopie obrazů českého modernistického malíře Václava Boštíka. Stratil vedle této linie konceptuálních děl neopustil ani vytváření dvojrozměrných artefaktů. V nových sériích „kreseb“ pracuje s lepicími fóliemi, barevnými papíry či nálepkami. Vytváří také kolektivní pokleslé malby lišek.
zdroj - Tomáš Pospiszyl, www.artlist.cz, 2007