Sázka na jistý růst? Díla českých výtvarných klasiků

type of document: podřazený dokument
parent document: Ekonom
imprint date: 2013

notes:
-
Nákup obrazů Adrieny Šimotové nebo Jana Merty je spolehlivou investicí. Na rozdíl od cenných papírů či jiných komodit totiž umělecké předměty jen rostou a prakticky neznají výkyvy směrem dolů.
Mám štěstí, že moje profese je mi koníčkem. Zabývám se autorským právem a mojí specializací jsou i práva tvůrců umění výtvarného. Od dob studií jsem se proto zajímal i o kunsthistorii, na což přirozeně navazovaly výlety do antikvariátů, kde jsem se pídil po zaprášených grafikách Bohuslava Reynka, Jana Konůpka či Josefa Váchala. Díla těchto výtvarníků bylo tehdy možné koupit za pár stokorun. Neuplynula příliš dlouhá doba a například po díle Bohuslava Reynka nastal na uměleckém trhu poměrně velký hlad.
A nejen po něm. Tvůrci zhusta přehlížení či polozapomenutí byli objevováni sběrateli a následně jejich cena letěla raketově vzhůru. Trh s výtvarným uměním rozhýbal v 90. letech minulého století Vladimír Železný, když začal ve velkém shromažďovat právě autory, které doposud uměnímilovná veřejnost příliš neznala: Karse, Medka, Piesena, Baucha... Během pár měsíců tak připsal k nákupním cenám mnoha děl jednu nulu.
I dnes platí, že nákupem opravdu kvalitního uměleckého díla nemůže investor nikdy udělat chybu. Jsou sice umělci, kteří jsou "přecenění", ale stále lze mezi českými výtvarnými umělci najít tvůrce, kteří plně docenění v hmotném slova smyslu nejsou. Kdo se podívá na žebříčky prodejů děl třeba Adrieny Šimotové, sester Válových, Stanislava Kolíbala či Jana Merty za uplynulých 10 či 15 let, zjistí, že ceny děl těchto autorů narostly v mnoha desítkách procent.
A i když lze namítnout, že jsou už na limitních hodnotách, stále jde o velice dobrou investici. Na rozdíl od cenných papírů či jiných komodit totiž jen rostou a prakticky neznají výkyvy směrem dolů. Ale úplně nejlepší je spojit příjemné s trochou štěstí: Vydat se po školních galeriích, kde mladí autoři vystavují své ročníkové či klauzurní práce, a tam hledat to pravé, doposud neodhalené zlato, a od (prozatím) neznámého umělce nakupovat kousky, které se za pár let podaří mnohonásobně zpeněžit.
Nebo si jako jistý švýcarský sběratel vyhlédnout "svého" kyjovského amatérského fotografa Miroslava Tichého se světovým potenciálem a vsadit na jeho zviditelnění, vložené prostředky se opět zhodnotí. Přesto sám s uměním neobchoduji a ani mě to nepoutá. Pokouším se obklopovat díly, které se mně a mé rodině líbí a ke kterým mám vztah spíše citový. A ty prodávat nelze.

Sázka na jistý růst? Díla českých výtvarných klasiků

Sázka na jistý růst? Díla českých výtvarných klasiků