Mácha malířskou inspirací

type of document: podřazený dokument
parent document: Průboj, Ústí nad Labem
imprint date: 1970
the number of reproductions: 1 čb
language: český

notes:
autor reprodukce chybně František Dostál
-
V letošním roce vzpomeneme 160. výročí narození Karla Hynka Máchy, jehož dílo inspirovalo celé generace básníků, výtvarných umělců i divadelníků a které je dodnes předmětem zájmu literárních teoretiků a historiků. Při této příležitosti jsme položili několik otázek akad. malíři Františku Doležalovi, který se řadu let zabývá máchovskou problematikou a v poslední době vytvořil cyklus nově pojatých studií a pláten, věnovaných Máchovu básnickému i prozaickému dílu.

Před deseti lety jste byl jedním z iniciátorů výstavy „K. H. Mácha v našem výtvarném umění“, uspořádané litoměřickou galérií k 150. výročí básníkova narození. Při této příležitosti jste pronesl na vernisáži projev, který vzbudil pozornost novým přístupem k obsahu a smyslu Máchova díla. Chtěl byste našim čtenářům říci, jak jste dospěl k této koncepci?
K této koncepci jsem dospěl již na počátku třicátých let, v době, kdy se u nás začalo rozvíjet surrealistické hnutí a Máchovo revolučně romantické dílo se stalo předmětem pozornosti a vášnivého zaujetí nastupující básnické generace. Zásluhu na tom měl především Karel Teige, který ve svých teoretických statích odhaloval revoluční charakter Máchova díla a na historických faktech zdůvodňoval příčiny, proč se měšťácká uměnověda po celé generace snažila zastírat jeho skutečný smysl.

Byly ještě jiné prameny, z nichž jste čerpal a jež potvrdily správnost thezí o revolučnosti Máchovy poezie?
Velkého poučení se mi dostalo od F. X. Šaldy, který již v roce 1912 označil celé M8chovo dílo jako „nadreálné“ a ve slavnostním projevu, předneseném v roce 1936 v Národním divadle k 100. výročí básníkova úmrtí, potvrdil Teigeho analýzu Máchova revolučního odkazu, když řekl: „Že Máj je báseň v podstatě revoluční, vycítila většina kritiky soudobé. Kritikové Máje neupírali většinou nikterak M8chovi básnický nebo umělecký talent, nýbrž zavrhovali směr jeho básnění, to je jeho revolučnosti.“ K objasnění máchovské problematiky neobyčejně přispěl i Jakub Arbes, který za příčinu sporů o Máchovo dílo označil Máchův ateismus. Moderní věda dospěla pak k názoru, že nikoli ateismus, nýbrž Máchův materialistický světový názor byl příčinou útoků, které stihaly Máchovo dílo ještě dlouho po básníkově předčasném odchodu.

Na výstavě, kterou jste v roce 1960 organizoval v litoměřické galerii, defilovalo na 40 umělců nejrůznějších generací a nejrůznějšího uměleckého zaměření. Podařilo se některému z nich odkrýt revoluční smysl Máchova díla?
Své stanovisko k této otázce jsem vyslovil v článku uveřejněném 4. prosince 1960 v Průboji a ve studii publikované o rok později ve Výtvarné práci. Dnes nemohu než opakovat to, co jsem řekl tehdy – že většina máchovských ilustrátorů se nechala svést dějovou stránkou básníkova díla a jeho romantickou kulisou a uniklo jim přitom to, co tak bystře charakterizoval Máchův současník a první životopisec Karel Sabina, že „básníkův názor světa je duší, situace romantické jeho tělem a formou.“ To je také základní příčinou nezdaru, s kterým se setkává téměř veškerá výtvarná produkce zaměřená na toto téma.

V roce 1960 jste se zúčastnil litoměřické výstavy. Vystavoval jste tu téměř lyrický obraz nočních Litoměřic a zabýval jste se i krajinou Českého středohoří. Uplatnil jste přitom požadavky, které kladete na tvorbu navazující na Máchův odkaz?
Krajinářství není mým oborem. Zvolil–li jsem přesto za předmět svého studia Litoměřice a krajinu Českého středohoří, tedy jen z toho důvodu, abych se blíže seznámil s prostředím a atmosférou, do níž Mácha vložil děj svého revolučně romantického díla. K práci jsem přistupoval netradičně a snažil se téma oprostit od jeho romantického nánosu, vtisknout mu ráz moderní malby a zachovat přitom jeho tektoniku a téměř lyrické ladění tak, jak to odpovídá charakteru Máchova díla.

Za jakých okolností jste dospěl k dnešnímu pojetí máchovské problematik a jak hodnotíte výsledky své dosavadní práce?
K výtvarnému řešení této problematiky jsem přistoupil v roce 1963, když jsem předtím prostudoval rozsáhlou literaturu (Sabinu, Friče, Arbesa, Šaldu, Teigeho , Mukařovského, Krejčího) a ověřil si na cyklu přípravných studií nosnost výrazových prostředků, které jsem si zvolil k zvládnutí této ne právě snadné a snadno zvládnutelné látky. Od loňského roku, kdy jsem začal pracovat na máchovském cyklu, jsem namaloval na dvacet pláten, vesměs velkého formátu a na dalších intenzívně pracuji. K hodnocení své dosavadní práce nejsem dosti kompetentní. To ponechám těm, kteří ji budou soudit.

Mácha malířskou inspirací

person   born   note
Doležal František   28. 7. 1910   rozhovor
Hruška Stanislav   22. 1. 1922   podepsáno esha

Mácha malířskou inspirací

person   born   note
Doležal František   28. 7. 1910    

Mácha malířskou inspirací

person   born   note
Arbes Jakub   12. 6. 1840    
Mácha Karel   16. 11. 1810    
Šalda František   22. 12. 1867    
Teige Karel   13. 12. 1900    

Mácha malířskou inspirací

key word
rozhovor

Mácha malířskou inspirací

  institution, city, signature, notes  
  Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice), výstřižek