Prameny tvůrčí inspirace

subtitle: K výstavě Františka Doležla v roudnické galérii

type of document: podřazený dokument
parent document: Průboj, Ústí nad Labem
imprint date: 1981
the number of reproductions: 2 čb
language: český

notes:
V Oblastní galérii v Roudnici n. L. bude od 27. října do konce listopadu otevřena výstava, bilancující padesát let tvůrčí činnosti malíř Františka Doležala, který se po čtvrt století svou tvorbou i publicistickou činností podílí na rozvíjení kulturního života Severočeského kraje. Při této příležitosti jsme připravili s autorem následující rozhovor.

Vaše výstava v Roudnici se uskutečňuje po desetileté přestávce, během níž jste absolvoval řadu výstav v jiných galériích.
V Roudnici jsem naposledy vystavoval v roce 1971, následovaly pak výstavy v Rychnově nad Kněžnou (1971), v Chebu (1974),v Litoměřicích )1975), v Hradci Králové (1980) a letos na jaře v Praze, ve výstavní síní Čs. spisovatel. Zúčastnil jsem se též několika výstav v zahraničí – v italské Bologni, v Jugoslávii, v Západním Berlíně, a před rokem v Kostnici.

Soubor vystavovaný v Roudnici nezahrnuje jen obrazovou tvorbu, ale i práce drobného charakteru, datované léty 1930 až 1964 – kresby, ilustrace, koláže, studie k obrazovým cyklům…
Převážná část těchto prací je majetkem Národní galerie v Praze. Zařadil jsem je do expozice, abych naznačil, z jakých pramenů vycházejí a o jaké složky se opírají mé cyklické práce z let 1964 až 1981.

Ve vaší obrazové tvorbě, zahrnující ukázky ze sedmi tematických cyklů, zaujímá vedle souboru lyricky laděných prací z posledních dvou let čelné postavení cyklus, čerpající podněty z díla a života Karla Hynka Máchy. Jaký vztah vás poutá k této tématice a z jakého hlediska jste přistupoval k jejímu ztvárnění?
Máchovskou problematikou se zabývám od třicátých let. Máchovy tvorby se cením pro její prudce lyrickou notu, pro její dramatičnost a tajuplnou krásu. Poutá mne její myšlenková náplň, její filozofie, její nekompromisní postoj vůči společenskému dění, její schopnost uvádět události v nadčasových dimenzích. Při pokusu o interpretaci této látky jsem vycházel ze stanoviska, které k M8chovu dílu v třicátých letech vyslovil F. X. Šalda a příslušníci pražské surrealistické skupiny (Nezval, Teige, Toyen, Štyrských a jiní), když Máchovo novátorské dílo charakterizovali jako předobraz umění adresovaného do daleké budoucnosti.

Máchu a jeho dílem se zabývaly celé generace malířů a ilustrátorů od Alše přes Zrzavého, Boudu a Svolinského až po tzv. generaci třicátých let. V čem se vaše pojetí této látky liší od ostatních Máchových interpretů?
Třebaže Máchovu odkazu věnovala pozornost nepřehledná řada výtvarných umělců i příslušníků jiných uměleckých odvětví, přesto si myslím, že jsme zůstali Máchovi ještě mnoho dlužní. Omezujeme svěj zájem převážně na „Máj“ a zapomínáme přitom na jeho prózy, deníky, na jeho lidské osudy. Nepřihlížíme dostatečnou měrou k tomu, že podstatou Máchovy tvorby není ani dějová osnova jeho děl, ani jejich romantická kulisa, nýbrž sám básník a jeho světový názor – a to, co pobouřilo jeho současníky a bylo příčinou kampaně, kterou proti němu rozpoutala tehdejší kulturní a politická reakce.

K zpracování této problematiky jste přistoupil počátkem šedesátých let. Co bylo bezprostředním podnětem k tomuto rozhodnutí?
V roce 1960 jsem se podílel s litoměřickou galérií na přípravách výstavy „Karel Hynek Mácha v našem výtvarném umění“, jež tvořila součást oslav k 150. výročí básníkova narození. Celou problematiku jsem důkladně prostudoval a hledal způsob, jak se s tímto nesnadným úkolem se ctí vypořádat.

Východiskem k této práci byla nepochybně vaše tvorba z třicátých let, opírající se o poetiku poetismu a surrealismu.
Ze surrealismu jsem převzal pouze pracovní metodu a zřekl se jeho akademického způsobu vidění, stejně jako poměrně úzce vymezené freudovské symboliky. Postupně jsem si vytvářel předpoklady pro vlastní mluvu, ve které se střídaly prvky reality se symbolikou utvářenou vlastní představivostí.

Tento způsob sledujete i v dalších obrazových cyklech, které jste až dosud vytvořil. Velmi často se tu prolíná symbolika krajiny se symbolikou lidské postavy. Krajina, do níž umisťujete děje svých obrazů, připomíná druhou polovinu padesátých let, kdy jste své tvůrčí úsilí soustřeďoval na oblast Českého středohoří.
V oblasti Středohoří pracuji od roku 1956. V těsném sousedství Litoměřic vlastní venkovských ateliér a tady také vznikly veškeré moje cykly, od máchovského až po „Signály času“, na kterém jsem začal pracovat v minulém roce. Kolorit, atmosféru a četné další složky obrazové skladby čerpám z této kouzelné, lyrickodramatickým duchem prosycené krajiny.

Co očekáváte od výstavy a od své další tvorby, kterou recenzenti a autoři studií k vašim výstavním katalogům charakterizují jako výsledek soustředěné, intenzivní s cílevědomé práce?
Přál bych si, aby má tvorba našla s návštěvníky co nejužší kontakt a zároveň i to, aby si divák uvědomil, že umění osmdesátých let musí být nezbytně jiné, nežli na přelomu století nebo ve třicátých či krátce poválečných letech. Umění za dnešní situace nemůže omezit svou činnost na reprodukci dějů, které probíhají před našima očima či na plátnech kin a na obrazovkách televizorů. Je na něm, aby hledalo a předkládalo veřejnosti výpověď o vnitřním životě, pocitech a vztazích člověka, žijícího a vyjadřujícího se způsobem odpovídajícím dnešní vysoce složité, náročné a komplikované době.

Prameny tvůrčí inspirace

person   born   note
Doležal František   28. 7. 1910   rozhovor
Hruška Stanislav   22. 1. 1922   rozhovor

Prameny tvůrčí inspirace

person   born   note
Doležal František   28. 7. 1910    

Prameny tvůrčí inspirace

autorská
date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
1981/10/27 - 1981/11/22   František Doležal: Obrazy a kresby 1930-1981, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice)

Prameny tvůrčí inspirace

autorská
date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
1981/10/27 - 1981/11/22   František Doležal: Obrazy a kresby 1930-1981, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice)

Prameny tvůrčí inspirace

person   born   note
Mácha Karel   16. 11. 1810    

Prameny tvůrčí inspirace

key word
rozhovor

Prameny tvůrčí inspirace

  institution, city, signature, notes  
  A 196315
  Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice), výstřižek