Podobnost, analogie (paralela), metafora

type of document: text
imprint date: 2002
number of page: 3 listy
dimensions [mm]: 297 x 210
language: český

notes:
-
Setkání nejrůznějších druhů jsou zvlášť zajímavá, pokud mají setkavší se věci (jevy, oblasti, události} něco společného. Co vypadá jako povrchní shoda, může totiž mít hlubší kořeny. V osmdesátých letech jsme v Galerii H v Kostelci nad Černými lesy realizovali dva výstavní projekty, kterými jsme chtěli upozornit na možné vztahy mezi výtvarným uměním a vědou. Setkání-mikrosvět se konalo v roce 1985, Setkání-vesmír o dva roky později ale zadání byla prakticky stejná. Obě expozice se skládaly ze dvou části - z vědeckých záznamů (fotografií, zápisu, počítačových modelací apod.) a z výtvarných prací, které se s těmito materiály nějakým způsobem (například podobnou tvarovostí, barevností, rytmem nebo strukturou) setkávaly Nešlo tedy o inspiraci výtvarné tvorby mikrosvětem či vesmírem, výtvarná díla byla k shromážděným záznamům dodána už hotová.
Stádo krav otáčející se kolem pomyslného středu připomíná nejen vodní vír, trychtýřovitý prst tornáda nebo snímek vzdálené galaxie - ale kupodivu i leteckou fotografii středověkého města. V sevření městských hradeb se domy a ulice srovnaly - zřejmé díky nějaké společné (vyšší) zákonitosti - podobně jako stádo dobytka. Grafička Marie Blabolilová (1948) zahlédla stejně vířivý pohyb v mladém zeleném obilí (v roce 1975 vytvořila lept Osení), Pavel Rudolf objevil příbuzný rytmus otáčení a zahušťováni v systému překrývajících se kružnic. To už asi není náhoda, spíš metafora na třetí či na čtvrtou.
Metafora je dle slovníkové definice přeneseným pojmenováním, opodstatněným shodností nebo podobností některých rysů nebo vlastnosti. Ránu klasické metafoře, tedy prosté shodnosti či podobnosti, zasadil v roce 1869 básník Comte de Lautréamont. Ve Zpěvech Maldororových (Odeon, Praha 1967, str. 210) popisuje mladého muže, nočního chodce: "Je krásný jako vztažitelnost drápů u dravých ptáků; nebo jako nejistota svalových pohybu v ranách na měkkých částech těla; nebo spíš jako opakovací past na krysy, kterou každé chycené zvíře vždy zas natáhne, takže může chytat do nekonečna a fungovat i schována pod slámou; a obzvláště jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole." Díky Lautréamontovi je dnes možné porovnávat všechno se vším, ale pokud nejsou mezi dvěma takto se srazivšími světy zjevné či alespoň silně tušené vztahy nebo příbuznosti, ztrácí metafora naléhavost a sílu.
Zajímavé je, že tak rozšířené pojmy jako podobnost, analogie, paralela, metafora nejsou jasně rozlišené, přesně definované. Analogie je obecně vysvětlována jako obdoba shoda či podobnost. Ale. V technice je analogií míněna shoda základních matematických rovnic popisujících dva vzájemně nezávislé fyzikální jevy. Pomoci analogii tak lze studovat obtížně srovnatelné jevy na událostech analogických, snadněji měřitelných. V logice to je druh úsudku o shodě dvou jevů na základě shody některých vlastností; v jazykovědě připodobňováni tvaru se stejnou mluvnickou vlastností; pro právníky znamená použití dané právní normy na případy dosud jinou normou neupravené; biologové tak nazývají ústrojí různého původu, ale stejné funkce; atd.
"Když používáte formu, která nic nediktuje a neurčuje," říká malíř Zdenek Sýkora (1920-2011), "objevují se analogie se vším možným. S biologií, s fyzikou, s astronomií, ohlasy ke mně přicházejí úplně spontánně. Hodně mých sběratelů jsou vědci, nalézají souvislosti se svojí prací, upozorňují mě na odborné publikace. Asi před deseti lety jsem takhle dostal knihu o teorii chaosu. Je příjemné, když pracujete naprosto spontánně, neodvoláváte se na současné vědění a přitom vytváříte věci, které rezonují s tím, co se děje v úplné jiných oborech, ve vzdálených vědeckých oblastech."
Podobnost, metafora a analogie jsou běžně užívané umělecké postupy. Analogie má velký význam heuristický, a heuristika je uměním objevovat nové. Heuréka! - Našel jsem zvolal prý nadšeně Archimédes, když objevil hydrostatický zákon.
Věda a umění jsou dva různé způsoby poznávání světa. První založený na opakovaných pokusech, na objektivních pozorováních a na logice, druhý na vcítění a intuici, na vnitřním subjektivním poznání, porozumění, prozření. Materiálem zkoumání jsou v obou případech všechny věci všeho-míra. Je proto logické i zřejmé, že se moderní věda a současné umění stále častěji setkávají.

Podobnost, analogie (paralela), metafora

person	born	note
Hůla Jiří	7. 6. 1944