Milý Bílečku. Deml napsal příteli sochařovi víc než dvě stovky dopisů

subtitle: iDNES.cz

type of document: www
parent document: idnes.cz
imprint date: 2013/04/23
language: český

web: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/bilek-deml-korespondence.A130422_223919_literatura_kla

notes:
Nakladatelství Dauphin aspiruje na počin roku, vydalo víc než dvanáct set stran korespondence mezi básníkem Jakubem Demlem a sochařem Františkem Bílkem. První list napsali v roce 1901, poslední z roku 1928. Mezi tím však spolu šest let "nemluvili".

Všechny kolonky tohoto světa prý dokázal přetavit v báseň, píše se o Jakubu Demlovi v předmluvě ke korespondenci, kterou vedl se sochařem Františkem Bílkem. Do kolonky hlavičkového papíru Sokola Tasov, kde mělo být uvedeno číslo jednací, totiž vepsal slovo Láska. S tak velkým obdivem Deml ke staršímu umělci vzhlížel. Poslal mu celkem 235 lístků či dopisů, Bílek jemu 109. Jejich korespondence teď vychází v nakladatelství Dauphin ve dvou svazcích, paralelně v papíru i elektronicky, pod názvem Číslo jednací: láska. Každý ze svazků má přes šest set stran.

Dauphin už vydal v předchozích třech letech dvě jiné Demlovy korespondenční knihy. Ty, které psal Bílkovi, jsou však nejvroucnější, alespoň zpočátku. Mladý básník nejenom sochaře obdivoval a ctil, ale pomáhal mu hledat zakázky, propagoval jeho tvorbu mezi svými známými a věnoval mu dokonce svoji první knihu. Bílkův Otčenáš Demla podnítil k samostatnému psaní.

Společná práce na Božím díle

První svazek obsahuje dopisy z let 1901-1906, pak nastala krize ve vztahu obou umělců a kontakt obnovili až v roce 1912, poslední list je datovaný rokem 1928. Deml Bílka zprvu oslovoval uctivě Drahý mistře, postupně však píše Mistře předrahý, Bratrský příteli a dokonce i Milovaný Bílečku. Přesto v tom není nic hluboce osobního - Deml vidí v Bílkovi zejména prostředníka, kterého mu seslal Bůh, aby společně pracovali na jejich díle. Shání sochaři práci v různých koutech Vysočiny, aby si na ni obvykle vyprosil peníze od farníků a mistrovi následně zaplatil.

Všechno začalo v roce 1901, kdy Deml, ještě mladý student bohosloveckého semináře, uveřejnil v časopise Museum dvě statě - o Bílkovi a Otokaru Březinovi. "Jsou nerozlučně spjati jako 'bratrská dvojice Ukazatelů Tajemstev', stojí na počátku Demlova veřejného a uměleckého působení," vysvětluje editorka knih, bohemistka Iva Mrázková. Dopisy k vydání připravovala pět let. Nešlo jen o to, uspořádat je a u některých listů zjistit dataci. Umělci se zmiňují i o řadě jiných osob, třeba o kamenících či prostých obyvatelích vesnic kolem Tasova. Jejich jména Mrázková dohledávala v matrikách a archivech, aby připravila čtenářům pohodlný rejstřík osob a aby taky bylo možné dopisy pochopit.

S dokonalým doslovem, vysvětlujícími poznámkami, prameny, řadou Bílkových ilustrací a faksimilí dopisů je tahle "dvojkniha" smělým adeptem na nakladatelský počin roku.

navštíveno 21.8.2021