Listování představí knižní úpravy Teigeho, Toyen, Warhola i Knížáka

subtitle: iDNES.cz

type of document: www
parent document: idnes.cz
imprint date: 2009/06/09
language: český

web: https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/listovani-predstavi-knizni-upravy-teigeho-toyen-warhola-i-knizaka.A090609_153206_vytvarneum_ob

notes:
V olomouckém Muzeu moderního umění bude 10. června otevřena výstava Listování. Představí moderní knižní kulturu ve sbírkách muzea. Potrvá do 11. října.

Výstava by měla na pěti stovkách exponátů ukázat, jak se měnila kniha s nástupem secese, symbolismu, surrealismu nebo funkcionalismu i v 2. polovině 20. století a jak se z ní stalo svébytné umělecké dílo.
Mezi vystavenými exponáty budou nejen typografické skvosty a bibliofilie z let 1882-1970, ale také podstatná část z muzejního fondu tzv. autorských knih, který je co do rozsahu i kvality nejvýznamnější v České republice. Listování je vrcholem letošního Roku knihy v Muzeu umění Olomouc – řady výstav, které se věnují rozmanitým podobám knižní kultury od středověku do současnosti.

Sbírku Kniha 20. století, která je na výstavě zastoupena bezmála třemi stovkami svazků, olomoucké muzeum založilo v roce 1994. "Těžištěm sbírky je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy hlavními proudy v českém knižním umění jsou funkcionalisticky orientované knižní úpravy a konstruktivistická typografie, jedinečná tvorba Josefa Čapka i umělci tvořící v duchu poetismu a surrealismu," uvedla kurátorka sbírky Hana Bartošová.

Na výstavě se tak objevují knihy, jejichž podobu navrhovali tak významní avantgardní tvůrci jako například El Lisickij, Alexandr Rodčenko, László Moholy–Nagy, Karel Teige, Ladislav Sutnar, Jindřich Štyrský, Toyen nebo Josef Šíma. Součástí sbírky jsou rovněž knižní úpravy z počátku 20. století ve stylu secese, symbolismu a později expresionismu a kubismu.

"Tyto tendence jsou zastoupeny na výstavě knihami Vojtěcha Preissiga, Františka Bílka, Karla Hlaváčka, Františka Koblihy nebo Josefa Váchala," řekla kurátorka. Sbírka je časově vymezena koncem 60. let. "Po nástupu normalizace sklouzla knižní kultura až na výjimky do průměru, který byl příznačným rysem oficiálního umění doby. Vakuum, ve kterém se česká knižní kultura ocitla, se podařilo překonat až po roce 1989. Objektem našeho sběratelského zájmu se tak stala až současná tvorba," vysvětlila Bartošová.

Sbírku Kniha 20. století doplňuje výběr z Knihovny Otto Františka Bablera, významného olomouckého překladatele a bibliofila, jehož literární pozůstalost čítající zhruba sedm tisíc svazků spolu s korespondencí a archivem převzalo Muzeum umění v roce 2005. Bablerova knihovna se přitom do výstavního sálu přestěhovala nejen prostřednictvím asi stovky svazků, nýbrž v takřka věrné podobě, tedy včetně nábytku - polic i stolu, za nímž Babler pracoval.
Druhým sbírkovým fondem, jehož podstatnou část Muzeum umění Olomouc na výstavě Listování vůbec poprvé představuje veřejnosti, jsou tzv. autorské knihy, tedy žánr, který se vymezil v rámci výtvarné avantgardy 60. let 20. století jako samostatná umělecká kategorie.

"Naše sbírka začala vznikat na konci 90. let a dnes poskytuje téměř komplexní obraz fenoménu autorské knihy jak ve smyslu vývoje ve světovém i domácím kontextu, tak žánrového rozrůznění. Jedná se o euroatlantickou kolekci představující různé možnosti přístupu k tomuto výtvarnému žánru. Koncepční akviziční činnosti v oblasti autorské knihy se naše muzeum věnuje jako jedna z mála institucí v České republice a dovolím si tvrdit, že náš soubor je nejkvalitnější u nás," upozornila kurátorka Gina Renotière.

Ve sbírce, kterou na Listování reprezentuje více než 120 exponátů, jsou vedle jedinečných autorských přístupů (Dalibor Chatrný, Rudolf Fila, Milan Knížák, Květa Pacovská, Miloš Šejn, Dezider Tóth ad.) zastoupeny konceptuální (Petr Babák, Vladimír Havlík, Jiří H. Kocman, Vladimíra Sedláková, Jiří Valoch, Jan Wojnar ad.) či lettristické polohy práce s autorskou knihou (Jan K. Čeliš, Jiří Hůla, Josef Volvovič, Ladislav Novák, Václav Vokolek ad.).

Další linii tvoří díla, která se zabývají vztahem výtvarného umění a hudby (Milan Grygar, Petr Pokorný), hraniční oblast mezi autorskou knihou a objektem představují práce autorů z významného mezinárodního hnutí Fluxus (Bici Hendricks, George Brecht, Robert Watts a další), které dnes patří ke klasickým a zakladatelským dílům v oblasti autorské knihy.
Výstavu Listování doprovází česko-anglická publikace, která obsahuje texty kurátorů příslušných sbírek i spolupracovníků muzea, kteří svou aktivitou podnítili vznik těchto sbírek (Zdenek Primus, Jiří Valoch).

navštíveno 12.8.2021