Název současné výstavy - Prostory plochy...

type of document: text
imprint date: 2022
number of page: 3 listy
dimensions [mm]: 297 x 210
language: český

notes:
-
Název současné výstavy - Prostory plochy - charakterizuje – podobně jako názvy některých starších výstav Zdeňka Prokopa (Geometrie těles a jeskyně trpělivosti, Plochy a prostory fantazie, Pole barevného prostoru) malířův mnohaletý zájem. Plošná díla – obraz, kresba, grafika, fotografie - mají, když pomineme strukturu malby, jenom dva rozměry - šířku a délku, ale to, co Zdeněk Prokop vytváří, působí trojrozměrně. Při pohledu na jeho kresby a obrazy máme pocit, že vidíme hmotná tělesa umístěná ve zvláštně neurčitém prostoru, že ty neskutečné či nemožné (to je odborný název) objekty ten trojrozměrný prostor přímo vytvářejí. Víme, že plátno i papír nemají, nemohou mít, tři rozměry, ale nám se zdá, že tomu tak není, že ta zobrazená tělesa vznikla podle reálných předloh, že mohou ve skutečnosti existovat. Jejich zobrazení je tak přesvědčivé, že podléháme optickému klamu, zrakové iluzi. Tu neexistující, nemožnou prostorovost totiž vidíme na vlastní oči.
Zdeněk Prokop dobře ví, co dělá, o své tvorbě napsal a v katalozích výstav publikoval několik textů. Dovolte, abych pár zlomků na úvod připomenul. – „Za dlouhá léta malování jsem si vypracoval osobitou techniku akvarelu s překrýváním průsvitných tónů nanášených stříkáním. Používám ji při práci vodovými barvami na papíře, ale také obrazy na plátně jsou malovány podobně, lehkými transparentními vrstvami nitroemailů. - Často maluji obrazy, v nichž si hraji s prostorem v ploše. Různými způsoby využívám perspektivy a náznaků plasticity tvarů, tím jim přikládám jakýsi význam, dávám je do takových vzájemných vztahů, aby navozovaly symbolické asociace. - Ačkoli mé obrazy mohou být řazeny ke geometrizující abstrakci, matematická deskripce v nich nepřevažuje. Jsou stavebné a do značné míry promyšlené, ale spekulativní kombinace tvarů, barev a rytmů mne lákají méně, než možnosti iluzí.“ - A konečně čtvrtá citace: „Baví mne nalézat takové umístění a poskládání předmětů, které je zdánlivě logické, ale při zkoumavějším pohledu konstrukčně nebo prostorově nesmyslné.“
Reverzibilita (zvratnost) zrakového vnímání je jeden ze základních prvků, metod či postupů, které Zdeněk Prokop ve své tvorbě používá. Nejznámější příkladem reverzibilního (zvratného) zvratného obrazce je Neckerova krychle. Jméno má po Lousi Albertu Neckerovi, švýcarském krystalografovi který ji v roce 1832 vymyslel a nakreslil. Určitě víte, o co se jedná. Linkou vykreslené hrany prostorově působící krychle se na jeho kresbě kříží, protínají a překrývají tak, že nelze určit, která nakreslená hrana je bližší a která vzdálenější, zda tu podivuhodnou krychli vidíme zleva nebo zprava, shora nebo ze zdola, oba pohledy či výklady jsou totiž stejně možné, a náš mozek se proto nedokáže definitivně rozhodnout pro jednu ze dvou stejně pravděpodobných možností. Jednoznačná odpověď na otázku – která z čelných stěn Neckerovy krychle je ta vpředu a která ta vzadu? – neexistuje, nemůže existovat. Není to logický problém, který lze vyřešit. Je to naše fyziologická danost, zraková iluze. Střídání obou možností – nadhled nebo podhled, zleva či zprava - je nezávislé na chtění či vůli pozorovatele, diváka. Perspektiva pohledu na Neckerovu krychli se v našem vědomí neustále proměňuje. Druhým typem zrakových iluzí jsou nemožné obrazce, nemožné figury. Nemožný obrazec se tváří jako vyobrazení čehosi reálného, jako nějaký trojrozměrný objekt. Ve skutečnosti ale takovýto šalebný předmět nelze sestrojit, existuje jenom v našem vědomí.
Poblíž Českého Brodu stojí vysílač Liblice B. Dva stožáry vzdálené od sebe 120 metrů jsou se svými 355 metry stále nejvyšší stavbou České republiky. Od ledna letošního roku je vysílač nefunkční, zapnutá je jenom výstražná signalizace. Směrem od Kostelce nad Černými lesy stojí ty dva stožáry jeden za druhým, dokonale se z tohoto úhlu pohledu kryjí, s blikajícími světélky vypadají jako by to byl stožár jediný. A navíc jsem kdesi zaslechl nebo četl, že se ty už nepotřebné vysílače budou bourat. Ta dvojí souhra – někde zachycené zpráva o chystané demolici a zraková iluze (opakovaně jsem viděl jenom jeden stožár a viděl jsem ho na vlastní oči) – mě přesvědčila, abych uvěřil, že tam druhý stožár není, že už ho zbourali. A dokonce, jakoby mi to nestačilo, jsem o tom několika lidem povídal. Když mi konečně došlo, že tomu tak není - stačilo změnit směr vycházky, úhel pohledu, perspektivu - docela jsem se vyděsil. Tak málo stačí, abych podlehl klamu, falešné zprávě, tomu, co v poslední době hezky česky nazýváme fake news.
Většinu informací získáváme zrakem. V poslední době četnost a agresivita všemožných obrazových informací překotně narůstá, přímo se násobí. Zrak, který nás po tisíciletí upozorňoval na možná nebezpečí, díky kterému jsme dokázali zvládat nejrůznější situace, správně je vyhodnotit a účinně na ně zareagovat, jakoby v záplavě vizuálního smogu a nadprodukce uměle stvořených obrazů tyto schopnosti pomalu ztrácel. Naše smysly možná ještě ne, ale naše vědomí a podvědomí se dá poměrně dobře znejistit, zmást, zmanipulovat.
Zdeněk Prokop se nezabývá současnými společenskými nebo politickými problémy. Vytváří podivuhodné konstrukce, které nejsou zobrazením reality. Které v trojrozměrném prostoru nemohou existovat, které ale na jeho plátnech namalované jsou. Kromě malířských kvalit, kromě originality, soustředění na dané téma, barevné harmonie a dokonale zvládnuté techniky mají ještě něco navíc. Díky práci s optickými klamy, s nemožnými konstrukcemi a reverzibilními obrazci se v našich myslích stále proměňují. Pulsují jako živý organismus. Zpochybňují hodnověrnost našeho vnímání. Naznačují, jak snadno se můžeme mýlit, jak lehce lze uvěřit něčemu, co není.
Obrazům Zdeňka Prokopa můžete věřit.

Název současné výstavy - Prostory plochy...

person   born   note
Hůla Jiří   7. 6. 1944    

Název současné výstavy - Prostory plochy...

person   born   note
Prokop Zdeněk   13. 10. 1934    

Název současné výstavy - Prostory plochy...

autorská
date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
2022/02/02 - 2022/03/04   Zdeněk Prokop: Prostory plochy, Galerie Millennium, Praha

Název současné výstavy - Prostory plochy...

  institution, city, signature, notes  
  A 235864, Jiří Hůla