Alternativa geometrické abstrakce v Čertově ocase

subtitle: kulturní-noviny.cz

type of document: www
parent document: kulturni-noviny.cz
imprint date: 2021/07/19
number: 15
language: český

web: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2021/15-2021/alternativa-geometricke-abstrakce-v-certove-ocase

notes:
-
Když jsou dveře otevřené jinakosti, může v surrealistické „kapličce“ vystavovat i tvůrce s křesťanskou orientací.
Čertův ocas je jméno meandru řeky Jihlavy v údolí pod Hadcovou stepí na Třebíčsku. A rovněž galerie v blízkém Mohelském mlýně. Jediné galerie na Moravě s vyhrazenou surrealistickou orientací. V roce 2005 ji zřídil a v květnu 2006 otevřel za spolupráce s Arnoštem Budíkem velkou mezinárodní výstavou malíř, sochař a polygraf Lubomír Kerndl, člen surrealistické skupiny Stir up. Je nájemcem mlýnských interiérů a rovněž kurátorem většiny zde konaných výstav. Nejčastější jsou přehlídky tvorby členů jmenované skupiny.
Galerie má tří podlaží. V prvním a druhém je od začátku letošní sezóny přístupná členská výstava Stir up s titulem Chaos v mixéru dnešní doby. Třetí podlaží patří aktuálně obrazům moravského Zdeňka Šplíchala. Ve shodě s námětovou dualitou výstava nese název Vrstvy myšlenek a snů.
Kdo je Zdeněk Šplíchal (* 1948)? Spoluzakladatel třebíčské původně studentské Skupiny 4 (1965). Její neproklamovaný tvůrčí program tkvěl v mnohotvárné reflexi skutečnosti a vnitřního světa autorů v obrazech převážně imaginativního charakteru. Po rozpuštění skupiny v létě 2016 vzniklo za Šplíchalova spoluzakladatelství Studio BEKANEŠŠ, zatím umělecky neprofilované.
Vývojem od estetických kreací vesměs figurálního charakteru a dekorativních závěsných textilních kompozic s prvky asambláže (60. a 70. léta) Šplíchal dospěl v 80. letech k závažným tématům (humanismus, identita, konflikty bytí), vyjádřeným formou ukázněnými a barevně kultivovanými malbami, tisky a kombinovanými technikami v intencích expresionismu. Od počátku 90. let je soustředěn na nefigurativní práce (kresby, malby, koláže) a tvorbu objektů ze dřeva a kovových materiálů. Jsou výsledkem nalézání adekvátní formy pro ikonické vyjádření hodnot křesťanské víry, jež jsou základem Šplíchalova vnímání světa a vlastního místa v něm. Duchovní síla biblických námětů je inspiračním zdrojem a rovněž zprostředkovaným sdělením, dosaženým účinnými výtvarnými prostředky. Stojí na harmonii geometrických vztahů linií a ploch, na optickém souzvuku objemů a na emotivním působení barvy.
Šplíchalovým stěžejním výrazem posledních let je geometrická abstrakce a její individuálně pojaté alternativy, s větší či menší generalizací, někdy ve spojení se shrnujícími věcnými složkami. Tedy nikoliv surrealismus. Tudíž je nasnadě vhodnost ozřejmění, co Lubomíra Kerndla přimělo k uvedení malířských děl konvenujících nadrealismu jen málo nebo vůbec? A není to vlastně v přeneseném smyslu duchovní zneuctění surrealistické „kapličky“?
Petr Štěpán píše v doprovodném dvojlistě se vstřícností o surrealismu mimo jiné toto: „… Ale pomáhají vyvracet i další názor, totiž, že k surrealismu patří jen omezený okruh autorů. Jakýchsi ‚otců zakladatelů‘, klasiků. Při příležitosti výstavy Z. Šplíchala můžeme k této ‚problematice‘ prohlásit, že dokud bude surrealismus podnětný k tvůrčímu umění, podnětný k hledání a k nalézání, potud bude jistě živ.“
Inaugurační surrealisté v čele s Andrém Bretonem byli před stovkou let ortodoxní. S tvůrci z jiné duchovní domoviny se nepřátelili. A podobně ortodoxní mezi dnešními uměleckými historiky by dojista nepřipustili, aby přítomní surrealisté, když už jsou, byli třeba i z principu rovné svobody projevu vstřícní k autorům s diametrálními prameny a cíli. Lze tedy mínit, že součet vstřícností dal v Galerii Čertův ocas vzniknout přítomnému pohledu „vedle“. Soudím, že ten pohled je veskrze dobrý.
Důležitým prvkem Šplíchalových obrazů je linka. Jednotlivá, zdvojená či zmnožená v organizovaném „nepořádku“, nebo v husté šrafuře, vytvářející iluzívní stínování a optickou hloubku. Linky podtrhují autorův rukopis, graficky zdůvodňují tvůrčí záměr, jenž ústí v minimalizované abstrakci. Nezřídka se jedná o povšechnou krajinnou konstrukci v nápadné stylizaci, evokující v důležité spojitosti s linearitou abstrahovanou přítomnost člověka. Nebo s opatrností nabídnu jinou kusou interpretaci, na níž snad může něco být: Umělec se silným vědomím sounáležitosti bytí a současně bez zájmu sjednávat obrazem věcnou skutečnost vyjevuje sebe ve světě skrze formovou generalizaci. Takovou volbu považuje k vyjádření vrstev myšlenek a snů za smysluplnou. A s ním pravděpodobně v plné shodě i poučení vnímatelé, ti, kteří uvykli pohledům na různý přízvuk nezobrazujícího principu.
I aktuální výstava představuje Šplíchala jako tvůrce s křesťanskou orientací. Vedle nástěnných děl sestává z trojrozměrných komorních artefaktů, jež v tom smyslu poskytují patřičnou výmluvnost. Materiálově převažují práce v kombinaci kolorovaného dřeva a oceli. Obsahová sdělení biblických témat (Bílé křídlo, Křídlo padlého anděla, Utrpení, Goliáš ad.) jsou zprostředkována tvaroslovím v imaginativním rejstříku. S formovou osobitostí autor dosahuje adorace s přídechem enigma.
Mohu-li na konec připsat apolitické heslo, jedno mě napadá: Není sporu, když jsou dveře otevřené jinakosti. A dovětek: Převrat ducha, bez něhož není dle původních regulí surrealismu? A umělecké vření? To jsou jevy tuze poutavé. Návrat k nim není nemožný. Poměry povědí kdy. Dnes však i mezi umělci je předně opatrována obyčejná existence.
Zdeněk Šplíchal, Vrstvy myšlenek a snů, výběr z tvorby, Galerie Čertův ocas, Mohelský mlýn u Mohelna, okres Třebíč, kurátor Lubomír Kerndl. Výstava je přístupná v skrovném čase od 9. do 11.30. hod, o víkendech i odpoledne od 14. do 16. hod. do 5. září.
navštíveno, 21.5.2022