Jiří Jílek

type of document: podřazený dokument
parent document: Galerie Jiřího Jílka
imprint date: 2018
number of page: 1
portrait photography: 1 čb
notes of page: nestránkováno
language: český

notes:
-
Narodil se 4. ledna 1925 v Praze. V čase studia na Reálném gymnáziu v Českém Brodě (1936-1942, školu nedokončil) vznikly první (později zničené) texty a dochované dopisy příteli. V polovině 40. let vytvořil v hrnčířské dílně Jaroslava Vondráčka v Kostelci nad Černými lesy pozoruhodný soubor autorské keramiky - vázy, mísy, talíře, hrnky a džbány zdobené jistou malbou štětcem a vysokým reliéfem. V letech 1945 - 1950 absolvoval v ateliéru profesora Jana Laudy pražskou Akademii výtvarných umění. Když chtěl po dokončení školy odejít z Prahy, požádal - podle legendy - přítele, aby na mapě ukázal na nějaké místo. Volba padla na Sobotín v podhůří Jeseníků, kde se Jiří Jílek usadil, prožil zbytek života a 14. června 1981 zemřel.
V Sobotíně žil ve značné izolaci, inspiroval se literaturou a filozofií, obyčejnými věcmi. Během času, střídáním ročních období, proměnami světla, sochařskými materiály - povahou dřeva, kamene, kovu a hlíny. Věřil v očistnou moc práce, v nutnost námahy a boje. Na smrt nemocný nalézal vyrovnání v antickém ideálu, v souladu duše a těla, jedince a společnosti, člověka a přírody.
Prožil dva těžké životní zlomy - v polovině 60. let si plně uvědomil, jak neodvratně je nemocen (Bechtěrevova choroba mu znemožnila mnohé práce realizovat), v roce 1968 ho zasáhla sovětská okupace. Vytvořil řadu temných plastik - Pieta, Břemeno, Rekviem, Cháron, Plamen, Asrael, Diogenes, ve kterých osobní bolest splývá s neštěstím národa.
Výběr z Jílkových básní, úvah a dopisů Stýskání mé je vývěr vod vydalo v roce 1999 brněnské nakladatelství Host.
„Ve své práci neusiluji o žádný nadosobní cíl, nechci sloužit žádné ideologii, nechci ani vyjadřovat pocit doby, nejsem toho prostě práv. Co bych chtěl: Zaujme-li někoho některá z mých soch, byl bych rád, a byl bych spokojen, kdyby mu byla tím, čím je trochu čisté vody žíznivému nebo stín stromu unavenému chodci."

Jiří Jílek

Jiří Jílek

Jiří Jílek