Šedá konzerva

author of the text: Jiří Hůla
page: 4-4
imprint date: 1991
type of document: Subordinate Document
language: czech
parent document: Mladá fronta Dnes,

notes:
-
V roce 1985 vyšel v Praze objemný samizdatový tisk, materiál pokoušející se alespoň částečné zpřehlednit situaci v českém výtvarném umíní. Šedá cihla. 324 stran, 234 reprodukci. 78 portrétních fotografií. Galérie U bílého Jednorožce v Klatovech a galérie Zámek Klenová uspořádají od 22. června do 22. září výstavu se stejným názvem, vydají k ní rozsáhlý katalog formátu A4.
V Šedé cihle nejsou žádné údaje o vydavateli, chybí rok vydání i další náležitosti, autoři Jsou představeni v několika řádcích - rok a místo narození, studium, počátek výstavní činnosti. Kratičký alibistický úvod je datovaný - v Praze 1985.
"Předpokládaný soubor vznikl z potřeby vzájemné konfrontace. Reprezentuje dílčím způsobem práce některých malířů a sochařů současnosti z okruhu Prahy. Je sestaven podle data narozeni Jednotlivců. Nečiní si jiný nárok, než postihnout část tvorby žijících umělců z generací, které se v českém umění uplatnily po roce 1945."
Knihu vydala za finančního přispění zastoupených autorů (každý dal 1 000 korun a dostal pět výtisků) Jazzová sekce v typografické úpravě Josky Skalníka. Být v Šedé cihle se stalo důkazem výtvarné kvality.
Klíč k zařazení Je dnes už sotva vysledovatelný, rozhodovala tenkrát zvláštní komise, která situaci v českém umění poopravila podle svých představ. Kromě čistě pražských, občas velice sporných a problematických výtvarných umělců je v Šedé cihle i několik venkovských výjimek - Zdeněk Sýkora, Jitka a Květa Válový, Zbyšek Sion, Vratislav Karel Novák, Zdenek Hůla, Milan Kozelka. O zařazení těchto tvůrců asi více rozhodoval jejich výtvarný názor než místo bydliště; proč tam ale nejsou i další mimopražští autoři?
Dodnes nepřekonaná publikace vydaná k velké výstavě v roce 1968-300 malířů, sochařů, grafiků, pět generaci k 50 letům republiky.
Malý, kapesní formát, věcné, přehledně uspořádané informace, 120 stran, 222 reprodukcí. U každého autora je uvedena poměrně obsáhlá umělecká biografie - obor činnosti, místo a přesné datum narozeni, studium, první veřejné vystoupení, přehled výstav, ocenění. Zajímavé Je srovnáni obou katalogů. Do Šedé cihly totiž přešla více než polovina autorů (40) z roka 1968, obraz naší výtvarné současnosti byl tedy z podstatné části zformovaný více než před dvaceti lety.
Pět umělců mezitím zemřelo, s mnoha dalšími se také udála podstatná změna, zaujali význačné pozice ve výtvarném i veřejném životě. Téměř desítka působí na Akademii výtvarných umění, pár dalších učí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V Šedé cihle je zakonzervována, kromě Jaroslava Dvořáka, který v době tvorby publikace pochopitelně ještě nemohl žádnou slušnější komisí projít, celá Skupina 12/15 i čtrnáct členů dalšího dnes mocného a vlivného seskupení Nové skupiny.
Šedá cihla přesto měla ve své době veliký význam, naznačila rozsah českého moderního umění, počínajíc lidským i uměleckým vzorem Václavem Boštíkem (1913), končíc malířkou Margitou Titlovou (1957). Území rozprostírající se od ryze osobního a zároveň obecně platného svědectví až po okouzlení vzdálenými idoly a vzory.
V Klatovech a Klenové se jistě sejdou zajímavé věd. Katalog výstavy - sborník Šedá cihla z roku 1991 - by se měl podle pořadatelů stát prvním dílem řady publikací mapujících naše výtvarné umění. Není to příliš šťastný začátek. Šedá cihla z roku 1985 totiž předkládá vzorek subjektivně vybraný, zkreslený a neúplný. Nevadí, že je v ní řada lidí navíc, horší je, že spousta významných a podstatných tvůrců chybí. Z pražského okruhu Jsou spokojeně opomenuti takoví malíři a sochaři. Jako je například Marie Blabolilova, František Dvořák, Milan Grygar, Vladimír Jarcovják, Alena Kučerová, Adéla Matasová. Pavel Mühlbauer, Josef Mžyk, Eduard Ovčáček, Květa Pacovská, Zdeněk Prokop, Lubomír Přibyl, Jindřich Růžička, Ilja Sainer, Zorka Ságlová, Jaroslava Severová, Čestmír Suška. Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Václav Vokolek, Jan Wagner a další. Nemluvě o generaci nejmladší, která v roce 1985 sice ještě nebyla umělecky na světě, ale za pár rychlých let odvedla kus neoddiskutovatelné práce.
Vystavit a katalogem opět zvěčnit pouze výtvarníky Šedé cihly z roku 1985 je nerozumné, nepřispěje to vůbec k poznání současného stavu výtvarného života, k pochopení vývoje našeho umění, k porozumění hlubším souvislostem. Šedá cihla v Klatovech a Klenové pouze do¬pomůže k dalšímu zakonzervování minulého času, k upevnění a rozšíření již dříve získaných pozic.