Nebývá zvykem, aby si autoři zahajovali...

type of document: text
imprint date: 2001
number of page: 2 listy
dimensions [mm]: 297 x 210
language: český

notes:
zahájení výstavy Marie Blabolilová, Jiří Hůla: Vztahy a příbuznosti, Muzeum Podblanicka, Vlašim, 1.11.-25.11.2001
-
Nebývá zvykem, aby si autoři zahajovali vlastní výstavu, ale dost dobře nevím, kdo s kunsthistoriků, které známe, by nám ji mohl a chtěl zahájit. Připadá mi jiná, dosti nekunsthistorická. Historici umění jsou totiž rádi, když se díla či výstavy podobají něčemu, co znají, nejlépe komusi-čemusi zavedenému, a my přicházíme s trochu jiným pojetím, než je obvyklé. - Práci Marie Blabolilové soustavně sleduji od roku 1977, publikoval jsem o ní řadu článků, uvedl několik jejích výstav, ale až příprava společné expozice na zámku ve Vlašimi mi naznačila, kolik je v našem usilování styčných bodů. Název výstavy Vztahy a příbuznosti zní dosti neohrabaně, ale výstižnější pojmenování jsem nenašel. A to jsem ještě netušil, kolik těch vztahů a souvislostí mezi našimi díly je, vynořovaly se stále nové a nové. V jednu chvíli mě dokonce napadlo, že by snad bylo možné nacházet podobné paralely, souhry či souzvuky mezi díly jakýchkoli dvou umělců, že vztahy a souvislosti jsou všude, jenom je někdy nevidíme. Před skutečností nelze utéci, doba samovolně proniká do každého díla. – Setkání nejrůznějších druhů, podobnosti a analogie, mě vždycky zajímala. To, co vypadá jako náhoda, totiž často nebývá povrchní shoda, podobnosti a analogie mají hluboké kořeny. - V osmdesátých letech jsme v Galerii H v Kostelci nad Černými lesy realizovali dva projekty, kterými jsme chtěli upozornit na možné vztahy mezi výtvarným uměním, mikrosvětem a makrosvětem. Výstava Setkání-mikrosvět se konalo v roce 1985, Setkání-vesmír o dva roky později. Zadání bylo prakticky stejné, obě expozice se skládaly ze dvou částí, z vědeckých záznamů (fotografií, zápisů, počítačových modelací) a z výtvarných prací, které se s těmito materiály nějakým způsobem, například tvarovosti, barevností, rytmem nebo strukturou - setkávaly. Nešlo tedy o inspiraci výtvarné tvorby mikrosvětem nebo vesmírem, výtvarná díla byla k shromážděným záznamům vybraná už hotová. Grafiky, obrazy, koláže a objekty, která tady vidíte, jsou na tom stejně, také vznikly nezávisle. Moje práce sotva ovlivnily Mariinu tvorbu a naopak. - Metafora Stádo a město visela jako obrazové motto výstavy Setkání-vesmír na vchodovém pilíři do Galerie H, je od slunce celá vyšisovaná. Jak vznikla? Začátkem osmdesátých let jsem se zabýval přeuspořádáváním jednotek vizuálních informací, v časopisech jsem hledal vhodné materiály, a obrázky, které mě něčím zaujaly, ukládal do kufru. Stádo krav otáčející se kolem pomyslného středu připomíná nejen vodní vír, trychtýřovitý prst tornáda nebo snímek vzdálené galaxie - ale kupodivu i středověké město, na které jsem narazil o něco později. Domy a ulice se v sevření městských hradeb uspořádaly - zřejmě díky nějaké společné zákonitosti - podobně jako stádo dobytka. - Podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost je metafora přeneseným pojmenováním na základě shodnosti či podobnosti některých rysů. Marie Blabolilové zahlédla stejně vířivý pohyb v mladém zeleném obilí, grafiku Osení najdete - pro větší zajímavost ve dvou stavech či stádiích rozpracovanosti - vedle Stáda a města. Je metaforou na třetí. Smrtící ránu klasické metafoře, tedy shodnosti či podobnosti, zasadil básník Lautreámont, když do Zpěvů Maldororových napsal o kráse podobné setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole. Zkázu dovršili surrealisté. Dnes je sice možné porovnávat všechno se vším, ale pokud nejsou mezi dvěma srazivšími se světy zjevné či alespoň silně tušené vztahy a příbuznosti, ztrácí metafora naléhavost a sílu. - Čáry Mariiných leptů se podobají řezům skalpelem, obrazy malované na linoleu rastrovaným kolážím, podobné je užití japonské, tedy obrácené, perspektivy, stejný vztah ke geometrii, shodné jsou i některé náměty - interiéry, stromy, les, memento mori. - Čísla nalepené u jednotlivých prací naznačují některé souvislosti. Nejsou odpovědí, ani návodem, jsou výzvou. Dámy a pánové - pojďme si hrát.

Nebývá zvykem, aby si autoři zahajovali...

person	born	note
Hůla Jiří	7. 6. 1944