Sucho

type of document: podřazený dokument
parent document: Kvart
imprint date: 1934
page: 37-39
notes of page: 37 - 39
language: český

notes:
Hle, jak se stébla na mdlých nohou
chvějí, ještě než dozrát mohou.
Maria Panno,
modlím se k vám i mně buď přáno!

Vždyť i já, který bezpochyby
nepil od smrti otce Ubu,
žízní tu hynu.
Nespolkl bych již ani slinu.

Chcete, abychom šťastni byli?
Mně víno, vodu pro obilí!
Nebeská matko,
poproste za nás Jezulátko.

Hned jak uslyší vaše slova,
jistě mi řekne: jen pij znova,
pij, líbíš se mi!
A zrovna tak to řekne zemi.

A vše, co zbylo z božích hodů,
nebeské víno, také vodu
rozlije všady
niagárskými vodopády.

„Tady máš vodu, maminko má
snad všechnu, co jsem sehnal doma,
aby tam dole
křísila vláhou tvoje pole.

Tady máš víno pro Panchona,
pro toho flámu, než nám skoná...
a přej mu dosti,
jemu lze žít jen v opilosti!“

Hned spatřím, jak se víno blýská
v mé sklenici, jež si teď stýská
a všechny klasy
šik stébel pyšně narovná si.

A šťastná žena položí vám
do kapliček, u nichž vás vzývám,
v nichž usínáte,
hned první náruč pšenky zlaté.

V procesích půjdou, Naše Paní,
zasypat sněhy vašich skrání,
vším, co tu kvete,
i liliemi, jež milujete.

Já, jehož za rýmaře mají,
já, jehož múzu pomlouvají,
píseň vám složím,
by dolehla až k oknům božím.

Z té písně pohrnou se slova
tak jako zrnka růžencová,
bělostné rýmy
z nedělní lyry zazvoní mi.

Sucho

Sucho