Víno

type of document: podřazený dokument
parent document: Kvart
imprint date: 1937
page: 60-61
notes of page: 60 - 61
language: český

notes:
Nejsladší milence a lásce na počest
jsem zlaté víno pil tam na vinici hvězd
v oparu půlnočním, kdy všechno živé spalo,
nám číši měsíce mdlé slunce dolévalo.
Tisíce praská hvězd v nápoji jiskrném,
svými rty žíznivě to víno rozhrnem,
by zlato tekoucí nám znovu dalo sníti
o vodopádu dní, jež nelze zastaviti.
I v srdci mudrců tak jako ve sluji
to zlato po částkách nám Věky rýžují,
leskne se, světlem jest nám plamen jasnějším
vonné jak větrů dech, jen jim se zkonejším.
Pokrop jim mrtvého jenž má se vrátit v prach,
silný a užaslý procitne na marách,
posedlým, proroku, omývej vínem čelo
ďáblové nečistí opustí jejich tělo.
I hluchý uslyší, když víno crčící
svým zlatem zazvoní o jasnou sklenici,
a touto sklenicí slepému zacloň zraky
a šťasten vykřikne: Sláva já visím taky
Z rozkoše vidění nám víno pramení
a z vína zas rozkoš vidění,
v jednotu spjata je má žízeň, abys věděl,
ač mezi vínem tím a viděním je předěl!
Vyslechni, příteli, tu sladkou blahozvěst:
vínem je duše má a tělo révou jest!
Pij víno nejčistší a ničím nezkalené,
v něm smutek zlý a žal se navždy zapomene.
A když už něco chceš si přidat do sklenky,
rozpusť tam úsměvy nejsladší milenky.
Vtom víně usne čas, učiň své žízni zadost,
v tom víně nazlátlém se koupá nahá radost,
ve sklepích temných pij a jeho zlatý lesk
tmu dávnou roztrhne a spálí jako blesk,
statně si přihýbej, celé dny opřen o sud,
zastavíš času spěch a podrobíš si osud,
dědicem souhvězdí staneš se za krátko
a život za tebou půjde jak děťátko,
vždyť jednou stejný prach obleče nahé kosti
tomu, kdo bezuzdně se oddal střízlivosti,
pozdě si vzpomene na víno, na ten třpyt,
až bude pod zemí dešťovou vodu pít!
Co vám o vině tom mám ještě pověděti?
Nad vodu čisté jest, věřte mi, moje děti,
leskne se, světlem jest nad plamen jasnějším,
vonné jak větru dech, jen jim se zkonejším,
a Ducha vzněcuje, Ducha, jenž nad duši je,
je věčnou podstatou, čas nesmírný z něj pije,
sladce se přelévá do hlasu našeho,
jen jeho silou Bůh vše tvoří z ničeho,
před zrakem nemoudrým je zacláněje dosud:
Z toho ta žízeň jest, ta Žízeň a náš Osud!

Víno

Víno

Víno