Teď anebo nikdy

type of document: podřazený dokument
parent document: Kvart
imprint date: 1937
page: 112-112
notes of page: 112
language: český

notes:
To je ten kout u cest, kam vedou všechny nitky,.
Po hájích mladosti, když překvetly a stín je,
na stezce s kamením zní krok mé čtyřicítky
do horské roviny, kam vítr stále bije.

To volný, smutný van od vrcholků se žene,
van, jejž nic nezmírní a nezastaví nikdy,
van žití slavnostní, jenž fičí na hřebeně
a zpívá kolem hlav: Již teď anebo nikdy.

Teď nebo nikdy, lásko a velikosti věčná!
Teď, Bože, nebo nikdy. To je karta nekonečna.
Hoď ji - - Večer zvoní. Sám Bůh zvon rozhoupal.

V té přísné věčnosti se nepočíná stále
ta z vteřin, jež snad nese jas, snad jenom vzlyk.
Žij, neboj se, ber hloub – Čí hlas to šeptá ale
v mém srdci, že je pryč ten vzácný okamžik?