Hlasy

type of document: podřazený dokument
parent document: Kvart
imprint date: 1937
page: 202-202
notes of page: 202
language: český

notes:
Půlnoci věrná, tebou někdo vzdychá.
Rdoušený dechem hodin zpovídá se z vin.
Samety černé malátného ticha
rvou rozechvělých nervů mušelín.

Vteřiny klesly do tragického přítmí a mrtvo po výbuchu,.
Srdce, zapomeň! Bez tebe plyne čas!
Moudrost hlín hřbitovních zavanulo v sluchu:
Němá smrt má věčně hlas.

Čerň krve válečné kane mi do spící rány.
Zákopů podzim! Podzim ptačích křídel touhou raněných!
Haluzí skřípot pohřební, vichry Alp pohýčkaný,
v živé oči ohňů proměňuje sníh.

V travách, květech, blescích tam spíte, osamělí!
Za co tlíte, slzy, v hrobech nesetřené?
Styx vápenný zkřivená a prázdná ústa dělí
od modré věčnosti, jež ovzduším se klene.

Poleká větrů van,. Jakoby někdo vzdych
žíznivými ústy ze zákopové hlíny
po kvasu války, šílený ve zracích.
V polosnu vzpomínky stín vchází mezi stíny.

Snad dávno tíhu lásky odvážily hlasy propadla,
vykoupení slz a nenávraty v lidské snění.
Smrt, vesla do vesmíru z rukou vypadlá,
přetavena v ticha, v zdánlivá odumření.

Hlasy

Hlasy