Hluboká zem

author of the text: Václav Renč
page: 235-236
imprint date: 1937
type of document: Subordinate Document
language: czech
parent document: Kvart, Sborník poesie a vědy

notes:
Kam odvádí si ticho vody své,
bych odplout chtěl.
Tam krajiny tak neznámé a své
bych uviděl.

Zem složenou v ústavbu tajemnou
vrstvami hor,
jež vytryskají náhle přede mnou
jak němý chór,

jimž za noci se třesou nebesa
za hradbou hvězd,
Tam vítr tkví a tiš neklesá.
A ráno jest.

Dny ztracené jak ptačí mrtvolky
pod kryptou hnízd
tam najdu oživlé a uschlé vrcholky
jsou jeden list.

A hejna snů, jež nad krovy a zdmi
jen přelétla,
tam pijí stálost z pramenité tmy
a ze světla.

A slova, slova stokrát toužená
ve zmatku svět,
ejhle, zde jsou! A čerstvě zrozená!
A chrlí svět!

Ó rodná krajino pode dnem řek,
tak blízko nás,
co my tu chvate , křikem přetvářek
měříme čas.

Kdo však to ví, že plnou náručí
nás volá zpět,
kdo však to ví, a kdo nás naučí
se potápět?

Kdo však mi dá, bych celý zahynul
do hloubky té?
Je se mnou vždy – a je jí jenom půl,
té ukryté.