Vzpomínka na dávné neděle

type of document: podřazený dokument
parent document: Blok
imprint date: 1931
page: 1-1
language: český

notes:
V osamění, když zvony města zní,
je nás tolik, co jíme tiše svůj pokrm.
Tiše, sami, či se svými rodinami,
poledne stříbrných mráčků postává mezi okny.

Čekají nás procházky s chvějícím březovím,
vrnící kolovrátky s nataženou dlaní.
Zchromený pták nás tam zraní, zraní nás, sblíží nás,
pod střemchou nasytíme se slov zamilovaných dvojic.

Mluvili řečí mou? Šeptali řečí tvou?
Našli se stejnou náhodou, jako my kdys?
A sotva jedli, zase mají hlad
a jedí, nevědouce, tisknou se, nevědouce?

Také jsme mívali průsvitný pro nás šat,
ruce jak vlny vod, stíhající se tmou,
my také jako vy a když pak soumrak spad,
byli jsme jedna země, jedna noc, jedna hvězda?

Vzpomínka na dávné neděle

Vzpomínka na dávné neděle