František Králík

author of the text: Aleš Rezler
page: 84-88
imprint date: 2008
type of document: Subordinate Document
language: czech
parent document: Středočeské ateliéry, 1

notes:
-
Malíř František Králík prošel velice krátce výtvarným odborným školením v letech 1952-1954 na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze na Hollarově náměstí. Vyjma této krátké zkušenosti se dá prohlásit, že je autodidaktem. Měl ale potřebný talent, píli, vůli i vědomosti, které ho nakonec vedly prostě jen jinými cestami k témuž – k malbě, k tvorbě s vlastní invencí a fantazií.
Od úplných svých počátků malířských, kdy se věnoval krajinomalbě v duchu postimprese a to zejména inspirované okolím Říčan a lomů u Žernovky se dostal poměrně brzy k projevům plným malířské imaginace, snovým obrazům a vizím fantazijní malby realistickou formou se sociálně kritickým obsahem, který si ostatně Králíkova malba udržuje až dodnes.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ho právě tyto malby přivedly do řad surrealistické skupiny soustředěné kolem vůdčí osobnosti poválečného surrealismu Vratislava Effenbergera. Estetik a teoretik surrealismu Effenberger, byl osobností díky svým intelektuálním přednostem schopnou být posledním autentickým vykladačem Teigeho díla, jinou jeho neméně důležitou funkcí bylo, že zajišťoval organizační strukturu surrealistického hnutí v Čechách a vazby s Francií. Kromě něj se František Králík tehdy stýká s řadou dalších postav tohoto hnutí jako byli Eva a Jan Švankmajerovi, Luděk Šváb, Emilie Medková nebo Martin Stejskal.
K názorovému rozchodu se surrealismem dochází u Františka Králíka v polovině sedmdesátých let, a to po kolizi mezi vnitřním světem surrealistů a vnější realitou tehdejších politických tlaků po sovětské invazi, prostou vší surrealistické fantazie. V té době je tvorba Františka Králíka také provázena jistým střídáním figurativního a nefigurativního projevu, ústícím v osmdesátých letech do informelu a obrazů - reliéfů. Stalo se totiž, že v letech 1976-1990 byl František Králík odborným pracovníkem Národní galerie v Praze. Zbraslavský depozitář Národní galerie, kde pracoval jako správce, mu poskytoval nejen spousty vynikajícího studijního materiálu, měl zde také možnost získávat přímé konzultace a znalosti z oboru teorie umění od předních našich kunsthistoriků Jiřího Zeminy nebo Jiřího Kotalíka.
Jak významnou byla zkušenost každodenní konfrontace se sbírkou umění šedesátých let se projevilo Králíkovým paralelním příklonem k informelu, k většímu akcentování struktur (Průnik, 1988), k formálním experimentům, asamblážím a kombinování trojrozměrných objektů s malbou v jednom celku (Společnost, 1989; Oltář, 1989). Není to zas až tak nelogický fakt, když uvážíme obsahové spojitosti informelu jako proudu reagujícího na existenciální pocity ohrožení ve společnosti v 60.letech. Přesně toho, co se udržuje v Králíkově díle neustále. Autor si jen prostě ověřil jiné své výrazové možnosti, aby se po čase vrátil k formám realistickým a jemu vlastním. Větší příležitost prezentovat tyto své práce se mu naskytla souborně na jeho samostatné výstavě v roce 2003 v Galerii F33 v Praze.
Nebyla to Králíkova výstava první. Autor sám považuje za nejvýznamnější své individuální výstavy z celé řady prezentací let šedesátých až osmdesátých dvě výstavy v Ústavu makromolekulární chemie v Praze v roce 1985 a 1988. Také vystavoval v letech 1969-1970 s pražským ARS Klubem, který poskytoval tvůrčí platformu a prostor pro výtvarné umění i tvůrce s jistou volností, nevyžadoval regulí profesionálních ani tématických. Časově na ARS klub navazuje spolupráce Františka Králíka s ART Centrem Praha v letech 1970-1971, díky níž autorovy práce ocitly v několika soukromých zahraničních sbírkách. Byly to práce stále imaginativní, plné sociálně kritických symbolistních obsahů v intencích realismu.
Až po roce 1985 došlo k jiné Králíkově formálně obsahové eskalaci, představované tzv. fyzikálními prostory. Autor v té době vytváří řadu ryze abstraktních kompozic v jemných až pastelových tónech a s citlivým valérováním naprosto mimo rámec svých názorových a formálních pozic.
Po období jistého hledání na počátku devadesátých let se autorova malba vrací k figuraci (Zvěstování, 1995) a v podstatě na těchto pozicích stojí stále. Vyčleníme-li z ní ryze realistické krajiny z Rakovnicka pro uvolnění a malířský trénink práce s plenérem. Nová fáze v autorově díle je představována cyklem prostorů inspirovaných fotodokumentací interiérů zpustošených staveb, evokujících změny mezi novým a starým a experimentuje s přesmyčkami vizuální i významové perspektivy (Vymezený prostor I, 2007; Vymezený prostzor II, 2007).
Nechceme li opomenout celou škálu Králíkovy práce je třeba uvést jeho spolupráci s filmem. V 80. a 90.letech s Krátkým filmem Praha, kdy se podílel na snímcích Maxe Petříka o malíři Adolfovi Kosárkovi „To byl český krajinář“ a o Národním divadle. S Českou televizí pak spolupracoval při realizaci naučně-populárních projektů „Štětcem a dlátem“ a snímku o barokním freskaři Cosmovi Damianovi Asamovi „Mým plátnem byla klenba“. Od roku 1992 do roku 2000 byl ředitelem Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti. Od roku 2002 je členem Sdružení středočeských výtvarníků a účastní se pravidelně jeho členských výstav.

František KRÁLÍK
nar.: 1936 v Brně

STUDIUM
1952-1954 Vyšší škola uměleckého průmyslu v Praze

VÝSTAVY
1985 Ústav makromolekulární chemie, Praha
1988 Ústav makromolekulární chemie, Praha
1989 Kablo Kladno (s Markem Králíkem)
1995 Galerie Lampion, Kladno (s Janou Přibylovou)
1996 Melicharovo vlastivědné muzeum, Unhošť
1999 Galerie Mansarda, Rakovník
2000 Vlastivědné muzeum Rakovník (s Janou Přibylovou)
2002 Salon středočeských výtvarníků 2002, Podlipanské muzeum, Český Brod
2003 Galerie F33, Praha
2003 SSV, Rabasova galerie, Rakovník
2004 SSV, Městská galerie Beroun
2004 SSV, Muzeum Kouřimska, Kouřim
2004 SSV, Rabasova galerie, Rakovník
2005 SSV, Rabasova galerie, Rakovník
2006 SSV, Nová síň, Rabasova galerie, Rakovník
2007 SSV, Galerie G, Olomouc
2007 SSV, Rabasova galerie, Rakovník
2007 Galerija sztuky wspólczesnej, Opole (Polsko)
2007 SSV, Zámecká galerie města Kladna, Kladno
2008 SSV, Galerie Sbor českých bratří, Mladá Boleslav
2008 SSV, Zámecká galerie Chagall, Karviná
2008 SSV, Rabasova galerie, Rakovník
2008 SSV, Městská galerie, Beroun

ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH
soukromé sbírky v USA, Austrálii, Německu, Polsku a Kanadě.