Václav Molenda

author of the text: Aleš Rezler
page: 114-118
imprint date: 2008
type of document: Subordinate Document
language: czech
parent document: Středočeské ateliéry, 1

notes:
-
Rozpad univerzální kultury, slohu a jednotné výroby v devatenáctém století, vyvážila řada faktů, z nichž jeden byl rozvoj uměleckořemeslné výroby a tvorby. Její podstatou je totálnost provedení, preciznost, dokonalost, úcta k materiálu a k práci ruky. Práce v klasickém materiálu a klasickými postupy předpokládá i vyhraněné umělecké individuality. Jestliže je sám řemeslník umělcem a má tvůrčí schopnosti, svou řemeslnou zdatnost povyšuje a je schopen jí naplňovat i vlastní umělecké představy. Umělecká idea pohybující se zprvu volně, může být pak s jistotou převedena do materiálu a tvorba se pak stává organickou. V umělecko řemeslné tvorbě často pozorujeme prolínání vlivu vývoje volné umělecké tvorby v malbě či plastice a hranice mezi umělecko-řemeslnou „výrobou“ a tvorbou uměleckého díla může být jen velmi tenká nebo je i překračována.
Osobností univerzálního typu se schopnostmi překračovat hranice uměleckého řemesla směrem k samostatné umělecké tvorbě byl i umělecký truhlář Václav Molenda (1943-2007) u něhož se talent a vůle spojily díky shodě okolností. V roce 1960 absolvoval jedenáctiletou střední školu v Praze a takřka nic nenasvědčovalo jeho budoucí profesi ani zaměření. K umělecko-řemeslné práci a dalšímu studiu v tomto oboru vůbec ho ale přivedly dva důvody. Zpočátku chtěl získat snad jen z ryze utilitárních osobních potřeb znalosti pro rekonstrukci bydlení. Podstatnějším důvodem se ale jevila podle Molendových vzpomínek celková společensko politická situace po roce 1968, která přinášela výrazné pocity osobní neukotvenosti. Individuální nejistoty řešil tedy prostřednictvím zcela speciálního pracovního zaměření a změnou existence vůbec až konečně směrem k volnému povolání. Byl to ale dlouhodobý cíl do budoucna.
Václav Molenda vystudoval kromě strojní průmyslové školy v Praze (1960-1962) také střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově obor konstrukce nábytku (1976-1977). Jeho smysl pro mechaniku a mechanické fungování věcí se ve volné tvorbě od počátku projevuje ve variabilitě a účelnosti. Tvůrčí doménou Václava Molendy je nábytek. Volná tvorba prakticky začala koncem sedmdesátých let. Z té doby se dochovalo také několik komorních modelů k realizacím jeho dřevěných objektů, které vypovídají o hledání nového tvarosloví. Prostředí speciální školy, pak stálý kontakt s pražskou uměleckou scénou i přirozený zájem o informace z oboru a současného volného umění vůbec, vedly Václava Molendu neustále k vědomí sounáležitosti s idejemi praktické estetiky ve společnosti. Byl ovlivněn tvarovou rozevlátostí italského nábytkového designu šedesátých let, jiným vzorem mu byly práce významné české sochařky Magdaleny Jetelové.
Dřevo jako výchozí umělecký materiál Václava Molendu uchvátilo. Představuje materiál s širokým rejstříkem zpracovatelnosti, snadno přijímající tvar řezáním, ohýbáním, hloubením, tesáním, je spojovatelné, nastavovatelné, dá se štípat a dodatečně zušlechťovat záměrným přiznáváním struktury. Molenda pracuje se vzhledovou robustností v její ozvláštněné estetické podobě. Rysem modernosti jeho prací je, že jeho účelové objekty zpracováním a tvaroslovím odpovídají architektonickému prostředí a obytným podmínkám minulosti i současnosti. Naprosto přehlíží ale onu účelovou, unylou geometrizaci vzešlou ze sériové výroby, která zachvátila veškerou nábytkovou konfekci. Věnuje se tvaru ve vší jeho náročnosti. Je schopen respektovat vztahové sounáležitosti a vazby materiálů, jsou-li kombinovány – funkční, provozní, symbolické.
Výtvarné umění vždy sledovalo organickou přírodu jako zdroj duchovní i výtvarné síly. Také u Václava Molendy se setkáváme se stylizací používající přírodní motiviky. Stylizace vedla k vytváření abstrahujících novotvarů čerpajících z určitých rysů reality. Pracuje s novou věcností, s tvarovou absurditou dodržující ale účel a funkci objektů, s výtvarností přesahující dalece prosté úkoly řemesla. Tvoří ojedinělé dřevěné nábytkové objekty s kombinacemi zásuvek, truhlářskými mechanickými detaily. Své nábytkové objekty tvarově posouvá do volnější polohy a k jejich aktualizaci přispívají i zcela atypické konstrukce. Není až tak od věci tvrdit, že je Molenda ve volné tvorbě prakticky solitérem v českém umělecko-řemeslném prostředí a spěje spíše k designu.
V letech 1977-1981 po dokončení střední uměleckoprůmyslové školy pracoval Václav Molenda v údržbě pražského podniku Restaurace a jídelny. Byla to tvrdá životní praxe a prošel tehdy všemi nejrůznějšími úrovněmi řemeslné truhlářské práce. Byl ale pak schopen řešit jakýkoliv problém týkající se materiálu. V roce 1981 se stal na základě předložené volné tvorby členem Českého fondu výtvarných umělců a od toho roku se také souběžně věnoval kromě volné tvorby restaurování nábytku, dřevěného mobiliáře a dřevěných otvorových výplní architektury. Samostatně pracoval na řadě významných zakázek jako byla sakristie kostela sv. Tomáše na Malé Straně (1985-1986) v gotickém prostoru s barokním mobiliářem monumentálních rozměrů. Následovalo restaurování secesního obložení kavárny v Hotelu Paříž v Praze (1985) nebo restaurování a obnova zahradního pavilonku kněžny Dorothey Kuronské v Karlových Varech (1987-1989), vůbec první empírové stavby v Čechách.
V roce 1986 se Václav Molenda natrvalo přestěhoval z Prahy do Kutné Hory. Znamenalo to nejen změnu životního stylu, výrazně lepší pracovní zázemí kutnohorského ateliéru, ale také změnu pracovního teritoria. Restaurátorské zakázky od konce osmdesátých let souvisely s regionem města, jako například restaurování kazetového stropu na zámku Žleby (1988-1989), nebo přímo s Kutnou Horou. Trvale spolupracoval jako restaurátor s Okresním muzeem v Kutné Hoře, pracoval pro mnoho památkových objektů ve městě - Kamenný dům, kaple Božího Těla, Voršilský klášter, Vlašský dvůr, aj.

VÁCLAV MOLENDA
* 13.7.1943 Praha † 2007 Kutná Hora

STUDIUM
1957 - 1960 jedenáctiletá střední škola, Praha
1960 - 1962 Strojní průmyslová škola, Praha
1976 - 1977 Střední uměleckoprůmyslová škola, obor konstrukce nábytku, Praha - Žižkov

ÚČAST NA VÝSTAVÁCH
1987 Kutnohorské bienále, Vlašský dvůr, Kutná Hora
1989 II.Kutnohorské bienále, Kamenný dům,, Kutná Hora
1999 Zámek Vlašim (se Zuzanou Nováčkovou)
2000 Regionální muzeum Kolín (se Zuzanou Nováčkovou)
2002 SSV, Podlipanské muzeum Český Brod
SSV, Rabasova galerie Rakovník
2003 SSV, Rabasova galerie Rakovník
2006 SSV, Rabasova galerie Rakovník
SSV, Městská galerie Beroun
2007 SSV, Zámecká galerie, Kladno
SSV, Galerie Olomouc
SSV, Rabasova galerie Rakovník
2008 SSV, Českobratrský sbor Mladá Boleslav
SSV, Galerie Chagall, Karviná
SSV, Rabasova galerie Rakovník
SSV, Městská galerie Beroun

RESTAURÁTORSKÉ REALIZACE (VÝBĚR)
1985 secesní kavárna hotelu Paříž, Praha
1985 - 1986 dřevěný mobiliář sakristie kostela sv.Tomáše na Malé Straně, Praha (společně s ak.mal. Josefem Kuldou a Danilem Česalem)
1987 záklopový strop (pro instalaci) Lobkovického paláce (společně s ak.mal. Janem Sedlákem, Praha
1987 - 1989 empírový chrámek kněžny Dorothey Kuronské, Karlovy Vary
1988 barokní domovní dveře v Karlově ul.23, Praha
1988 - 1989 práce pro zámek Žleby – restaurování kazetového stropu dvorní arkády
1991 - 1994 vstupní vrata a restaurování modernistického interiéru – prosklené dřevěné přepážky s dveřmi (pro společnost Telecom, Fibichova ul.21, Praha
1992 Břevnovský klášter, Praha – vstupní vrata
1992 - 1993 vrata, vstupní dveře a dveřnice bývalého Čapkova vetešnictví, Týnká ul.3, Praha
1993 - 1994 práce pro zámek Litomyšl – lavice v zámecké kapli, mobiliář v sakristii zámecké kaple
1995 - 1997 práce pro Golčův Jeníkov – lavice a kazatelna hřbitovního kostela sv.Markéty
1996 restaurování barokního pedálového prospektu hrací skříně varhan (společně s ak.mal. Luďkem Filipským), kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hradec Králové
1998 - 1999 práce pro kapli Božího Těla – okna, dveře, Kutná Hora
1999 restaurování kazatelny v kostele sv.Jakuba, Jakub u Kutné Hory
1999 práce pro kostel sv.Michaela – točité schodiště na kůr, Uhelná Příbram
1999 - 2000 práce pro zámek Žleby – restaurování a obnova dveří a oken nádvoří
2001 - 2002 vstupní vrata do Ohmanovy novobarokní kaple Voršilského kláštera, Kutná Hora
2002 restaurování záklopového stropu (společně s ak.mal.Jaroslavem Altem), Havlíčkovo nám.544, Kutná Hora
2001-2003 práce pro Vlašský dvůr – okna, dveře, Kutná Hora