Pavel Rajdl

type of document: podřazený dokument
parent document: Středočeské ateliéry
imprint date: 2008
page: 159-163
language: český

notes:
-
Hlína jako výrazový materiál, který dnes plně respektujeme jako výtvarný materiál sochařství, plnila již v dobách předneolitických svou funkci pro výrobu votivních a magických předmětů. S rozvojem zemědělství se jako keramika stala také významným kulturním dokladem všech dob, jimiž procházela. Od své užitné funkce se brzy osamostatnila a stala se ojedinělým prostředkem k sebevyjádření. Umožňuje a umožňovala mnoha umělcům vytvářet funkční a zároveň dekorativní díla. O hlíně se říká, že kdo se s ní jednou setká, již ho nepustí. Platí to plně i o kolínském výtvarníkoví, který s ní pracuje více než třicet let.
Pavel Rajdl (*1942) vystudoval výtvarný obor PF UK v Praze (1959 - 1963), zde měl to štěstí, aby byl žákem takových pedagogů jako byli prof. Ladislav Leitgeb, Cyril Bouda, Martin Salcman nebo Karel Lidický. Nebyl v rámci svého studia formován tedy pouze směrem malířským ale i sochařským. Mimo to v letech 1966-1970 studoval také scénografii a dějiny umění.
Zpočátku se věnuje malbě a grafice s výraznými civilizačními prvky a s expresivní barevností, která se vázala k tehdejším jeho tématům krajin a zátiší.. Malba postupně nabývá na reliéfnosti, až se stává plastikou. V šedesátých letech v malbě a grafice používá prvky koláží a asambláží, mění se, zklidňuje a zjednodušuje barevnost prací. Většina prací je abstraktních. Od roku 1974 je ale Pavel Rajdl věrný hlavně keramice. Je zaujat interaktivitou a procesuálností vzniku díla, od prvotní beztvaré hmoty, jejího uchopování, určování tvaru, povrchu i barevnosti až nakonec po vlastní realizované dílo.
Rajdl inklinuje k figurální plastice. Hledá postoj k životu a k okolnímu světu. Pracuje s kontrastem poetičnosti námětu a drsností materiálů – např. glazury s matným povrchem střepu. Kontrast struktury hlíny vyhovuje jemnému lyricko filozofickému humoru a nadsázce. Barevnost keramických prací vychází z podstaty zpracovaného materiálu, zejména šamotu či kameniny. Dalším charakteristickým rysem Rajdlovy tvorby je cykličnost. Opakovaně se vrací k jedné myšlence. Spojuje svět lidí a přírody. Střídá komorní práce s výrazně většími.
Mezi jiná Rajdlova specifika patří zvláštní poetická stylizace figur. Ve své tvarovosti se jeho figury vztahují k mykologické morfologii a končetiny plastik mají jednoduché paličkovité formy. Hlavy a jejich obličejové části se vyznačují subtilními rysy. Rajdlovy postavy asociují svojí expresivitou postavy z říše loutek, které podobně jako ony mají schopnost oscilace mezi jemnou snivostí fantazie a temnou dramatičností reality. Opírají se o základ dutého tvaru a inklinují tak k tradicím a respektují technologické determinace.
V posledních několika letech se Pavel Rajdl vrací více k malbě a kresbě s tím, že ji kupříkladu kombinuje s keramikou (2004-2006). Maluje akrylem, temperou nebo různé techniky mísí. Rajdlova kresba i malba se od roku 2007 nachází ve volné abstraktní poloze a zcela se z ní vytrácí figurální motiv (cyklus Ostrovy, 2007). V expresívní barevnosti maleb je často akcentována kresba, často rytá nebo škrábaná. Vnímáme z ní stále přítomný naturel autora, jeho smysl pro plasticitu a trojrozměrné vidění díla a jeho malba je spíš sochařská než malířská. Nejinak je tomu v kresbě. Kresby jako Kámen, Okno, Výboj (2007) upomínají na výsledky modernistického chápání práce s obsahem díla. Je možné je vztahovat i na mnohem starší primitivistické umění. Zachycují prostory vyplněné magickými elementy nebo jen řeší kompozici s citem pro barevnost i detail, ale i tehdy dosahují přesvědčivosti v jednoduchosti sdělení. Co je autorovou hlavní doménou obrazy ani kresby nezapírají. Barevná vrstva se v obrazové ploše objeví nejen jako hladká malba, ale i jako reliéf anebo struktura.
Od prvotní extatičnosti se přes mnohaletý úsek Rajdl dopracoval jistoty, s kterou zachází s materiálem a je stejně tak schopen dobře vyjádřit zpracovávané téma. Samozřejmě se nevyhnul ani zakázkové tvorbě do nejrůznějších veřejných prostor, ať interiérových nebo exteriérových. S jeho díly se můžeme setkat na fasádách domů kolínských ulic (např. domovní znamení domu U bílého anděla, Kutnohorská ulice, 2003; domovní znamení domu č.75, Karlovo náměstí, 2004; pamětní deska J.S.Machara, Kmochova ulice, 2006) nebo v kolínských (reliéfy do vinárny Pod věží, Parléřova ulice, 1994) nebo jiných interiérech (reliéf Od Laurinky po Škodovky, autosalon Mladá Boleslav, 1993).
Existuje-li cosi jako vědomí kolektivní a historické, se zakódovanými obsahy všeho, čím kdy člověk prošel, pak každý z nás k němu něco přidává. Stejně tak Pavel Rajdl. Někde na počátku jeho tvorby stojí osobní zkušenost a zážitek a mlčenlivá řeč věcí, které nás obklopují. To vše se promítá i do světa postav a předmětů, kterými Pavel Rajdl sděluje své pocity z okolního světa. Jeho plastiky žijí svým vlastním životem a mluví k nám s lidskostí jim zdánlivě cizí, s lidskostí autorovou. Neposkytují návody k lepšímu životu. Snaží se s námi jen mluvit - o nedostatku komunikace mezi lidmi, o vztahu muže a ženy, o vztahu člověka a zvířat, o hudbě.
Autor je členem Středočeského sdružení výtvarníků Unie výtvarných umělců. Vede v Kolíně Galerii v zahradě, kterou založil v roce 1992. Od roku 1994 organizuje pravidelná bienále Keramická setkání, která jsou věnována především zobrazení figury v keramice. V roce 2006 položil základ expozice současné keramiky ve výstavních prostorech pod kolínskou synagogou.
Své práce představil na více než 40 samostatných výstavách v ČR. V zahraničí vystavoval např. v Mnichově, Frankfurtu, Tokiu, Paříži, Budapešti. Jeho tvorba je zaměřena na keramickou plastiku, reliéf a na keramiku pro architekturu. Zabývá se i plastikou ze dřeva a kamene. Kromě malby a kresby i fotografuje.

PAVEL RAJDL
nar.: 21.10.1942, Pelhřimov

STUDIUM
1959 - 1963 PedF UK v Praze (prof. Ladislav Leitgeb, Cyril Bouda, Martin Salcman a Karel Lidický. Později studoval scénografii a dějiny umění.

Malíř, grafik, keramik, výtvarný pedagog. Od roku 1992 je kurátorem Galerie V zahradě v Kolíně, jejímž byl zakladatelem. Od roku 1994 organizátor tradičních bienále volné figurální keramiky Keramické setkání, které se konají ve výstavních prostorách v Kolíně. Člen Středočeského sdružení výtvarníků Unie výtvarných umělců ČR.

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY
1976 Krajské divadlo Kolín
Regionální muzeum Kolín
Bechyňská brána, Tábor
1977 Kulturní dům, Čechtice
1980 Kulturní dům, Čerčany
1981 Městské muzeum Týn nad Vltavou
1982 Podlipanské muzeum Český Brod
Středočeské muzeum Roztoky
Atrium České Budějovice
Muzeum Kouřim
Zámek Vrchotovy Janovice
Regionální muzeum Kolín
1984 Městské muzeum Týn nad Vltavou
Dům čs. dětí, Praha
Zámek Rataje nad Sázavou
1987 Dům kultury dopravních podniků, Praha
1988 Ústřední klub školství, Praha
1990 Galerie Josefa Sudka, Kolín
Muzeum Týn nad Vltavou
Regionální muzeum Kolín
Zámek Zruč nad Sázavou
1991 Smrčkův dům, Blatské národopisné muzeum Soběslav
1994 Smrčkův dům, Blatské národopisné muzeum Soběslav
Muzeum Jindřichův Hradec
Galerie Karlov, Benešov
1997 Hotel Gradua, Praha
Dekor Art Galerie, Praha
Galerie V Zahradě, ZUŠ Kolín
1999 Most
2001 Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Galerie U Brány, Úštěk
2002 Galerie M, Městské kulturní středisko Pelhřimov
2003 Divadelní galerie, Uherské Hradiště
Zámek, Staré Hrady
2004 Regionální muzeum Kolín
2007 Městské divadlo Kolín
Hrad Houska
Městská galerie Tachov

KOLEKTIVNÍ VÝSTAVY
1966 Dům pánů z Kunštátů, Brno
1967 Praha
Kolín
1969 Kolín
Brandýs nad Labem
1970 Praha
Kolín
1971 Praha
Bratislava
Mělník
1976 Šumperk
1979 Mladá Boleslav
1980 Salón mladých výtvarníků, Praha
1981 Tvář našeho kraje, České Budějovice
1984 Frankfurt nad Mohanem
8 československých keramiků, Galerie Nichietsu Shoji, Tokio
1985 IHM, Mnichov
Kulturní fórum, Budapešť
1986 IHM, Mnichov
1990 Setkání Československo - Francie, Paříž
1993 40 let výtvarného umění na Kolínsku, Regionální muzeum Kolín
5 kolínských výtvarníků, Kamenz
1994 Keramické setkání, Kolín
1995 Hrad Lipnice (s Janem Dvořákem, Jaroslavem Rezler, Porthem)
1996 Kolínští výtvarníci, Kamenz
1998 Keramické setkání, Kolín
1999 SSV, Řevnice
2002 SSV, Podlipanské muzeum Český Brod
SSV, Rabasova galerie Rakovník
2003 SSV, Rabasova galerie Rakovník
2004 Hudba ve výtvarném umění, Kolín
2005 8 výtvarníků Středočeského sdružení výtvarníků, Muzeum Podblanicka, Vlašim
2006 SSV, Rabasova galerie Rakovník
SSV, Městská galerie Beroun
Salón kolínských výtvarníků, Regionální muzeum Kolín
Keramické setkání, Kolín
2007 SSV, Zámecká galerie, Kladno
SSV, Galerie Olomouc
SSV, Rabasova galerie Rakovník
2008 SSV, Českobratrský sbor Mladá Boleslav
SSV, Galerie Chagall, Karviná
SSV, Rabasova galerie Rakovník
SSV, Městská galerie Beroun

REALIZACE
1986 městský znak (červenice, glazura), Regionální muzeum Kolín
1988 vývěsní štít prodejna Arton (červenice, kov, glazura), Kolín
1990, 1992 vývěsní štít Foto Čáslava (červenice, kov, glazura - zcizeno), Kolín
1993 reliéf Od Laurinky po Škodovky (červenice, glazura), 600x200cm,
firemní vývoj typů všech automobilů - doplňováno, autosalon Mladá Boleslav
1993 domovní štít, Suchdol
1994 4 reliéfy v interiéru vinárny Pod věží (šamot, kysličníky, glazura) - Pocta P. Parléřovi, 200x100 cm; Stavitelům katedrál, 200x80 cm; Bohu vína Bakchusovi, 2ks, poškozeno, Parléřova ulice, Kolín
2000 plastika Hudba, v.200cm (šamot, kysličníky), ZUŠ Kolín
2000 reliéf Kmochův Kolín, 100x100cm (glazura, kysličníky, červenice, bílá hlína), ZUŠ Kolín
2001 plastika Rodina (šamot, kysličníky), v.150cm, Malinovi, Sázava
2003 domovní znamení (šamot, kysličníky, glazura), Dům U bílého anděla, Kutnohorská ulice, Kolín
2004 domovní znamení dům č.75, 250x30cm (šamot, kysličníky, glazura), Karlovo náměstí, Kolín
2006 vývěsní štít – 2 ks (šamot, glazura, kov), Nová Ves u Kolína
2007 pamětní deska J. S. Machara (bronz), Kmochova ulice, Kolín
2008 domovní znamení Madona – fy J.Hora, plastika v.40cm (glazura), Pražská 3, Kolín

ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH
Soukromé sbírky v České republice, Německu, Japonsku, USA, Švýcarsku, Rakousku, Švédsku, Holandsku, Francii, Itálii, Austrálii, Kanadě, aj.

Pavel Rajdl

Pavel Rajdl