Obvykle výstavy zahrnují umělce...

type of document: podřazený dokument
parent document: 5 sochařů
imprint date: 1967
number of page: 2
notes of page: nestránkováno
language: český

notes:
-
Obvykle výstavy zahrnují umělce, kteří Jsou si způsobem své práce blízcí, a tím dokumentují některou současnou tendenci. Teoretik, který takovou výstavu sestavuje, chce při tom vyjádřit především své vlastní mínění o významu této tendence, a aby toto mínění podepřel, pokládá za účelné soustředit na výstavu díla co možná velkého počtu autorů. Zpravidla tím vyvrací, co měl dokázat: směr, o jehož důležitosti chtěl přesvědčit, předvádí jako směr epigonů.
Tento špatný výsledek není ani náhodný. Stěží se totiž dá něco podstatného z umění naší doby postihnout takovým sledováním jednotlivých směrů.
Tato výstava je sestavena zúmyslu jinak. Pořadatel nechtěl diváka získat pro žádný názor a nežádá na něm, aby se stal stoupencem figurace či abstrakce nebo takového či onakého druhu abstrakce či figurace. Domnívá se však, že právě proto by tato výstava mohla vést blízko k centru dnešního uměleckého dění.
Žijeme v přechodné době a naše umění je také jen přechodné: pouhé primitivní pokusy. Hledáme jistotu - ne pro naše umění, ale pro náš život: sloh. A tato jistota je nám ze všeho nejvzdálenější. Nevíme, jak žít, a nevíme tedy ani, jaké máme mít umění. Jsou jistě i dnes umělci, kteří svým dílem chtějí vyjádřit nějaký názor, přesvědčit o nějaké pravdě. Ale je těžko říci, jaký má jejich počínání přinést prospěch. Dovídáme se, co jsme se mohli dovědět a možná už dověděli odjinud, Jako se to oni odjinud dověděli, a nevím, zda opakování přidá nějaké pravdě na pravdivosti. Žádná objektivní pravda dnes už nepovede umělce k jeho dílu. Je to naopak jeho dílo, co jedině ho může dovést k nějaké pravdě, k nějaké jistotě. Mluvívá se o moderním individualismu. Ale nelze-li dnes dělat umění z nějaké objektivity a je-li tedy umělec odkázán jen na svou subjektivitu, smyslem jeho konání zůstává dostat se k čemusi, co už není jen on sám. Pravda je teprve tam, kde subjektivita vytváří objektivitu a objektivita vytváří subjektivitu. Tam také osobní osud a dějiny splývají.
Výsledkem mnohosti individuálních tendencí současného umění proto není chaos. Chaosem snad není ani tato výstava, Je tu ostatně něco, co tyto autory spojuje: data jejich narozeni. Mezi nejstarším a nejmladším jsou tu pouhé tři roky. Jsou všichni z generace, která vycházela z uměleckých škol v první polovině padesátých let. Dávno se už žádným umělcům nedostalo na začátku jejich umělecké dráhy tak přesných rad, co mají dělat. A žádná generace na to snad tak nedoplatila. Ty rady je především zdržely. Ve chvíli, kdy se měli odvážit vlastního života, byli poučováni, že jejich život nemá ceny před objektivitou dějin. Stála je jejich nejdrahocennější léta, aby se přesvědčili, že všecko záleží jen na nich samých. Moderní umění spočívá na umělcově věrnosti vlastnímu osudu, na odvaze obětovat se mu a donést ho tak daleko, jak je kdo schopen to dokázat.
Toto poučení stálo hodně a nemělo by se teď na ně zapomínat. Dnes je už zase dobře. Český umělec se může rozhlížet po světě a podivovat se, co možností se mu nabízí. Nabízí se mu také mnoho důtklivých rad, co a jak by měl dělat. Měl by vědět, že ze všech těch možností, které se mu předvádějí, jeho nejvlastnějším osudem nemůže být žádná.
J.Ch.

Obvykle výstavy zahrnují umělce...

person   born   note
Chalupecký Jindřich   12. 2. 1910   podepsáno J. Ch.