Výstava Poslední underground je svědectvím doby

type of document: podřazený dokument
parent document: Lidové noviny
imprint date: 1999
language: český

notes:
-
Začátkem dubna se v Praze sešla mezinárodní skupina umělců. Během několika týdnů vyklidili zanedbané prostory prvního patra domu v Dlouhé ulici, kde sídlí i experimentální klub Roxy, a upravili je na novou alternativní galerii.
Iniciátorem akce je malíř Marek Schovánek (1965). Vystavené autoportréty a podobizny působí naléhavě jako životně důležité vzkazy či svědectví, rychlá gestická přemalba znejisťuje podobu, dodává obrazům další rozměr. Na výstavě Poslední underground se sešli umělci z Francie, Holandska, Izraele, Německa, Polska, Rakouska a USA. Výběr je to pestrý, ale zvláštním způsobem jednotvárný, jako kdyby i nezávislost měla tvrdá omezení.
Francoise Giovangigli komentuje nalezené pornografické fotografie. Neodbytné představy maskuje krásnou gestickou formou, z abstraktních kompozic - jakoby z hloubky nevědomí - náhle vyskočí tělesný detail.
Florian Langmaack nalézá předměty (ruční pily, svěráky, šicí stroje, malířský štětec), kterými může vymezit (někdy logicky, jindy zcela protismyslně) prázdné místo, obdélník, rám nebo bedýnku pro divákovy představy. Co vlastně udělá z nalezených předmětů umělecké dílo? Hodnota asi sotva. Nejspíš schopnost odstartovat fantazii?
Obrazy Peteho Missinga se podobají primitivizujícím malbám a kresbám Michala Singera, instalace Rottion připomíná vyhlídkové letecké zařízení Petra Nikla. Podivné sestavy z nalezených věcí, mrkající světélka, zvětšovací skla, skleněné nádoby, zrcadla, krouživé pohyby, neustálá proměna. Missing je ale tvrdší, okouzluje jak množstvím, tak barbarskou nesourodostí, dílo vytvořené na míru galerie doplnil živými květy, nalámanými větvemi. Vrcholem je instalace Holanďana Bastiaana Marisé, elektrické jističe a spínače pospojované volně vedenými dráty. Zvuky útočí ze všech stran, zleva, zprava i od stropu, strojový rytmus připomíná mechanické střelnice, v jeho naléhavosti je ale i zlomyslnost techniky, mašinérie vojenských pochodů. Marisovo dílo navíc dokonale splývá s jedinečností provizorního prostředí.
Výstava The Last Underground na první pohled silně kontrastuje s ostatními pražskými výtvarnými událostmi, například s výstavou Tvrdohlavých. Ve Valdštejnské jízdárně je předkládána uznaná hodnota, tady je nejdůležitější proces hledání. V Galerii No.D se divák porovnává s něčím dosud neokoukaným a nezařazeným, zábavným, ale i zajímavým jako svědectví doby.

Výstava Poslední underground je svědectvím doby

person	born	note
Hůla Jiří	7. 6. 1944