Sochařské setkání ve Vojanových sadech

type of document: podřazený dokument
parent document: Sochařské setkání 1972
imprint date: 1972
language: český

notes:
-
„Svým uspořádáním se tato výstava vymyká běžným určením. Její exponáty netvoří žádný kompaktní celek, tím méně souvislý vývojový přehled. Představuje sice jednotlivé osobnosti, ale má spíše ukázat různorodost a soužití výtvarných směrů v našem současném sochařství, což jsme se snažili zachytit už v jejím názvu.
Příroda sadů, která tvoří rámec výstavy, umožňuje divákovi pohled na přímé střetnutí plastik s prostředím a uvádí ho do nových souvislostí, navozených zvýrazněním základních vlastností uměleckého díla. Je tedy na vlastní tvorbě, aby ukázala, do jaké míry je živá.
Prostorové určení je ve volné přírodě charakteristické odstraněním vedlejších časových hranic, stavby výstavní síně nebo jakéhokoli interiéru, pocitem posunutí do oblasti mimo čas. Dochází ke konfrontaci plastiky se základní hmotou a přírodními tvary a formuluje se tak něco obecně lidského.
Dojít k takovému prožitku bude pro diváka zřejmě stále obtížnější, neboť se ztrácejí souvislosti napovídané blízkostí tvůrčích materiálů i přírodní hmoty. Objevují se stále nové materiály, např. syntetické pryskyřice, schopné v přírodě přetrvat, a ty, i když druhotně, výrazněji sugerují okolnosti doby svého vzniku. Navíc ani tradiční materiály nezůstaly beze změn. Dnes záleží více než jindy na „technickém“ zacházení s materiálem, než jakého materiálu je použito. Ovšem tím více pak povaha materiálu zasahuje a dokresluje vzájemné pronikání obsahu a formy. Užívání cementu, stejně jako svařování železa nebo chromování, se stalo součástí osobitého individuálního výrazu.
Tvůrci na výstavě zastoupení představují několik generačních vrstev, pracujících ve svébytném charakteristickém výrazu. U nejstarší generace nenajdeme kontradikce, není zde nápovědí, neexistují narážky. Téměř vše je dovedeno k jasné výpovědi. Myšlenka dává formě jen pointu, činí formu sugestvnější, ale poklidně, rozjímavě, v toku známé důvěrné řeči. U sochařů mladší generace zůstává pak sdělení výbojně otevřené. Hmota je vedena k tomu, aby myšlenku prezentovala a konkrétní manipulace, ztvárňující neurčitost nově objeveného, se pohybuje až na hranici malířského cítění, nebo je obrácena k nejprimárnějším prvkům. Tak se formuluje sugestivní návod, který se ale při působení určitých vedlejších vlivů nevyhne vedení diváka až na hranici spoluvytváření.
To je ovšem jen jedna část tvorby dnešní mladší a střední generace sochařů. Druhou tvoří díla, kde převažuje racionalita, závisející většinou na dokonalé formě, ať už mobilní nebo statické. Ale cílem výstavy není předkládat díla a výtvarné polohy ke srovnání, i když se tomu nelze vyhnout. Nemá jít ani o záměrné prověřování hodnot – výběr plastik byl volně ponechán na autorech. Navíc byl původní výběr omezen materiálem odpovídajícím podmínkám výstavy v přírodě.
Mezi návštěvníky bude jistě mnoho náhodných chodců, pro které výstava nebude příležitostí k uplatnění kritických měřítek. Za zády budou mít hluk blízké stavby metra, únavu dne, a příroda Vojanových sadů, byť jarně nevázaná, bude plná života. Lze si proto přát, aby pomohla návštěvníkům najít něco z těch zádumčivých proměn osamělého chodce. Aby jim ukázala harmonii, se kterou se budou moci vyrovnaně vrátit do okolního rušného světa.“

Sochařské setkání ve Vojanových sadech

person	born	note
Severová Jitka	7. 7. 1943