Obrazy Aléna Diviše

type of document: podřazený dokument
parent document: Obrana lidu
imprint date: 1948
language: český

notes:
-
Po Zdeňkovi Přibylovi se natrvalo vrací do Československa jiný pařížský starousedlík, malíř Alén Diviš, vystavující ve Vilímkově galerii obrazy z let válečných a poválečných, vytvořených většinou v New Yorku a vytěžených ze strastiplné pouti francouzskými věznicemi a koncentráky v Paříži, v Africe a na Martinique. První část výstavy, obrazy a kresby z let 1942-43, zpracovává s drastickou syrovostí zážitky z pařížské věznice Santé. Diviš v těchto kvaších napodobí plesnivou omítku vězeňské cely, do níž jsou vyryty kresby a nápisy vězněných, často těžkých zločinců, odsouzených k smrti — a úpornou uměleckou koncentrací těchto předsmrtných křečí primitivních, živočišných duši dosahuje účinů snad trochu veristicky okázalých, ale nesporně silných a krutě útočných. Nevíme, jak maloval Diviš do počátku války, kdy byl jako politicky podezřelý cizinec zatčen, ale bezútěšně temná, odpudivě plesnivá šeď těchto obrazů, které snad opravdu chtějí být především kuriosním autentickým snímkem vězeňské stěny, zůstává základní tóninou i v dalších jeho dílech. Nejen v různých těch variacích „Ukřižovaného", v jehož představu se Divišovi vtěluje všechno poníženi života, kterým prošel, ale i v melancholicky klidných obrazech africké pouště, mořských dun a hřbitovů lodí, dokonce i v pozdějších obrazech neskutečných, fantastických kytic a „Večerních koupání", v nichž se - alespoň v námětu — konečné hlásí o své právo i potřeba jakési plaché lidské důvěrnosti. I pak se ostatně představa vězení Divišovi neustále vrací i námětově, nyní už fantasticky zmnožená, koncentrovaná v širokých průřezech lidskými mraveništi — v obrazech, v nichž malířova raněná duše už nečiní rozdílu mezi skutečným vězením a obyčejným činžákem, mezi cirkusem nebo archou Noemovou. Hlavním komposičním prvkem je ve všech plocha, rozdělená v řadu těsných kobek, plných smutného hmyzího hemžení. A hlavním mluvčím pocitového rozpoložení zůstává kalná, temná barva, nanášená řídce, rozplývavě, se zjevným odporem k pevné modelaci a určitější kresbě. Divišovy obrazy, ač výrazově úporně soustředěné, přiznávají tak určitou nejistotu a rozměklost kresby, což ovšem také může být záměrným pohrdáním vším, co je ve výtvarné práci chladně a jasně rozumového. Nesporně se tu do našeho poválečného uměni začleňuje osobnost silná a originální, jejíž všechny možnosti nelze z této jediné výstavy zatím bezpečně odhadovat.

Obrazy Aléna Diviše

Obrazy Aléna Diviše

Obrazy Aléna Diviše

	institution, city, signature, notes
	A 8582