Chiara Fumai: Follow This You Bitches

subtitle: radio.wave

type of document: rozhlasový pořad
imprint date: 2013/02/07
dimensions [mm]: 6:23
language: anglický, český

web: http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/chiara-fumai-follow-this-you-bitches--1171803

notes:
-
Documenta je výstava současného moderního umění, která běží od 50. let ve městě Kassel v Německu. Byla založena umělcem, učitelem a kurátorem Arnoldem Bodem s cílem přinést do poválečného Německa kvalitní současné umění. Prvního ročníku se zúčastnili mimo jiné Pablo Picasso nebo Vasilij Kandinskij. Až do současnosti vybírají kurátoři Documenty každých pět let zajímavé umělce z celého světa. A v Praze můžeme v těchto dnech vidět výstavu jedné z účastnic loňské Documenty číslo 13 – Chiary Fumai.
Italská umělkyně a postfeministka se věnuje performancím, které kombinuje se záznamy a odkazy na reálné historické postavy v audiovizuálních instalacích. Jde jí o posun za vzájemné vymezování obou genderů. Výstava v galerii FUTURA cituje v názvu Follow This You Bitches radikální feministický manifest Valerie Solanas z roku 1967. Čtení úryvků z tohoto textu je také součástí jedné ze tří instalací v pražské galerii.
„Je to extrémně feministická práce, dalo by se to přirovnat k naci-feminismu. Podle mého názoru by performativní umění mělo být velmi radikální a zároveň ironické. Nedělám aktivismus, ale umění. Valerie Solanas ve SCUM Manifestu mluví o společnosti, která se zbavuje mužských prvků, od finančního systému přes nahrazení mužů stroji až po zničení mužského pohlaví. Celý manifest přitom vychází ze stereotypů a diskurzu západoevropské kultury, obvykle používaných k odsuzování žen. Vzniká tím velmi ironické zrcadlo celé situace. V textu se třeba mluví o muži jako o chodícím potratu, protože žena je v naší kultuře většinou popisovaná jako nekompletní muž. Valerie Solanas to ironicky obrátila s tím, že naopak muži mají nekompletní genový základ, “ říká autorka výstavy.
Úvodní instalace výstavy Chiary Fumai nás zavádí na vědeckou seanci, která se reálně odehrála v historii. Jde o setkání vědců, kteří diskutovali o zvláštních psychických schopnostech slavného italského média – Eusapie Palladino. Údajně negramotná Eusapia se na přelomu 19. a 20. století proslavila levitací předmětů a komunikací s duchy zesnulých.
„Je to, jako by pět duchů těchto diskutujících vědců bylo stále tady s námi a diskutovalo o jejích schopnostech. Protože oni nikdy nepřišli na to, jak to vlastně Eusapia mohla dělat, jaký byl její trik. Mám ráda obraz umělce jako duchovního média a alegorii jeho génia jako hysterie, silného duchovního vytržení, které můžeme vidět právě u osob se zvláštními psychickými schopnostmi, a často se vyskytují právě u žen. Tyto fantomy jsou pro mě znakem kreativity, která byla potlačovaná,“ vysvětluje Fumai.
Třetí částí výstavy jsou črty a portréty postav, se kterými Chiara Fumai na této výstavě pracuje. Mimo jiné Eusapia Palladino zasazená v architektuře Adolfa Loose, kvůli zdůraznění jejího dekonstruktivistického přístupu k prostoru. Spiritualita, postfeminismus a ironie se protnuly i vjejí poslední odpovědi. Zajímalo nás, jestli je rezidencí ve Futuře její působení v Praze uzavřené:
„Můj příští krok bude otevření kostela a Praha se mi pro tento účel zdá být velmi vhodným místem. Je to esoterické město, ve kterém je stále velmi silná duchovní tradice. Dvacáté století mnoho věcí změnilo a ne všichni esoterici stihli všechny proměny pochytit. A tak by bylo pěkné umístit jeden ze základních kamenů tohoto kostela zde. Bude to chrám performativního umění.“
rozhlas.cz