Volker Sieben: Friendly Fire
type: autorská
place of exhibition: Galerie Montanelli - výstavní prostor
date of exhibition: 2005/03/19 - 2005/05/08
note:
Volker Sieben vychází ve své tvorbě z dlouhé tradice německého umění s jeho důrazem na obsah i na jeho přesné vyjádření. V této souvislosti stačí připomenout drsnou společenskou kritiku dadaistů a nové věcnosti. Má nesporně blízko k výrazně angažované tvorbě Johna Heartfielda s jeho spojováním různých médií a hlavně průkopnickým a umělecky i politicky odvážným využitím fotomontáže. Jeho kresby zrcadlí atmosféru osmdesátých a devadesátých let, v níž se připravovaly a postupně vyostřovaly některé společenské, politické a dokonce válečné konflikty. Do jeho tvorby se promítá nesmyslnost některých situací a absurdita vývoje společnosti, pro niž je příznačné bezohledné prosazování zájmů určitých skupin a jednotlivců vůči ostatním, mnohdy zcela bezbranným lidem. Zrcadlí se v něm krátkozrakost rozhodnutí majících často negativní,předem těžko odhadnutelné následky nejen pro naši civilizaci, ale pro přírodu a prostředí celé Země. V Siebenově projevu narůstá zvláštní napětí spojením syrové drsné kresby tužkou, černými křídami či kvašem s dokumentárními novinovými fotografiemi. Prolínají se tak každodenní situace s jeho vyhraněným filozofickým názorem a pohledem na svět. Do jeho tvorby vstupuje lehká ironie, s níž sleduje, zaznamenává a interpretuje současné dění, procesy a příběhy charakterizující dnešní společnost plnou rostoucích protikladů mezi různými skupinami lidí. Odráží se v něm zhrubnutí a deformace vztahů, nezájem a lhostejnost k osudu ostatních. Lze z ní vyčíst odvahu nejen ke společenské kritice, ale také směřování k nelíbivé strohé formě, vyzývající k přemýšlení nad různými hodnotami a jejich významem. Jeho kresby a koláže nejsou v žádném případě jen pouhou lehkou hrou tvarů, stávají se hlubokou výpovědí o roztěkaném světě, v němž každá vteřina přináší novou záplavu často zcela zbytečných informací, zahlcujících naši mysl. Každá další informace překrývá a přehlušuje předešlou, takže je vnímání skutečnosti stále nepřehlednější a povrchnější, aniž by rychlý sled často nic neříkajících slov a obrazů dovoloval sebekratší chvilku soustředění. Volker Sieben zachycuje spíš temnou stránku našeho života, aby nás přivedl k pozornějšímu pohledu na skutečnost a hlubšímu zamyšlení nad tím, co je pro nás důležité a čemu dáme přednost. Zda pochopíme smysl postupného utváření a zrání vlastního názoru nebo podlehneme diktátu převládajícího konzumního životního stylu, který přináší zúžené a zjednodušené vidění světa. Jeho tvorba zdůrazňuje nebezpečí spočívající v davové anonymitě ohrožující individuální svobodu. Vzbuzuje strach ze zla skrytého pod půvabnou maskou. Upozorňuje na svůdnost jednoduchých řešení složitých problémů, na možnost zneužití slov a myšlenek, na snadnost ovládnutí společnosti ve jménu ideí založených na polopravdách. V některých obdobích se může zdát, že úloha umění spočívá spíš ve vývoji formy a v jejím sladění se způsobem života, že forma může být sama obsahem. Jindy však znovu oprávněně narůstá angažovanost uměleckého projevu, ať už jde o různé oblasti výtvarného umění, divadlo, film či poezii. Přitom však lze dosáhnout splynutí přesvědčivého výrazu s vytříbenou estetickou formou. Někdy se zdá, že se umění v celém světě sjednocuje a že zvlášť v Evropě často nelze ani rozeznat, kdo odkud přichází. Volker Sieben patří k umělcům, kteří dosahují harmonického vyvážení formy a obsahu. Řadí se i k těm, kteří svým dílem popírají univerzálnost a stejnost nebo dokonce uniformitu současného uměleckého výrazu. V jeho případě lze totiž zcela jasně rozpoznat, z jakého prostředí vychází a z jakých kořenů jeho projev vyrůstá.
Jiří Machalický
