Kresba 19. století ze sbírky Západočeské galerie v Plzni - 2. část
type: kolektivní
place of exhibition: Oblastní galerie Liberec
date of exhibition: 2007/04/19 - 2007/06/10
note:
vystoupí soubor zobcových fléten Kejklířky
-
Druhá část výstavy Kresba 19. století ze sbírky ZČG v Plzni zahrnuje kresby patřící rozhraní 19. a 20. století. Těžištěm vystaveného souboru jsou práce autorů, které řadíme k tzv. Generaci devadesátých let. Nejvýznamnější kolekce patří J. Preislerovi, A. Muchovi, M. Švabinskému a F. Kupkovi. Další skupinou kreseb jsou práce vážící se k dokončování výzdoby plzeňského pivovaru a řady dalších staveb. Samostatnou kapitolu tvoří dva autorské celky plzeňských rodáků - Hugo Boettingera a Karla Špillara. K výstavě vyšel katalog.
Rozsáhlý soubor kreseb 19. století, který vlastní Západočeské galerie v Plzni, byl rozdělen na dvě části. Tu první, zahrnující kresby patřící svým duchem a většinou i dobou svého vzniku výhradně 19. století, představila Oblastní galerie v Liberci v předjaří roku 2006. Druhá část, které je věnována tato výstava, zahrnuje kresby patřící rozhraní 19. a 20. století.
Těžištěm vystaveného souboru jsou práce autorů, které řadíme k tzv. Generaci devadesátých let. Nejvýznamnější kolekce patří Alfonsu Muchovi, Janu Preislerovi, Maxu Švabinskému a Františku Kupkovi. Nejstarším z představovaných autorů je A. Mucha, malíř a kreslíř, jehož cesta vedla z rodné jižní Moravy přes Vídeň a Mnichov až do Paříže, kde mezi jeho přátele patřil například A. Rodin. V Paříži se ustálil Muchův styl, který tvoří důležitou součást světového secesního tvarosloví.
Návštěvníci mohou zhlédnout například definitivní Návrh na plakát vlastní výstavy v Salon des Cent (1897), do kterého autor vložil své umělecké i životní krédo. Plakát vychází z prvků moravského lidového umění, ale obsahuje také symboly filozofie svobodných zednářů. Je působivý nejenom půvabnou dívčí postavou, sladěním linií a písma, ale i netradiční jemností barevného provedení. Kresby J. Preislera představují umělce jako vynikajícího koloristu a kreslíře zároveň. Jsou to studie nebo návrhy k jeho nejznámějším obrazům (Jaro, Dobrodružný rytíř, Milenci atd.), do nichž autor vtělil nálady, vážící se k touze po lásce i pocity ze zvláštního rozčarování, přicházející po nadějných počátcích. M. Švabinský, učitel celé generace vynikajících českých grafiků, je zastoupen svou portrétní tvorbou, z níž Ela v klobouku (1904) je považována za jeden z nejkrásnějších portrétů v českém moderním umění. Jeden z průkopníků českého a světového abstraktního umění, malíř, kreslíř, grafik a ilustrátor, F. Kupka, patřil v Paříži na počátku dvacátého století k okruhu spolupracovníků anarchistické revue L´Assiette au Beure, pro kterou vytvořil tři satirické cykly – Peníze, Náboženství a Mír. Pro libereckou výstavu byla vybrána definitivní verze sociálně kritické kresby Nové časy a pět studií z cyklu Peníze, které ukazují prvotní ztvárnění výtvarného nápadu. Samostatnou kapitolu tvoří dva autorské celky plzeňských rodáků - Hugo Boettingera a Karla Špillara. Západočeská galerie spravuje Boettingerovu kreslířskou pozůstalost (v počtu téměř čtyři tisíce kreseb), která ukazuje nebývalý rozsah a pracovní nasazení tohoto umělce. V liberecké galerii jsou k vidění ukázky z jeho svěžích skic pražských zákoutí, ze společenského života přelomu století a ze symbolických kompozic ztracených rájů. Karel Špillar, tvůrce výzdoby Obecního domu v Praze, je zastoupen kolekcí portrétů, figurálních kompozic a aktů. Další skupinu kreseb tvoří práce vážící se k dokončování výzdoby plzeňského pivovaru a řady dalších staveb (i nerealizovaných) v prudce se rozvíjející a bohatnoucí Plzni. Sem patří díla Jana Kotěry a Jakuba Obrovského. Posledně jmenovaný, který má v Západočeské galerii v Plzni větší soubor, čeká na zhodnocení svého významu v rámci českého umění. Výstava představuje více než osmdesát děl všech výtvarných žánrů (kromě zátiší), vytvořených nejrůznějšími kresebními technikami, například uhlem, tuší, křídou, akvarelem a pastelem. K výstavě vyšel katalog.
zdroj - www.ogl.cz
