SKOL!!! Jizerská 50 jako umělecká inspirace
type: kolektivní
place of exhibition: Oblastní galerie Liberec (Lázně)
date of exhibition: 2018/01/18 - 2018/04/29
note:
místo konání: podbazénová hala
-
Jizerská padesátka patří v českém sportu mezi takzvané rodinné stříbro, jehož punc uznávají daleko za hranicemi země. Má podobný věhlas jako kupříkladu v koňských dostizích Velká pardubická steeplechase, Pražské primátorky ve veslování, motocyklová Grand Prix České republiky v Brně nebo atletická Zlatá tretra Vítkovice. V letech 2016-2017 vznikl ojedinělý výstavní projekt Skol!!!, jehož cílem bylo u příležitosti padesátého ročníku přiblížit legendární závod prostřednictvím tvorby předních českých umělců.
Určujícím kritériem kurátora Petra Volfa při byla výběru autorů jejich osobitost a kvalita. Účast přijali: Alena Anderlová, Michal Cihlář, Milan Cais, Jakub Flejšar, Roman Franta, Ondřej Kohout, Ivan Komárek, Michael Rittstein, Jan Šafránek, Jakub Špaňhel, Radu Tesaro, David Vávra, Eva Vones a Petr Wagenknecht. Celkem vytvořili na pět desítek rozmanitých děl, ať už maleb, grafik, kreseb, nebo sochařských objektů. Tato kolekce je výjimečná nejenom v českém umění, ale pravděpodobně k ní nenajdeme protějšek ani v mezinárodním měřítku. I když by se na první pohled mohlo zdát, že běh na lyžích je spíše monotónní záležitostí, tak v případě artefaktů zaměřených na Jizerskou padesátku to neplatí. Sledujeme dramata, v nichž se jednotlivec stává součástí zdánlivě nekonečného „pelotonu“ běžců, ale také osamocené závodníky, kteří si užívají krásu pohybu v souladu se zasněženou krajinou. Lyže jsou prostředkem dosažení sportovního výkonu i intimní meditace. Co umělec, to jiné pojetí. Překvapuje stylová pestrost, neotřelost provedení. Výstava potvrzuje, že špičkové umění má vzácnou schopnost zviditelňovat věci a jevy, jež před námi běžně zůstávají skryty, a také to, že sport může být pro umělce bohatou inspirací. Někteří z nich – jako například David Vávra - si Jizerskou padesátku dokonce sami zaběhli: „Zažil jsem to na vlastní kůži. Několikrát. A pokaždé je to jako poprvé, něco těžko popsatelného… být součástí podivného obrovitého organismu, který se dává do pohybu ve vlnách a pak se různě natahuje, trhá a zase spojuje a někdy atomizuje.“
