Gerardo Rueda: Retrospektiva. Obrazy, sochy a koláže
type: autorská
place of exhibition: Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových
date of exhibition: 2002/02/07 - 2002/03/31
note:
Konírna
-
Španělský malíř Gerardo Rueda patří ke generaci nastupující těsně po válce. Jeho projev se formoval od pozdních čtyřicátých let. Od počátku se v něm prosazoval smysl pro vyváženou skladbu tvarů a barevných tónů. Přitom bylo pro něj příznačné lyrické cítění, s nímž vytvářel křehké a jemné variace, v nichž rozvíjel své myšlenky a nápady. V průběhu padesátých let převládalo v umělcově tvorbě ještě spíš racionální uspořádání a přesné rytmické řazení kompozičních prvků. Později se jeho projev obohacoval o prolínání nejrůznějších struktur. Umělec dospíval k velmi osobité obrazové formě. V ní hrál významnou úlohu princip skládání spojený s koláží. Vedle jasného řádu se prosazovala také náhoda, která spoluurčovala vývoj Ruedovy tvorby. Šedesátá léta se stala obdobím plodného hledání a nacházení a stále živé invence a inspirace. Od dalšího desetiletí se navíc rozvinulo dekorativní cítění, v němž mohl umělec tvořivě těžit z dosavadních zkušeností. Do konce života pak v bohaté syntéze naplňoval své představy, které vycházely z odkazu meziválečných avantgardních proudů a přitom reagovaly na současný život v jeho nejrůznějších proměnách. Zajímavá je Ruedova zřejmá spřízněnost s tvorbou některých našich umělců. Jeho čeští a slovenští vrstevníci dostali vzhledem k politické a tím i kulturní izolaci příležitost se prosadit až později. Přesto se však již kolem roku 1960 projevují pozoruhodné styčné body. Ruedovy obrazy a koláže počátku šedesátých let se svou meditativností a směřováním k přísnému řádu blíží soudobým experimentům Karla Malicha, který také dospěl ke geometrické abstrakci. Svým zkoušením různých výtvarných postupů se Rueda vydával podobnou cestou hledání jako Dalibor Chatrný. Dokonale vyváženým řešením prostorových vztahů a směřováním k monochromnímu pojetí je část jeho tvorby výrazově příbuzná Stanislavu Kolíbalovi. V přibližování k minimalismu je jeho projev srovnatelný s Janem Kubíčkem a Milanem Grygarem. Ruedova retrospektiva skýtá v reprezentativním výběru pohled na jeho soustředěné a přitom výrazově rozmanité dílo. Zároveň naznačuje, jak mohou mít umělci různých evropských kulturních oblastí k sobě blízko.
museumkampa.cz
