Veronika Richterová: V zámku za zrcadlem
type: autorská
place of exhibition: Zámek Pardubice
date of exhibition: 2011/03/04 - 2011/05/29
note:
-
„Nové světy“ Veroniky Richterové
Veronika Richterová (1964) je absolventkou ateliéru monumentální malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Název ateliéru možná vzbuzuje dojem nutného budoucího zaměření se autorů na závažná témata osudovosti, pojímání vyšších souvislostí smyslu lidského bytí a jeho místa v kontextech přírody a vesmíru etc. O tom, že toto předurčení je výrazně mylné podává autorka důkaz již řadu let. Podoba její tvorby je od počátků ovlivňovaná výrazným smyslem pro hravost, fantazijním viděním a humorným přístupem k realitě okolního světa, která je naplněna věcmi přímo vybízejícími k přetvoření v něco jiného. Dalším průvodním znakem je výrazná barevnost, ještě akcentující veselou náladu ze samotného nápadu proměněného pohledu na věci a jejich „připodobňování“, ne nepodobného schopnosti dětí vnímat svět očima fantazie bez hranic a omezení.
Její prvotní práce využívaly nejobyčejnějších produktů železářských obchodů či obsahů skládek, jakými jsou roury od kamen, umyvadla a jiné nádoby i další užitné výrobky, aby z nich povstaly figury hmyzu a zvířat, rozbujelé tvary hub a jiné. Barevnost a lesk jim dávalo pokrytí vypálenými smalty. Uvolněnou groteskní absurdnost „nové reality“ dodávalo jejím plastikám především začlenění do reálného přírodního prostředí. Z humoru tohoto spojení těží autorka dodnes.
Podoba prací Veroniky Richterové se však v posledních letech výrazně proměnila. Jak sama říká, impulsem pro výtvarné experimentování s novým a nutno říci zcela neobvyklým materiálem – použitými PET lahvemi byla náhoda: „Dělala jsem na zahradě s horkovzdušnou pistolí plastiky ze železného šrotu. Dopila jsem minerálku a prázdnou PET lahev jen ze zvědavosti ofoukla tou pistolí. Smrskla se a najednou jsem uviděla nádherný tvar a nádhernou modrou.“ Práce s plastovými lahvemi, které jinak představují ten nejobvyklejší druh současného spotřebního obalu ji okouzlila. „Z výtvarného hlediska je to úžasný materiál, blíží se sklu tím, jak je průsvitný, barevný, přitom ale lehký a pružný.“ Autorka dokázala přivést výtvarnou práci s materiálem obecně vnímaným jako pouhá obtížná odpadní surovina k výjimečně originální poloze výtvarné práce, kterou nazývá PET – Art. Její tvorba patří k originálním a solitérním zjevům na současné výtvarné scéně. Surovina, které je všude dostatek jí, na rozdíl od předchozího výchozího materiálu, poskytla mnohem větší pole pro tvarování mačkáním, stříháním, tavením, lepením a mnoha dalšími způsoby. V tvořivém zpracování stovek druhů plastových lahví dosáhla autorka virtuózní zručnosti. Značně se rozšířilo i spektrum předmětů, které se staly inspiračními zdroji plastik. Vznikají tak lustry, zrcadla, zvířata, hmyz, lampičky, číšky a poháry, ohromné množství květin a plodů.... Iluzivnost jejích výtvorů je natolik překvapující, že diváci mnohdy až při bližším pohledu fascinovaně zjišťují výchozí bod množství roztodivných a barevných tvarů. Se zcela uvolněnou fantazií proměňuje předměty a tvory z našeho okolí do podoby drobných dílek i rozměrných kompozic. Výrazně hravá kreativita a smysl pro humorný odstup jsou východiskem prací, které dokazují ověřenou zkušenost, že výsledná působivost uměleckého díla závisí na síle autorovy myšlenky a obrazotvornosti zásadněji, než na efektnosti použitého materiálu. Veronika Richterová vytváří fantastický a překvapující výtvarný svět naplněný nadsázkou, absurdní groteskností a nesvázaností imaginace, snovou křehkostí.
Do barokního výstavního sálu na pardubickém zámku autorka připravila retrospektivní projekt, který vychází ze vzájemného provázání historického prostředí a nábytku s jejími díly. Vznikla tak instalace navozující zážitky, které jako by vycházely ze světa poetické i nonsensové imaginace Alenky za zrcadlem Lewise Carrolla. Zároveň je to ale i odlehčená reminiscence na podobu předchůdců dnešních muzeí - tajemné zámecké kabinety kuriozit s všemožnými sbírkami pokladů uměleckořemeslné tvorby, zvířecích trofejí, exotických rostlin i přírodních zvláštností.
O působivosti ojedinělé výtvarné polohy Veroniky Richterové svědčí ohlas, se kterým se její práce setkaly na výstavách u nás i v zahraničí – Irsku, Nizozemí, Německu, na Tchaiwanu v Českých centrech v Kodani, Římě, Stockholmu atd. Výjimečný ohlas sklidila její instalace plastik zvířat a rostlin v prostředí skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě v Praze i poslední hravá interaktivní instalace PETorchestr v pražském Mánesu.
Věříme, že také výstava ve Východočeském muzeu, autorkou pojatá i jako jistá „PETrospektiva“, ponechá málokoho lhostejným. Může být pro návštěvníky všech věkových kategorií okouzlující podívanou, navozující úsměv na tváři i v duši.
Mgr. Ivo Křen
Výstava je otevřena v Kaňkově sále pardubického zámku od 4. března do 29. května 2011
