Zlatá - červená: prameny
type: kolektivní
place of exhibition: Galerie Dion
date of exhibition: 2005/09/21 - 2005/11/20
note:
-
Výstava «Červená a zlatá: prameny» představuje soudobé umění Ruska – té části Ruska, která je nejvýchodnější hranicí Evropy. Sem patří Ural, oblast kolem řeky Kamy a Perm. Galerie «DION» si vytýčila nesnadný úkol: posunout hranice Evropy – od historických k zeměpisným, ukázat na prvopočátky soudobého umění, ztrácející se v hlubině věků, živící však dnešní umělce a znepokojující jejich představivost. Dalším úkolem je předvést také určitou kulturní tradici, která se vyhraňuje nejen časem, ale i místem, v němž splynuly pohanský zvířecí styl a pravoslavné dřevěné sochařství, tichá provinčnost gubernského města a společný život v jednom prostoru, obývaném více než stem národností, rytmický krok dějin a hektický rytmus současného megapólu…
Nejspíše z těchto důvodů je hlavním tématem výstavy čas. Čas zde nevystupuje jako kategorie historická, nýbrž metafyzická. Cosi neuchopitelného, přesto zanechávajícího stopu. Cosi trvalého, ale neustále se měnícího. Strnulého, zároveň však uhánějícího tryskem. Podoby, které přišly z minulosti a jsou přetransformovány přítomností. Tradice se ztělesňuje ostrými moderními postupy a formami. To, co se děje s umělcem nyní, se již odehrálo před mnohými staletími. A právě tato skutečnost, jak doufáme, umožní pražským divákům, aby při seznamování se s novými jmény v nich nalezli cosi známého. Aby nevnímali jen dělící nás tisíce kilometrů, ale i sbližující nás stejné hodnoty, společné tradice a blízké kořeny.
Na výstavě jsou představeni permští umělci – Michail Pavljukevič, Natálie Korčemkinová, Inna Rogovová, Jurij Lapšin a Sergej Baričev. Rovněž jsou zastoupeni jekatěrinburští umělci – Vasilij a Ljubov Anciferovovi. Spojuje je zájem o «prameny» - o jakési prvotní příčiny a prvotní formule. Ovšem nejen «body odpočítávání», ale také jejich interpretace jsou hluboce individuální.
Práce M. Pavljukeviče, například, jsou prosyceny harmonií přírody a duchovna, přirozenými a intelektuálními základy. Každý jím zobrazený a vytvořený objekt představuje jakousi mytologii forem, světla a materiálu. Každý list v sobě tají maximální něhu a jakési odvěké poznání a moudrost tvůrce. Pavljukevič, pozorovatel a intelektuál, jeví se jako umělec-samotář, i když ve skutečnosti hodně jezdí, hodně vidí, spolupracuje s muzeí (je autorem a návrhářem velkých expozicí v muzeích města Permi a Permské oblasti), výtečně ovládá různá umění, a to jak tradiční (malířství, grafika), tak i aktuální (vytváří objekty a instalace ve spoluautorství s Olgou Subbotinovou).
Naopak, Jurij Lapšin je ve své tvorbě maximálně, až na hranicích možností, emoční. Nezobrazuje, nýbrž vyjadřuje skutečnost. Svoji expresívnost vyšlehne na plátno prostřednictvím intenzivní, napjaté barvy, ostrostí a hranatostí linií a přerušením prostoru. Upozorňuje diváka na eventualitu ztráty krásy světa, na nezbytnost vzpamatovat se a nést odpovědnost za důsledky vlastních rozhodnutí. Jeho zuřivý a živý vztah ke světu je podmíněn aktivním životním i sociálním stanoviskem mistra. Lapšin se účastnil mnoha mezinárodních výstav a akcí, je autorem projektů adresovaných dětem a mládeži, je členem Rady pro kulturu při vedení města Perm.
Sergej Baričev, žák a následovatel Lapšina, rovněž pracuje s abstraktními formami a abstraktními pojmy. Jeho práce jsou dekorativní, jsou prosyceny barvami. Vypovídají o velmi osobních a někdy dokonce i svíravých citech, «až propadající křiku » nebo se z nich otevřeně radující.
Tradiční tvorbou pro Perm je keramická plastika. Natálie Korčemkinová a Inna Rogovová však nenavazují jen na tradice. Nezhotovují různá náčiní, ale pracují jako sochařky a soustřeďují se na staré a věčné obrazy – klidné a nadčasové. A dokonce i postavy z okolního světa se přeměňují na znamení, na vyjádření archetypu, někdy humorně, jindy vážně, ztělesněné v obecné podobě. Základem pro ně jsou občas motivy permského zvířecího stylu*, a občas letmé dojmy každodenního života.
Vasilij a Ljubov Anciferovovi jsou umělci z Jekatěrinburgu, jsou mistři barev, světla a vzdušnosti. Lehké a beztížné vzpomínky, spojené s cestováním po světě, sousedí na výstavě s permským dřevěným sochařstvím**. Unikátní permská plastika, která znamenala přechod od pohanství k pravoslavné víře, je v listech manželů Anciferových představována jako znak křesťanství obecně. Jejich barvy – červená a zlatá – podle nichž je výstava pojmenována, jsou barvami starého ruského ikonopisu***, symbolické barvy pro Rusko.
«Červená a zlatá» je přítomna v pracích, vystavených v expozici, občas ve skryté podobě, v náznacích a polostínech, občas jako emoční šplíchnutí uvnitř abstraktní formy, a jindy jako znak – jako symbol spojení minulosti s dneškem, jako symbol toho, co dělá umění věčným i současným.
J. Tavrizjan, historik umění
Permské státní umělecké galerie
