Jan Kubíček: Systémy a geokonstrukce
type: autorská
place of exhibition: Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových
date of exhibition: 2012/04/18 - 2012/06/17
note:
--
Komorní výstava Jana Kubíčka v prostoru bývalé konírny přináší několik sérií obrazů, z nichž diváci mohou vyčíst některé ze základních principů Kubíčkovy tvorby. Především jeho cestu od náhody k řádu a naopak jeho schopnost řád narušovat tak, aby nedošlo k pouhému mechanickému řazení jednotlivých elementů.
museumkampa.cz
--
Jan Kubíček: Systémy a geokonstrukce
19. dubna – 17. června 2012
Jan Kubíček se již od konce padesátých let řadí k experimentálnímu proudu v českém umění, který se vlastně rozvíjí až do současnosti a k němuž patřila řada značně různorodých osobností. Bylo však pro ně určitě charakteristické, že pracovali s náhodou i řádem, který z jejich pokusů postupně vyrůstal. Nikdy však nešlo o pouhý racionálně utvářený systém, vždy hrála významnou roli také intuice, bez níž si uměleckou tvorbu a ani práci v oblasti přírodních věd nelze představit. Jan Kubíček začal u nás jako jeden z prvních pracovat se strukturami, které vznikaly zčásti náhodně a zčásti již kontrolovaně. Tím se vlastně lišil představitelů informelu, který už ve svém názvu obsahuje povýšení náhodného vytváření tvarů na princip. U Kubíčka můžeme už v tomto raném období sledovat snahu o organizované členění plochy a prostoru. Tehdy zapojoval do struktur nalezené prvky z různých materiálů a určitou dobu uplatňoval také písmo, které jako u řady ostatních ztratilo původní význam a stávalo se estetickým znakem bez dalšího obsahu.
Od poloviny šedesátých let dozrával umělcův koncept, který rozvíjí až do dnešní doby. Našel metodu, kterou dosahuje širšího i hlubšího vztahu mezi divákem a obrazem. Vytvářel totiž řady, v nichž se souvislosti mezi tvary a barvami mění v několika fázích. Při vystavování pak musí být zachováno dané pořadí, protože jinak se tyto poměry narušují a potlačují. Představy se rozvíjejí jako v matematických úvahách, přírodovědecký přístup se výtvarnému v mnoha ohledech blíží. Každý cyklus nabízí určité možnosti, které se postupně vyčerpávají. Pak se ale právě proto mohou otevřít další, často nečekané cesty.
Jan Kubíček se ovšem nevyjadřuje jen obrazovými, systematicky uspořádávanými soubory, ale jeho tvorba překračuje do oblasti trojrozměrných řešení. Objekty někdy dovolují komplexně vyjádřit vztahy, které nelze postihnout jediným obrazem, kresbou či grafikou, ale celou jejich řadou, přinášející přesně skládané variace, v nichž autor využívá možnosti sčítání, natáčení, posouvání či dělení tvarů, vždy na základě předem daných pravidel. Ta se však nemusí dodržovat doslovně, ale někdy je autor vědomě porušuje, čímž opět zůstává prostor pro náhodnost v nejrůznějších (tvarových, barevných, prostorových) souvislostech. Jeho přístup do jisté míry připomene šachovou hru, která má své zákonitosti, ale vždycky může přinést nové a někdy značně překvapivé kombinace.
Jan Kubíček směřuje k co nejjednodušším a tím také co nejsrozumitelnějším řešením, což ovšem neznamená, že se problémy opět nemohou komplikovat. Jeho dílo logicky navazuje na průzkumy představitelů avantgardy první poloviny minulého století, ale přitom jejich odkaz po svém rozvíjí. To vyplývá z malířovy jedinečné schopnosti utvářet dokonalý systém, který však přece jen počítá s určitými odchylkami od zvolených pravidel, podobně jako v matematice nebo deskriptivní geometrii. Každá očekávaná (připravovaná) či neočekávaná náhoda může otevřít další možnosti.
Komorní výstava uspořádaná v prostoru bývalé konírny budovy Sovových mlýnů přináší několik sérií obrazů, z nichž diváci mohou vyčíst některé ze základních principů Kubíčkovy tvorby. Především jeho cestu od náhody k řádu a naopak jeho schopnost řád narušovat tak, aby nedošlo k pouhému mechanickému řazení jednotlivých elementů. Každý cyklus nabízí řešení jiných vztahů, jejichž možnosti jsou zřejmě nekonečné. Při veškeré střídmosti i nevyčerpatelnosti autorových přístupů působí jeho tvorba také výrazně esteticky, i když jistě v tomto smyslu nešlo o záměr. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že v důsledném naplňování konceptů se s Janem Kubíčkem může rovnat málokdo z našich i zahraničních představitelů umělecké generace, která od konce padesátých nebo od počátku šedesátých let uplatňovala experimentování s tvary a jejich proměnami, novými materiály a technickými metodami, barevnými řadami a řešením plochy a prostoru jako základní princip své tvorby.
Jiří Machalický
Poděkování Galerii Jaroslav Krbůšek
zdroj: http://www.artalk.cz/2012/04/17/tz-jan-kubicek/
Jan Kubíček: Systémy a geokonstrukce
Jan Kubíček, Geokonstrukce s dělenými čtverci (1973–1974, akryl na plátně, 110 x 110 cm\r\nFoto: Galerie Zlatá husa
