Gotická desková malba v severozápadních a severních Čechách
type: kolektivní
place of exhibition: Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
date of exhibition: 2012/02/17 - 2012/05/10
note:
--
V severozápadních Čechách se dochoval velice bohatý fond deskové malby z let 1350–1550, čítající na 250 obrazů. Předhusitské období je reprezentováno pouze Madonou svatovítského typu uctívanou v oseckém klášteře a reprodukovanou na grafickém listě z roku 1686. Z 50. až 60. let 15. století pochází starší slavětínská archa, oltář z Duban ve středu s Assumptou a pozoruhodný oltář z Jeníkova se střední deskou s námětem Zvěstování Panně Marii jako lovu na jednorožce. Tuto vrstvu charakterizuje míšení prvků krásného stylu s novými prvky pozdně gotickými. Vliv norimberské malby (Mistr Tucherova oltáře) zaznamenáváme na křídle z Bystřice. Nové progresivní prvky frankovlámské malby filtrované prostřednictvím hornorýnské oblasti máme doloženy v tvorbě Mistra svatojiřského oltáře ze 70.–80. let 15. století, v jehož dílně vznikly desky se světicemi. Z téže doby se také dochovala oltářní křídla utrakvistické archy z Roudník s vyobrazením upálení mistra Jana Husa. Od 80. let 15. století začínají malíři stále častěji využívat grafických předloh (např. M. Schongauera, později pak L. Cranacha st., A. Dürera a H. Schäufeleina). Nejvýraznější uměleckou osobností deskové malby v severozápadních Čechách a bez nadsázky na dvoře Jagellonců byl Mistr litoměřického oltáře. Z ruky tohoto umělce pochází několik desek s pašijovými a mariánskými náměty (po 1500, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích). V jeho výtvarné tvorbě, zejména v krajinné komponentě, se projevuje vliv rakouského Podunají. Velká skupina děl v severozápadních Čechách je spojována s dílnou saského malíře Hanse Hesseho, působícího v krušnohorském Annabergu. Z jeho ruky se v Roudnici nad Labem (kostel Narození Panny Marie) dochovalo několik desek s pašijovými náměty datovanými rokem 1522. Za díla ovlivněná tvorbou Hanse Hesse je považován svatobarborský oltář ze Želiny (po 1524), mariánský oltář z Vintířova (po 1524) či křídla oltáře s postavami sv. Petra, sv. Pavla, sv. Kateřiny a sv. Barbory z Teplic (kolem 1530, Regionální muzeum v Teplicích). Velký soubor deskové malby zdobil prostor mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Součástí archy zdobící hlavní oltář zmíněného chrámu byla dvě pohyblivá křídla s mariánskými výjevy na vnitřních stranách (levé křídlo: Zvěstování a Adorace Krista; pravé křídlo: Navštívení Panny Marie a Obřezání Krista) a s postavami sv. Kateřiny a sv. Barbory na stranách vnějších, připisovaná na základě pramenů Niklovi z Jurgentálu (1517). Neméně bohatý soubor se dochoval v oseckém klášteře. V roce 1540 je v klášterních pramenech zmíněn malíř Gandolf Herlingar, jemuž je připisován oltář s obrazem Panny Marie Růžencové (kolem 1520). V první třetině 16. století se v severozápadních Čechách silně prosazoval vliv wittenberského ateliéru Lucase Cranacha st. K jeho nejlepším žákům patřil Mistr IW, jenž zde působil v letech 1520–1550. Při práci se inspiroval grafickými předlohami Cranachovými a Dürerovými. Z jeho bohaté tvorby jsou na výstavě prezentovány fragmenty oltáře z Litoměřic (po 1520) a obraz Stětí sv. Kateřiny (1544), jenž je jeho nejinvenčnějším dílem.
Za masovou produkci je považována tvorba Mistra slavětínského oltáře. Jde o umělce působícího ve 30. a 40. letech 16. století převážně v severozápadních Čechách. Jeho výtvarná východiska lze hledat ve Švábsku, zejména pak v tvorbě Dürerova žáka Hanse Schäufeleina (kolem 1480–1530). Spojovány jsou s ním například malby na křídlech Slavětínského oltáře (1531), votivní oltář rodu Kamýckých (?) (před 1540), oboustranně malovaná křídla utrakvistického oltáře z Litoměřic či malovaná křídla triptychu ze Štětí (kolem 1540).
Původ některých desek je nejasný. S velkou pravděpodobností je do svých sbírek získali litoměřičtí biskupové, jako například vévoda Mořic Adolf August z linie Sachsen-Zeitz (1733–1759) či hrabě Emanuel Arnošt z Valdštejna (1759–1789). Jde zejména o pozoruhodný obraz s námětem Sv. Jan Evangelista na Patmu, vynikající dílo umělce z Horního Porýní, kterému lze na základě detailního srovnání připsat duchcovskou desku s Příbuzenstvem Kristovým (zámecká galerie v Duchcově). Jak jsem zjistil, součástí jednoho oltáře bylo monumentální Ukřižování z Budyně nad Ohří (Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří) a deska s Ecce Homo z Duchcova (zámecká galerie v Duchcově).
Jan Royt
zdroj: http://www.galerie-ltm.cz/clanek.php?aid=302
02/2015
