Prostor Zlín, Řády vidění
type: stálá/dlouhodobá expozice
place of exhibition: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o.
date of exhibition: 2013/05/01 - stálá expozice
note:
-
Nová stálá expozice Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně má za cíl především představit vlastní sbírky a odborné zaměření instituce, zahrnující výtvarné umění a architekturu od konce 19. do konce 20. století. Výběr uměleckých děl a jejich prostorové rozmístění bylo podmíněno mnoha vnějšími okolnostmi, z nichž nejvýznamnější je především samotný výstavní prostor – bývalá průmyslová hala členěná dvěma řadami masivních pilířů. Otevřený prostor bez dělení na místnosti a chodby sice neumožňuje simulaci dějin umění, poskytuje ale více svobody a prostoru kreativitě diváka, který si sám volí způsob prohlídky a může se zamýšlet a objevovat nové souvislosti mezi vystavenými artefakty. Obsahově je patro expozice rozděleno na dva celky. První – Prostor Zlín - prezentuje unikátní kulturní odkaz Zlína, druhý – Řády vidění - je věnován proměnám výtvarného umění od 19. století do současnosti.
Centrální téma v expozici Prostor Zlín přibližuje část věnovaná architektuře s modely, plány a vizualizacemi továrních, veřejných a společenských budov i bydlení z doby největšího rozvoje města Zlína od 20. do 40. let 20. století. Vytváří pomyslný most, který plynule převede návštěvníka od známého k možná méně známému a zároveň ho připraví na jiný způsob vizuálního sdělení. Od tohoto prostorového i obsahového vstupu do expozice se pak logicky odvíjejí další části, chronologicky spadající do doby rozvoje staveb ve vstupní části, tedy do „baťovského“ období. Představují kulturní fenomény tehdejšího Zlína a poskytují tak příležitost dále rozvíjet regionální téma, aniž by to vedlo pouze k prezentaci místních umělců. Tak například v rámci představení historických „Zlínských salonů“ jsou vystavena významná díla českého umění ze sbírky 1. poloviny 20. století, která byla z těchto salonů zakoupena. Podobně téma Škola umění a počátky průmyslového designu umožňuje představit osobnost Vincence Makovského, samozřejmě spolu se jmény známými více méně pouze v regionu.
V expozici architektury se divák seznámí se jmény významných architektů pracujících pro firmu Baťa a jejich návrhy. Jednotlivé úseky jsou věnovány tvorbě Františka Lýdie Gahury (Obchodní dům a Velké kino, 1931, Památník Tomáše Baťi, 1933), Miroslava Lorence (Společenský dům ve Zlíně, 1931-1932) a Vladimíra Karfíka (Administrativní budova firmy Baťa, 1938), ale také dílu poválečných architektů, kteří navázali na meziválečnou etapu, například stavbám Jiřího Voženílka, Miroslava Drofy a Zdeňka Plesníka. V části věnované Zlínským salonům a sbírce umění firmy Baťa budou vystaveny obrazy a sochy významných představitelů českého moderního umění, např. Emila Filly, Bohumila Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jindřicha Štýrského, Toyen, Otty Gutfreunda a mnohých dalších. Část věnovaná škole umění ve Zlíně připomene vedle nadaných žáků (např. Václav Chad) také designéry Zdeňka Kováře či Františka Crháka.
Řády vidění představují průřez sbírkou volného umění galerie, s akcentem na vybrané historické nebo výtvarné souvislosti.
Uspořádání prostoru umožňuje libovolný směr prohlídky. Od jihu k severu nabízí expozice sledování variací témat krajina a figura a jejich vzájemného prostupování od konce 19. století až po dnešek na příkladech děl několika desítek autorů jako Alfons Mucha, Jakub Schikaneder, Joža Uprka, Antonín Slavíček, Antonín Procházka, František Gross, Mikuláš Medek, Václav Boštík, Vladimír Preclík, Karel Nepraš, Vladimír Kokolia, Petr Nikl.
