YC_02_Tenebrio-Molitor

date of exhibition: 2018/03/21 - 2018/03/31
institution: Galerie 209
type of exhibition: kolektivní

notes:
-
Tenebrio Molitor je latinský název pro Potemníka moučného, jehož larvy jsou též známy jako moučný červ a používají se jako krmení pro plazy, ptáky a hlodavce chované v zajetí. V roce 2015 bylo zjištěno, že mouční červi dokáží konzumovat polystyren a rozkládat jej na organickou hmotu.
Jedno z jader spekulativního obratu ve filosofii, kterého jsme svědky posledních několik let je podkopávání antropocentrismu, tedy představy, která člověka situuje jako pána tvorstva. Poststrukturalismus předchozích dekád se na tuto myšlenku soustředil také, nicméně spíše se soustředil na diskreditaci antropocentrismu jako kulturního konstruktu – tedy snahu usvědčit jej jakožto bílou mužskou imperiální ideologii, která považuje osvícenský Rozum jako svrchovanou instanci, náležící právě starým bílým mužům, vlastnící porobené zámořské kolonie. Spekulativní obrat jde však ještě dále a lidská subjektivita se rozpouští mezi těmi nelidskými, ať jsou organické a živé či nejsou. V tom to smyslu se jedná o pokračování díla filosofa a sociologa Bruno Latoura a jeho teorie sítí aktérů (actor-network theory). Teorie sítí-aktérů formuluje předpoklad, že společenské a přírodní procesy jsou navzájem provázány. Podle této teorie je společnost síť jejíž součástí jsou jak jedinci, tak skupiny, ale i neživé a přírodní objekty, a tyto součásti jakožto herci, či aktanty se navzájem ovlivňují a interagují spolu. Přírodní katastrofy tak spouštějí společenské převraty a lidská průmyslová činnost nezvratně otepluje atmosféru, avšak existují i mnohem jemnější variace a spojení.
To, co je podstatné pro projekt YC_02_Tenebrio-Molitor, je právě způsob s jakým vstupují do dialogu s matérií či spíše s procesy, které je obklopují. V tento moment se hodí dodat, že Yellow Company je kolektiv spolubydlících. Jejich fascinace organickými procesy tedy vzniká z nepořádku, který se nachází na každém bytě v podobě zplesnivělých svačin, zkaženého mléka či dlouho nevyneseného odpadu. Místo toho však, aby se nad těmito fenomény pohoršovali, vstupují s nimi do dialogu anebo je pozorují a transformují. Nenápadně tak objevují tezi Donny Haraway z její vlivné knihy Staying with the trouble, kde jako odpověď na probíhající ekologickou katastrofu navrhuje zůstat a sblížit se s nelidskými entitami a spolu s nimi se navzájem utvářet (becoming with). Nejen, že jejich práce vzniká z procesů inspirovaných těmi biologickými (rozklad skrz hnití či pučení houbových stélek), ale též jednotlivé výstavy fungují jako navazující články, jejichž komponenty se rozpouštějí, mutují, jsou zaznamenávány a ty záznamy znovu mutují. Polystyrenový objekt, který je vidět vprostřed místnosti je residuem předchozí výstavy, kde spolu s rozpouštědlem prokapával plastovou taškou a tvořil krápníky podobné stélce parazitické houbě Cordyceps, jež napadá mravence. Součástí zvukového doprovodu jsou pak nahrávky moučných červů pomalu pojídajících blok polystyrenu. Zároveň logicky bude tato výstava zdokumentována a přetvořena v další výstavní projekt.
Yellow Company je složena z Martina Duška, studenta ateliéru postkonceptuální fotografe Jiřího Thýna na pražské FAMU, Luciany Kvapilové, studentky ateliéru grafického designu a multimédií pod vedením Petra Babáka na pražské UMPRUM a Jana Puly, bývalého studenta JAMU.