Luxsus
type: kolektivní
place of exhibition: Galerie Národní technické knihovny (Galerie NTK)
date of exhibition: 2019/05/29 - 2019/07/14
note:
Spolupráce: Lexa Peroutka, Kamil Marcel Hodáček
Galerie NTK uvádí retrospektivní výstavu legendární umělecké skupiny Luxsus. Výstava je sondou do druhé poloviny devadesátých let 20. století, kdy na pražské umělecké scéně dochází k výrazné akcentaci malby. Na příběhu pětičlenné umělecké skupiny představí dobovou proměnu tohoto klasického média. Přestože se historie skupiny uzavřela před dvaceti lety, bývalí členové Luxsusu se nyní opět sešli v plné sestavě v Galerii NTK, aby výstavu stovky svých dobových prací doplnili několika nově vytvořenými díly. Skupinu Luxsus tvoří David Adamec (*1969), Vilém Kabzan (*1971), František Matoušek (*1967), Michal Novotný (*1969), Jakub Špaňhel (*1976). Jako hosta si Luxsus, stejně jako před dvaceti lety, pozval žijícího klasika českého umění Václava Stratila.
Jak už to u pánských spolků bývá, počátky Luxsusu jsou zahaleny rouškou tajemství. Některé zdroje je situují do roku 1995, jiné o rok později. Artlist, Abart i samotní autoři však uvádějí rok 1995. Tehdy se v Ateliéru vizuální komunikace Akademie výtvarných umění vedeném Jiřím Davidem a Stanislavem Divišem setkalo pět posluchačů. Studovali v různých ročnících, ostatně mezi nejstarším a nejmladším z pětice panuje devítiletý rozdíl. Vzájemné porozumění a sympatie k pracím kolegů vedl k rozhodnutí vystavovat společně pod zastřešujícím názvem Luxsus. Jméno prý vzniklo omylem chybnou transkripcí slova Luxus.
Najít jednotící prvek v práci pěti individualit nebylo lehké. V zásadě se jí stala jistá ironická distance a na svou dobu nebývalá lehkost ve výběru témat. V českém kontextu nebylo v té době úplně běžné, aby námětem “seriózních” obrazů byly modelky, módní návrháři, ikony popkultury, svět masmédií, dokonce včetně jejich pokleslých forem jako pornografie. Na výstavách Luxsusu však byly podobné kontroverzní projevy konfrontovány (a tedy změkčeny) se spektakulární abstrakcí, či nostalgickou estetikou roztomilosti. Charakteristickou byla také bohatost malířských přístupů a technik, včetně záliby v levných a „neušlechtilých“ materiálech. Nejvýrazněji v tomto smyslu působí džínové obrazy Františka Matouška. Jedním z typických projevů života skupiny Luxsus pak byla práce na společných obrazech. Na těch se nejčastěji podíleli dva, případně tři ze členů kolektivu. Nejambicióznějším příkladem takové spolupráce se stala série portrétů (nejen) fotomodelek, kterou v roce 1997 vytvořila dvojice Jakub Špaňhel a František Matoušek.
Hned po svém vzniku skupina zahájila vítězné tažení pražskými a později i mimopražskými galeriemi. První veřejná prezentace Luxsusu se ještě odehrála ve zdech alma mater - v Galerii AVU. Dále se skupina představila například v pražské galerii MXM, ostravské Fiducii nebo brněnské Galerii u Dobrého pastýře (společně s Václavem Stratilem). Jakýmsi „dvorním kurátorem“ skupiny se stal kunsthistorik Martin Dostál. Je na místě zmínit také vliv ateliérových souputníků - starších spolužáků Luxsusu - Petra Pastrňáka, Ivana Voseckého či Jiřího Černického a roli významného českého exilového malíře Jiřího Georga Dokoupila. Nejvýraznějším písmem se však do historie skupiny vepsal umělec a provokatér Václav Stratil, který s Luxsusem vystavoval již v devadesátých letech a nyní je také hostem výstavy. V NTK prezentujeme dvě fotografie, na kterých Václav Stratil zvěčnil členy skupiny i s legendárním psem Plutem a fotoalbum, kterým se tento radikální umělec prezentoval v devadesátých letech na společné výstavě v Galerii u Dobrého pastýře.
Jak už to u uměleckých skupin bývá, po několika letech úspěšné činnosti se společná energie vytratila. V novém tisíciletí se jednotliví členové věnují svým sólovým kariérám, přesto zůstali přáteli. Po dvaceti letech nečinnosti Luxsusu se nám podařilo shromáždit více než stovku historických exponátů, abychom představili v co nejširším záběru pestrost výtvarných projevů, kterou se tvorba skupiny vyznačovala. Současně se autoři rozhodli vytvořit několik nových společných děl, aby tak oslavili zmrtvýchvstání Luxsusu.