Tomáš Pospěch: Sluneční město
type: autorská
place of exhibition: Galerie Artwall / Galerie Na zdi
date of exhibition: 2017/12/11 - 2018/01/31
note:
„A to tam nikdy nejsou mraky?“ diví se Neználek v knize Nikolaje Nosova Neználek ve Slunečním městě. „Proč by ne, jsou,“ odpovídá jeden z obyvatel sluneční utopie, „ale naši učenci vymyslili takový prášek, a jak se někde objeví nějaký mrak, posypou ho, a mrak hned zmizí.“
Limity jednoho snu
Výstava Sluneční město propojuje dobové propagační fotografie JZD Slušovice, vytvořené v 80. letech reklamním fotografem Janem Regalem, s utopickou literaturou pro děti. Evokuje očekávání vkládané do experimentu kombinujícího socialistické hospodářství a ekonomické prvky kapitalismu a zároveň ukazuje limity jednoho snu.
„V aktuální povolební politické situaci v České republice upozorňuje tento umělecký projekt na problematickou povahu zdánlivě univerzálních megalomanských konceptů, které se zdají na první pohled lákavé. Na řízení společnosti nebo dokonce přírody však neexistují jednoduchá řešení a snaha o ně v dlouhodobé perspektivě selhává,“ vyjadřují se k výstavě kurátorky Lenka Kukurová a Zuzana Štefková.
Ekonomický úspěch Agrokombinátu Slušovice a nebývalá šíře nabízených produktů a služeb neměla v kontextu socialistického Československa obdoby. Pod vedením Františka Čuby se Agrokombinátu Slušovice dařilo vytvářet malé inovativní týmy, vyrábět nedostatkové zboží, úspěšně obchodovat se Západem a současně být výkladní skříní československého socialistického zemědělství. Ve velkém vyváželi telata, extrakty do sirupů nebo hnojivo. Za ně přiváželi státu tolik ceněné devizy a součástky, ze kterých montovali první počítače. Zaměstnanci měli nadstandardní platy, chodili nakupovat do obchodů Kvatro, což byl slušovický Tuzex, spořili ve vlastní bance. Ze Slušovic ke Zlínu vedlo několik kilometrů dálnice postavené z peněz družstva. Slušovický ekonomický zázrak vzniklý v nestandardních podmínkách socialistického státu ukončila až neprůhledná transformace mamutího podniku v množství akciových společnosti na začátku devadesátých let spojená s podezřením z tunelování a daňových podvodů.
Koncept projektu inspirovaly vzpomínky na autorovo dětství: „Vyrůstal jsem v osmdesátých letech nedaleko Slušovic. Legendy, které se o JZD Slušovice vyprávěly, se mi spojovaly s tehdejšími dětskými knížkami. Projekt je především o snu. O snaze vytvořit skvěle fungující podnik s motivovanými a výkonnými zaměstnanci, spojující ideály socialismu s ekonomickými prvky kapitalismu, a o nemohoucnosti těchto met dosáhnout.“
Zuzana Štefková, jedna z kurátorek projektu, k tomu dodává: „Výstava Sluneční město není jen nostalgickým ohlédnutím za osudem jednoho ekonomického experimentu. Je zároveň exkurzí do lidské psychiky. Ukazuje, jak touha po štěstí generuje prostor pro nerealistická očekávání, která se mohou v rukách politiků stát základem demagogických programů. V době, kdy nemalé procento populace důvěřuje jednoduchému receptu na prosperitu, představě, že stát lze řídit jako firmu, není od věci zaměřit pozornost na firmu, která působila jako svého druhu stát ve státě.“
