Markéta Othová, Kateřina Vincourová: Ahoj Babi a Z polystyrenu (PS)
type: kolektivní
place of exhibition: Galerie KABINET Střítež
date of exhibition: 2012/06/03 - 2012/07/28
note:
Dvojvernisáž! 3. 6. 2012 17h. Kateřina Vincourová a Markéta Othová. Dvě skvělé umělkyně. Dva fotografické soubory. Dva pohledy na realitu vesnického a přírodního prostoru.
Obě umělkyně si během uplynulých 22let vybudovaly na české umělecké scéně svébytné a originální místo. Výraz jejich práce je výsledkem jejich vytříbeného a sensuánlího vnímání okloního světa skrze membránu jejich vlasntní citlivosti a vnímavosti k lidem, věcem, situacím, materiálům a prostředím. Každá se projevuje ve své práci diametrálně odlišně. Markéta Othová je známa svými černobílými fotografiemi, Kateřina Vincourová objekty-sochami. Umělkyně pracují každá svým nezaměnitelným způsobem s prostorem, do kterého svá díla instalují s velkou citlivostí, odvahou a zkušeností vnímání prostoru. Obě také často pracují ve velmi osobních či intimních rovinách. Jejich přístup je konceptuální i intuitivní.
Markéta Othová představí soubor dvaceti emblematických květin, které poznala v dětství když si hrála na louce na Moravě, nedaleko chaty své prababičky a jejichž rozpoznání v přítomnosti je obloukem vrací do trochu jiného a poněkud posmutněleji posunutého významu. Její soubor se jmenuje „Ahoj babi“, pro úplnost uvádím vtip, který se vztahuje k názvu výstavy.: “Jde slepej s jednovokým lesem za babičkou na návštěvu, jdou a jdou a najednou tomu jednovokýmu vyšvihne větvička to zdravý oko a on povídá: “Tak jsme došli” a slepej říká: “Ahoj babi”. Tento vtip je jedním z důvodů pro název výstavy. Poprvé ho vystavila v Londýně v roce 2008 v galerii Unit30.
Kateřina Vincourová fotografuje, ale své fotograficé práce vystavuje velmi zřídka. V Galerii Kabinet Střítež představí svou práci s názvem „Z polystyrenu (PS)“, poprvé. Zaznamenala rozestavěnou „vesnici“ satelitní městečko z polystyrenu na periferii Prahy. Tento černobílý fotografický soubor odkazuje svou vizualitou k antickým vykopávkám v Pompejích. Tyto novodobé „vykopávky“ působí svou bílou čistotou v krajině /slovy autorky/ :„až jímavě krásně, ale paralelně s tímto se naskýtá pohled ekologicko katastrofický. Zatím co trosky v Pompejích u nás vzbuzují obdiv ke kultuře staveb a života té dávné doby, tak naproti tomu hrubá torza vznikajících polystyrénových domů ve mně vzbuzují strach a neklid z našich zítřků.“
Autorky budou při slavnostním zahájení jejich výstav osobně přítomny.
