Laibach Kunst

place of origin: Trbovlje
year of establishment: 1980

word:

Klíčovým konceptem Laibach Kunst je všeobjímající umělecká forma (Gesamtkunstwerk), která se vyznačuje složitostí, smyslovostí a emocemi, tělesností a mentalitou. Hranice mezi jednotlivými oblastmi a disciplínami již neexistuje. Veškeré výrazové prostředky působí současně v rámci rozšířené umělecké domény: koncerty a vystoupení, obrazy, fotokopie, grafický design a plakáty, videa, kazety, alba a publikace, instalace v prostoru, jevištní scenérie a choreografie.

Laibach svou metodu nazývají retroavantgarda. Ta si přisvojuje různé symboly a uzpůsobuje je svému vlastnímu programu. Ke skutečnostem odkazuje celistvým a vícevýznamovým způsobem, typicky kombinuje rozličné metody, zdroje a motivy, protiklady. Integruje „nekompatibilní" a vrstvící se významy, které odkazují k umění, dějinám a politice. Strategie těchto aktivit a prezentace skupiny Laibach je od samého počátku spojena s tvorbou specifického sémiotického („symbolického“) systému a ready-made a cut-up metod, podpořených taktikou provokace, konfrontací a manipulací veřejnosti. Laibach do své umělecké praxe uvedli metody přivlastnění a nápodoby a pomocí kopírek, kazetových magnetofonů, počítačů a video zařízení vytvořili rozličné koláže a brikoláže. Laibach postavili do kontrastu symboly revoluční minulosti a národní symboly z médií s kultovními symboly socialistického realismu a tzv. Nazi Kunstu. V protipólech stojí také žánrové a historické obrazy s ruskými uměleckými experimenty, zvrhlé umění (Entartete Kunst) a futurismus, ilustrace z lékařských učebnic s fotografiemi z filmů a časopisů.

Symboly skupiny Laibach uvádějí diváka v omyl. Vizuálnost byla vždy důležitým dílčím prvkem umění Laibach: celkový vzhled, koncertní vystoupení, výstavy a instalace. Tyto symboly byly do určité míry vyprovokovány kontroverzními vystoupeními v multimédiích. První symbol se soustřeďoval v černém kříži, načež následovalo několik dalších ikonických symbolů: kovodělník, farmář při setí, jelen, ozubené kolo, rudé proletářské čtvrtě… Na jedné straně leží fascinace symboly, dramatem, mocí a senzacechtivost. Na straně druhé nalézáme averzi vzniklou z tajemné estetičnosti a množství symbolů, která pocit odcizení umocňuje. Symboly skupiny Laibach mají otevřenou reprezentaci bez statických implikací. Jsou nasyceny nejednoznačností a vícevýznamovostí a nepřinášejí řešení protikladů. Jejich vnímání je do značné míry podmiňováno a určováno strategií šoku a sugestivním „vizuálním a zvukovým útokem na emoce“.

Skupina Laibach je známa zejména díky svým koncertům, videoklipům a albům. Méně se však ví o její vizuální tvorbě. Nedávné výstavy (Instrumentality of the State Machine, Mala galerija, Lublaň, Slovinsko, 2005; Ausstellung Laibach Kunst – Recapitulation, Museum Sztuki, Lodž, Polsko, 2009; Gesamtkunst Laibach. Fundamentals 1980–1990, MGLC, Lublaň, 2010, abychom jmenovali jen několik) byly rovněž důmyslné dokumentární prezentace, kde skupina představila svá minulá díla, ale také nové instalace v prostoru.

V roce 1980 byl první projekt Laibach – skupinová výstava a koncert, nazvaný Red Districts (Rudé čtvrtě) – v kulturním centru Dělnický dům Trbovlje (Delavski dom Trbovlje) zakázán. Před šesti lety na tomto místě skupina zorganizovala multimediální výstavu, koncert a sympózium jménem Red Districts + Black Cross. 1980–2010 (Rudé čtvrtě + Černý kříž. 1980–2010), kde byla možnost vidět i instalaci velkoformátových obrazů pojmenovaných Red Districts. Tyto náměty, které vznikly ve čtvrtích u řeky Sávy, jsou přejaty z uměleckých tisků Janeze Kneze z 60. let. Vyobrazují průmyslové krajiny poseté továrnami a doly v rudých proletářských čtvrtích, zejména ve městě Trbovlje. Toto město má revoluční minulost a právě zde skupina Laibach vznikla.

Barbara Borčić, galeriecaesar.cz, 25.9.2018