Profil

type: nakladatelství
city: Ostrava (Ostrava-město)
address: _
state: Česká republika (Czech Republic)

birth year: 1950
death year: 1991

notes:
nakladatelství
proměna názvu
1950, 1957 - 1965 Krajské nakladatelství v Ostravě (KNO)
1965 - 1991 - Profil

Profil

Severomoravské krajské nakladatelství se širokým spektrem působnosti, zaměřené především na krásnou literaturu a vydávající zejména práce místních autorů a texty s regionální tematik

Vývoj názvu: Krajské nakladatelství v Ostravě (1957–1965); Profil (1965–1991).

Nakladatelství s regionálním, primárně kulturním zaměřením zřídil Krajský národní výbor v Ostravě v roce 1957. Prvním ředitelem byl jmenován prozaik Oldřich Šuleř, kterého v roce 1961 nahradil Jan Gavenda (1914–2001). Nakladatelství sídlilo v Dimitrovově ulici č. 28, počátkem 60. let se přestěhovalo na Hollarovu 14. V roce 1965 bylo Krajské nakladatelství Ostrava (KNO) přejmenováno na Profil; ředitelem zůstal až do roku 1970 Jan Gavenda, funkce šéfredaktora se ujal Zdeněk Robenek (1934–1995; odvolán 1972, z nakladatelství musel odejít 1973, vrátil se 1990). Současně byla výrazně posílena redakce: přišel historik umění Antonín Grůza (*1931), prozaici Vítězslav Bělovský (*1943), Jaroslav Müller, Ota FilipIvan Kubíček. Těžiště nakladatelské činnosti zůstává v regionu, ale rozšiřuje se jak autorské zázemí, tak teritoriální vymezení. Na počátku tzv. normalizace v roce 1970 byl vedením podniku jako zastupující ředitel pověřen Karel Procházka, v srpnu 1971 byl ředitelem jmenován dosud středoškolský pedagog Augustin Vala (1913–1982). Ten však již po roce odešel do důchodu a ředitelem Profilu se stal tajemník ostravské pobočky Svazu českých spisovatelů a autor knih pro děti František Čečetka (1917–1982). Jeho nástupcem se stal v roce 1978 autor satirických básní a textů pro dětské pěvecké soubory Ivan Šeiner (*1937). Posledním ředitelem byl v již změněných politických podmínkách od dubna 1990 prozaik a redaktor Vítězslav Bělovský (*1943), který ve funkci setrval až do zániku nakladatelství. Šéfredaktorem byl od roku 1973 prozaik Miroslav Rafaj, po jeho smrti v roce 1988 funkci převzal Jan Machač (*1950) a v roce 1990 dlouholetý redaktor Profilu Lubomír Petr (*1938). Nakladatelství přestalo existovat k 1. červenci 1991 rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, který byl po zániku Krajského národního výboru (1990) jeho zřizovatelem.

Pod značkou KNO vyšlo během osmi let asi 280 titulů, tedy průměrně 25–35 titulů ročně (za výjimečný lze považovat rok 1961 s téměř dvojnásobným počtem titulů). Výše nákladu jednotlivých svazků se pohybovala mezi 400–1000 ks u poezie (s výjimkou tvorby Frana Směji v nákladu 4000 ks) a 4000–15 000 u prózy, přičemž nejvyšších nákladů dosahovaly knihy pro děti a tituly s předpokladem komerčního úspěchu (špionážní román Jaromíra ŠavrdyPůjdeš, nevrátíš se vyšel v nákladu 20 000 ks). Pod značkou Profil se počet vydávaných titulů nemění, nakladatelství vydává až do roku 1990 zhruba třicet titulů ročně. Také náklady vydávaných titulů se udržují v podobných relacích 600–800 ks u knih poezie a 3500–10 000 u prózy, výrazně vyšších nákladů však dosahují čtenářsky oblíbení autoři Marie PodešvováJaromíra Kolárová či z ostravského regionu pocházející klasik Vojtěch Martínek, popř. dobrodružná literatura a detektivní romány. V nejvyšších nákladech vycházely knihy pro děti a mládež (Přátelé zeleného údolí prozaika Jaroslava Müllera ve třech vydáních v součtu 200 000 ks, Zuzajda a Jurajda od Marie Podešvové ve čtyřech vydáních bezmála 100 000 výtisků; obecně se náklady dětských publikací pohybovaly mezi 10 000–30 000 výtisky). V 80. letech narůstá počet titulů vydaných v koprodukci s jinými nakladatelstvími, především s nakladatelstvím Osveta v Martině a nakladatelstvími Obzor a Príroda v Bratislavě (v letech 1980–1987 až pět titulů ročně); také tyto tituly dosahovaly nadprůměrných nákladů (výpravné fotografické publikace o Ostravě a Opavě, praktické příručky pro vedení domácnosti, knihy pro ženy; náklad knihy receptů Márie Hájkové Moučníky ve slovenské i české jazykové verzi vysoko přesáhl 100 000 ks). Kromě toho nakladatelství příležitostně spolupracovalo s brněnským krajským nakladatelstvím Blok. Celkem nakladatelství pod oběma názvy vydalo bezmála 1000 titulů.

Na výtvarné podobě knih se nejvýznamněji podílel Václav BeránekSvatoslav Böhm (navrhl loga beletristických edic Obzory, Prameny, Proud, Profil dětem a mládeži), logo nakladatelství navrhl Zdeněk Kučera.

Krajské nakladatelství v Ostravě vzniklo s cílem zvýšit publikační možnosti autorů severomoravského regionu a jeho ediční praxe byla s regionem těsně svázána jak autorským zázemím, tak tematicky. Kromě beletrie v nakladatelství vycházela literatura odborná (zejména politicky a kulturně osvětová, literárněvědná, jazykovědná a knihy o umění a z oblasti regionální historie), popř. fotografické publikace. Ačkoli spektrum vydávaných titulů bylo široké a zahrnovalo řadu oborů, důraz byl kladen především na kulturní tradice, zpočátku s výrazným akcentem na tradice bezručovské a janáčkovské, a v neposlední řadě také na svébytnost jazykovou. Záhy se utvořilo pevné zázemí kmenových autorů: vedle vydávání krajových klasiků Petra Bezruče, Frana SmějiVojtěcha Martínka nakladatelství publikovalo texty Ladislava Bublíka, Dušana Cveka, Bohumíra Četyny, Jana Drozda, Františka Horečky, Ludmily Hořké, Věnceslava Juřiny, Ivana Kubíčka, Jaromíra Nohavici st., Marie Podešvové, Heleny Salichové, Františka A. Šípka, Oldřicha Šuleře, později Emiliána Glocara a dalších. V roce 1964 byl vypraven první almanach Oheň, představující literární a výtvarné práce autorů Severomoravského kraje (uspořádal Oldřich Rafaj), v němž se vedle již zavedených autorů představilo několik básníků i prozaiků, kteří posléze v KNO, resp. v Profilu vydali své knižní prvotiny (Lydie Romanská, Dušan Žváček, Jaroslav Mazáč, Zdeněk Motyka a další). Navázal tak na tradici zahájenou několika sborníky vydanými již dříve v Památníku Petra Bezruče (mj. Nová Ostrava, 1958; Nová Ostrava II, 1960).

Pokusy soustředit produkci KNO do koncepčně vedených edičních řad se byl zprvu neúspěšné (v edici Básně vyšel jediný svazek roku 1957, v edici Profily vyšly v letech 1957–1958 dva svazky věnované J. A Komenskému a F. Sokolu-Tůmovi). Znovu se nakladatelství k podobnému kroku odhodlalo v roce 1963; nové ediční řady však byly nepočetné a charakter vydaných titulů se principiálně nelišil od mimoediční produkce. Méně rozsáhlé novely a povídky vycházely v edici Kroky (1963–64, 6 sv.; Zdeněk Horal, Ludmila Hořká, Zdeněk Motyka, Vladimír Novotný, Oldřich Šuleř), prozaickým dílům byla vyhrazena též edice Obzory (1963–1965, 4 sv.; Bohumír Četyna, Jaromíra Kolárová, Miroslav Rafaj). Poezii je věnována edice Proud (1963–1965, 7 sv.; Dušan Cvek, Václav Hons, Věnceslav Juřina, Miroslav Kubíček, Jaroslav Mazáč, Josef Zimmer). Pozoruhodné tituly vycházely též v podobě bibliofilií či neprodejných novoročenek (Severomoravské fejetony Josefa Kocourka; poéma Jiřího VeselskéhoÚnor aj.). Na dětské publikum byla zaměřena edice Sedmikvítek (1963–1971, 7 sv.), jejíž náplní byly především edice krajových pověstí a pohádek (Karel Dvořáček, Helena Lisická, Alois Sivek, Josef Vrbka), ale vyšlo tu např. i původní partyzánské vyprávění Po nebezpečných stopách od Jana Drozda.

V roce 1965 bylo nakladatelství přejmenováno na Profil a striktní vazba na regionální témata se postupně začíná uvolňovat. Ke stávajícímu autorskému zázemí přibývají noví autoři – mj. Ivan Binar, Ota Filip (prvotina Cesta ke hřbitovu), Jaromíra Kolárová, Jaroslav Müller, Milan Přadka, Miroslav Stoniš, Josef Strnadel. V oblasti dětské literatury se vedle původních krajových pohádek a pověstí začíná důrazně prosazovat dobrodružná literatura a moderní autorské pohádky (Otakar Batlička, Ivan Binar, František Čečetka, Bohumír Fiala, Amálie Kutinová, Zuzana Nováková-Renčová, František Nepil, Ludvík Souček, Vladimír Šustr, J. M. Troska /vl. jm. Jan Matzal/). Na sklonku 60. let byla založena edice Velká neznámá (1969–1972), v níž však vyšly pouhé dva koncepčně nepříliš sourodé tituly (Lovy beze zbraní prozaika Jaroslava Müllera a medievalistická studie Eduarda Petrů). V roce 1965 začínají vycházet Vybrané spisy Vojtěcha Martínka, jež řídil Alois Sivek.

Dopad společenské situace po roce 1968 se v produkci Profilu projevil počátkem 70. let vzrůstem počtu titulů politicko-osvětové literatury na úkor beletrie a příklonem nakladatelské strategie k editorské práci (publikace z díla Karla Dvořáčka či Rudolfa Těsnohlídka) a ověřeným místním autorům (Bohumír Četyna, František Horečka, Marie Podešvová). V té době také nad ostatními beletristickými tituly početně převážila dětská literatura. Od poloviny 70. let se však nakladatelství vrací k původním proporcím mezi beletrií a ostatní produkcí.

Od roku 1974 je potom větší část produkce nakladatelství koncepčně členěna do nových, resp. staronových edičních řad. S novým číslováním a původním posláním byly obnoveny edice prózy Obzory (1974–1990, 46 sv.) a básnická edice Proud (1974–1991, 35 sv.), v nichž se soustředila prozaická, resp. básnická tvorba a v nichž debutovalo pozoruhodné množství autorů (z prozaiků Richard Crha, Josef Galík, Petr Kudela, Petr Ritter, Zdeněk Rosenbaum, Jaroslav Sekera, Zdeněk Šťastný, Pavel Tobiáš, Marie Vosiková aj., básníci Eva Kotarbová, Zdeněk Křenek, Vratislav Křivák, Lydie Romanská, Jan Sláma, Jitka Stehlíková, Karel Vůjtek, Soňa Záchová, Dušan Žváček aj.), přičemž mnozí z nich pak ve zmíněných edicích publikovali i další texty. Obě edice však tiskly i v Profilu již zavedené autory, jako byli prozaici Jaromíra Kolárová, Marie Podešvová, Miroslav Rafaj, Miroslav Stoniš a básníci Dušan CvekVáclav Hons. Na první Almanach Oheň z roku 1964 navázaly v letech 1975, 1978 a 1981 jeho další svazky (všechny usp. Lubomír Petr), zaměřené výhradně na mladé autory nakladatelství; podobně byl koncipován almanach Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat (1979).

Nově založená edice Prameny (1974–1987, 18 sv.) byla zaměřena na regionální tradice: vedle próz Bohumíra Četyny, Ludmily HořkéMarie Podešvové tu vycházely především edičně připravené práce svébytných starších autorů spojených se Severní Moravou a Valašskem (Metoděj Jahn, Josef Kalus, Jan Kobzáň, Čeněk Kramoliš, Bartoš Vlček aj., z mladší generace Zdeněk Bár), vyšla zde též nová edice románu Josefa Kocourka Zapadlí vlastenci 1932. Dětská literatura byla nyní důsledně sdružena v edici Profil dětem a mládeži (1974–1991, 48 sv.). Tradičně v ní vycházely krajové pohádky a pověsti (František Lazecký, Helena Salichová, Oldřich Sirovátka, Josef Strnadel, Marta Šrámková), ale i dobrodružná literatura, která se v Profilu v širší míře prosadila již na konci 60. let (Bohumír Fiala, František Továrek, koncem 80. let znovu vychází Otakar Batlička), dále původní pohádky pro malé čtenáře (František Čečetka, Marie Podešvová) a prózy pro mládež se sportovní tematikou (Lubomír Man: S devatenáctkou do Bernu aj.).

Literární věda a jazykověda byla v produkci nakladatelství zastoupena od jeho počátků, zprvu však především v rámci publikačních řad Slezského studijního ústavu, resp. Slezského ústavu ČSAV, orientovaných především k dílu Petra Bezruče (Oldřich Králík, Milan Rusínský, Drahomír Šajtar aj.). Odborné studie, textologické práce i korespondenci Petra Bezruče s různými adresáty vydávala prostřednictvím nakladatelství též Knihovna Památníku Petra Bezruče. Mimo edice publikovali v Profilu své studie vedle Oldřicha Králíka též Vladimír Dostál, Jaromír Dvořák, Jaroslav Sekera, Jiří Svoboda či Augustin Vala. Od roku 1980 byly literárněvědné práce soustředěny do edice Slovo a čin (1980–1989, 13 sv.), v níž vyšla např. monografie Jiřího SkaličkyPrůvodce životem a dílem Josefa Kocourka, Blahynkova studie Člověk Kainar či Vlašínova monografie o Karlu Dvořáčkovi; Jiří Svoboda zde publikoval svou práci o Vojtěchu Martínkovi a soubor literárně kritických studií Ve stopách tvorby. Mimo edice vycházely též jednotlivé práce jazykovědné (mj. Malý slovník českých slangů Jaroslava Hubáčka), muzikologické či z oblasti filmové vědy (Stručný přehled tvorby 250 zahraničních režisérů Milana Líčky a Vítězslava Rohana). Výtvarným monografiím a studiím byla vyhrazena edice Podoby (1971–1989, 16 sv.), v níž výjimečného nákladu 8000 výtisků dosáhla publikace Jana Baleky o ilustracích Antonína Strnadela. Později se v rámci edice vyčlenila fotografická řada (1982–1987; 6 sv.), v monografických svazcích prezentující práce regionálních fotografů (mj. monografie Miroslava Bílka a Milana Borovičky, obě z pera Vladimíra Birguse).

Edice Pokrokové tradice (1980–1982, 5 sv.) byla vyčleněna pro politicky osvětovou literaturu a byly tu publikovány vzpomínky komunistických funkcionářů (Josef Trnka: Ze života a práce v KSČ: Jihlavsko, Třebíčsko, Ostravsko, Valašsko; sborník vzpomínek Komunisté v čele protifašistického odboje na severní Moravě) či výbor z článků Alfréda Lubojackého Blíž k pravdě.

Již od roku 1960 vydávalo nakladatelství část titulů i v polštině, od roku 1970 byla pak polskojazyčná produkce sdružena v ediční řadě Edycja Polska (1970–1990, 78 sv.); ve druhé polovině 80. let vycházely některé svazky v koprodukci s Polským kulturně-osvětovým svazem (ZG PZKO – Polski Związek Kulturalno Oświatowy, Zarząd Glówny), působícím v Českém Těšíně). Z původní poezie a prózy se nakladatelství zaměřilo na tvorbu autorů spjatých se Zaolším (Henryk Jasiczek, Paweł Kubisz, Gustaw Sajdok, Władysław Sikora, Adam Wawrosz; z mladších Stanislaw Jedzok či Renata Putzlacher-Buchtová), dále vycházely sborníky a antologie místní lidové poezie (Plyneisz, Olzo I, II) či lidového humoru (Sękaci ludzie), slezské lidové bajky, pověsti a pohádky; sporadicky i polské překlady české beletrie (Ludmila Hořká: Miałam dwóch synów či výbor české a slovenské poezie Poetyckie pozdrowienia). Každoročně byl od roku 1961 sestavován Kalendarz Śląnski (celkem 30 ročníků) a výjimečně vysokého nákladu dosáhla kuchařka Kuchnia Śląnska Emilii Kołder (ve dvou vydáních s dotiskem více než 70 000 výtisků).

Vedle vlastní produkce vycházely v nakladatelství od počátku také příležitostné účelové publikace a zájmové náklady pro místní instituce (propagační brožury ZOO Ostrava, Slezského muzea v Opavě či Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, reprezentativní publikace severomoravských měst, pravidelné sborníky příspěvků k historii Ostravy připravené Archivem města Ostravy, Česká státní pojišťovna prostřednictvím nakladatelství vydávala Sborníky předpisů o požární ochraně apod.). Podstatnou část této produkce tvořilo několik publikačních řad místních kulturně-odborných institucí, jimž nakladatelství poskytovalo vydavatelský servis. KNO vydávalo odborné práce Slezského studijního ústavu, resp. Slezského ústavu ČSAV, a to kromě již zmíněných děl literárněvědných také studie jazykovědné, historické, muzikologické i přírodovědné. Univerzita Palackého v Olomouci vydávala ve spolupráci s nakladatelstvím Profil mnohasvazkový Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1860 (v letech 1966–1990 vyšlo takto celkem 12 svazků), nakladatelství zajišťovalo též vydání sborníků Pedagogické fakulty v Ostravě či sborníků z konferencí (Václavkova Olomouc). Své zájmové tisky nakladatelství přirozeně zadávaly také místní stranické a státní orgány a instituce.

V roce 1962 převzalo Krajské nakladatelství od Krajského národního výboru v Ostravě vydávání literárního měsíčníku Červený květ, který zanikl roku 1969 v důsledku politického vývoje po srpnu 1968. Od roku 1983 Profil technicky zajišťoval časopis Kulturní měsíčník, jehož vydavatelem byly Severomoravský krajský výbor KSČ a Severomoravský KNV; v posledním půlroce existence časopisu (1990), se stal Profil jeho vydavatelem. Od září 1990 vydával Severomoravský KNV v Profilu navazující měsíčník Sezóna; po reorganizaci územněsprávních orgánů se stal Profil v lednu 1991 vydavatelem posledních čísel tohoto listu (zanikl v červnu 1991).

 Na činnost Profilu personálně i věcně navázalo nakladatelství Sfinga, které založili někdejší pracovníci Profilu Vítězslav Bělovský, Zbyněk Janáček, Jan Machač, Lubomír Petr a Ivan Straňák; šéfredaktorem se stal Lubomír Petr. Také Sfinga se orientovala na místní autory a ve změněném podnikatelském prostředí také na autory s předpokladem komerčního úspěchu, přičemž reeditovala i některé tituly Profilu (Gabra a Málinka Amálie Kutinové, Kapitán Nemo J. M. Trosky). Vyšlo zde přes 100 titulů (z oblasti literární vědy Slovník českého románu, resp. v rozšířené verzi Slovník české prózy redaktorů Blahoslava Dokoupila a Miroslava Zelinského). Především v důsledku chaosu na knižním trhu v první polovině devadesátých let Sfinga v roce 1996 zanikla.

Na tradici Profilu chtělo navázat také nakladatelství Eden, které v Karviné založil Ivan Šeiner; navzdory velkorysým plánům zde však v první polovině 90. let vyšlo jen několik publikací.

Redaktor Profilu Vítězslav Bělovský založil v Šenově u Ostravy nakladatelství Tilia.

 Ediční řady

(Soupis nezahrnuje ediční řady, které prostřednictvím KNO a Profilu vydávaly jiné instituce, mj. Památník Petra Bezruče, Slezské muzeum či Slezský studijní ústav. – Básně (1957, 1 sv.); Profily (1957–1958, 2 sv.); Kroky (1963–1965, 6 sv.); Obzory (1963–1965, 4 sv.); Proud (1963–1965, 7 sv.); Sedmikvítek (1963–1971, 7 sv.); Velká neznámá (2 sv., 1. sv. 1969 /zřejmě chybná datace 1967 na titulním listu/, 2. sv. 1972); Edycja Polska (1970–1990, 78 sv.); Podoby (1971–1989, 16 sv. + 6 sv. fotografické řady); Prameny (1974–1987, 18 sv.); Obzory (1974–1990, 46 sv.); Proud (1974–1990, 34 sv.); Profil dětem a mládeži (1974–1991, 48 sv.); Pokrokové tradice (1980–1982, 5 sv.); Slovo a čin (1980–1989, 13 sv.).

 Souborná vydání: Vybrané spisy Vojtěcha Martínka (1965–1979, 11 sv.): 1–3. Černá země I–III; 4. Píseň starých lip; 5. Větévky jalovcové; 6–8. Kamenný řád I–III; 10. Živné zdroje (lit. publ, ed. Viktor Ficek 1972); bez čísla svazku vyšly Poslední sonety (ed. J. Svoboda, 1976) a svazek Stavy rachotí + Kus života (ed. J. Opelík, 1979).

 Časopisy a informační bulletiny: 

Časopisy: Červený květ (1957–1969); Kulturní měsíčník (1983–1990); Sezóna (1990–1991). (Soupis nezahrnuje tituly, které prostřednictvím KNO a Profilu vydávaly různé odborné instituce.)

Informační a propagační bulletiny: Místopis života 1977 (1977); Místopis života 1957–1982 (1982); Místopis života – ediční počiny v letech 1982–1986 (1987, obsahuje soupisy produkce, ukázky z recenzí a příležitostné texty autorů v Profilu publikujících a politických představitelů, za jeho produkci odpovědných); Nakladatelství Profil v Ostravě představuje své autory (propagační brožury s medailony autorů a ukázkami z jejich tvorby; 1979, 1983, 1985, 1986).

 Pořádané akce, výstavy, soutěže: Soutěž Být člověkem každý den (1989).

 Udílená ocenění: Cena nakladatelství Profil (1971).

 Členové řídících a poradních orgánů: 

Ředitelé: Oldřich Šuleř (1957–1961); Jan Gavenda (1961–1970); Karel Procházka (1970–1971); Augustin Vala (1971–1972); František Čečetka (1972–1978); Ivan Šeiner (1978–1990); Vítězslav Bělovský (1990–1991). Šéfredaktoři: Zdeněk Robenek (1965–1972); Miroslav Rafaj (1973–1988); Jan Machač (1988–1990); Lubomír Petr (1990–1991).

 Výtvarní spolupracovníci: Václav Beránek; Svatoslav Böhm (navrhl loga beletristických edic Obzory, Prameny, Proud, Profil dětem a mládeži); Zdeněk Kučera (návrh loga nakladatelství Profil)

 Technické informace: Nakladatelství tisklo své tituly v tiskárnách n. p. Tisk, zejména v jeho českotěšínském závodě, ale i v Přerově a v sídle n. p. Tisk v Brně; ofsetem také v Moravských tiskařských závodech Olomouc a koprodukční tituly s nakladatelstvím Osveta v Martině.

Literatura

Bibliografie
: PF 68 (1967, ed. Z. Robenek; obs. bibliografii KNO a Profilu 1957–1967); Místopis života (1977, ed. L. Petr; přehled produkce 1972–1976); Místopis života 1957–1982 (1982; přehled produkce 1977–1981); Místopis života – ediční počiny v letech 1982–1986 (1987, ed. L. Petr).

Knižně: Nakladatelství Profil v Ostravě představuje své autory (propagační brožury s medailony autorů, 1979, 1983, 1985, 1986).

Studie: J. Pleskot: Tvorba pro děti a mládež z nakladatelství Profil, ZM 1980, č. 6; J. Svoboda: Poezie v edici Proud a literární kontext ostravského regionu. LM 1986, č. 10; S. Urbanová: Vydavatelský profil jednoho z krajských nakladatelství. Jubilejní zamyšlení k třicetiletí Profilu. ZM 1987, č. 7; J. Urbanec: Literární věda v ostravském nakladatelství Profil v letech 1972–1987, Časopis Slezského muzea 1989, č. 1; L. Entrová Grochalová: Nakladatelství Profil Ostrava, Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 2010, č. 1.

Články: Red.: Ediční plán Krajského nakladatelství v Ostravě, Červený květ 1957, č. 3; O. Š. (= O. Šuleř): První rok Krajského nakladatelství, Červený květ 1957, č. 12; O. Káňa: Knihy čtenářům, nebo pro sklady? Nová svoboda 23. 3. 1957; O. Šuleř: Z krajské literatury, Červený květ 1958, č. 10; K. Procházka: Profil v letech 1971–1975, Ostravský kulturní měsíčník 1976, č. 1; -rr- (= L. Petr): Místo blahopřání: Dvacet let krajského nakladatelství Profil, Ostravský kulturní měsíčník 1977, č. 3; S. Urbanová: Významný přínos Profilu: K vývoji literatury pro děti a mládež na Ostravsku, Nová svoboda 12. 9. 1978; J. Pleskot: Nejlepší dětem, Ostravský kulturní měsíčník 1981, č. 4 a 5; L. Petr: Co nového v Profilu? Výsledek ediční cílevědomosti – pozornost mladé literatuře, Nová svoboda 31. 1. 1981; V. Bělovský: Čtvrtstoletí dobré práce, Nová svoboda 20. 3. 1982; M. Rumovský: Hlas z regionu. O 25 letech Profilu (diskusní příspěvek přednesený na 3. sjezdu SČS), Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 6; vj: Profil a pobočka SČS, Tvorba 1985, č. 12, příloha Kmen; M. Rafaj: Čtvrt milionu nových knih, Ostravský večerník 18. 2. 1986; L. Petr a V. Bělovský: Z dopisu nakladatelství Profil, LitN 1991, č. 31; pl: Sfinga v Ostravě, Tvar 1991, č. 31.

Rozhovory: O. Šuleř: O knihách a autorech (připr. M. Švácha), Nová svoboda 27. 7. 1958; O. Šuleř: Rozhovor o krajském nakladatelství (připr. V. Stanovský), Kultura 1959, č. 22; O. Šuleř: O knihách, autorech a literatuře vůbec (připr. M. Švácha), Červený květ 1961, č. 1; L. Petr: Mozaika mladé tvorby (o připravovaném almanachu Oheň, připr. -r- /= M. Rusinský/, Ostravský kulturní zpravodaj 1974, č. 1; L. Petr: Dvacet let Profilu (připr. V. Bělovský), ZN 1. 9. 1977; L. Petr: Zastavení s Lubomírem Petrem (připr. V. Bělovský), Nová svoboda 17. 2. 1979; I. Šeiner: Čtvrtsloletí dobré práce (připr. L. Štěpán), Tvorba 1982, č. 47; I. Šeiner: Pětadvacetiletý jubilant (připr. B. Rywiková), Ostravský večerník 15. 3. 1982; I. Šeiner: Náš rozhovor, Nová svoboda 15. 3. 1986; I. Šeiner a J. Machač: 30 let nakladatelství Profil (připr. B. Rywiková), Kulturní měsíčník 1987, č. 6; I. Šeiner a J. Machač: Profil Profilu (připr. J. Horázný), Nová svoboda 5. 3. 1988.

Archiv: Zemský archiv v Opavě: Krajské nakladatelství Profil Ostrava, 1957–1991, nezpracováno a nepřístupno.

Alena Přibáňová, zdroj – slovnikceskeliteratury.cz, 2011/08


Profil

institution, city, address
Krajské nakladatelství v Ostravě (KNO), Ostrava (Ostrava-město)

Profil

date of exhibition   exhibition title, place of exhibition
1971/08/05 - 1971/09   Václav Beránek: Grafika a knižní ilustrace, Muzeum Krnov, Krnov (Bruntál)

Profil

kniha
  published   title (subtitle)
  1954   Sochař Jindřich Wielgus
  1965   Na vlně 57 metrů
  1965   Olomouc ve fotografii
  1966   Švestkový dvůr
  1966   Valašská suita
  1967   Pohádky letního slunovratu
  1968   Cesta ke hřbitovu
  1969   Hledači ztraceného stínu
  1969   Rájem i peklem
  1970   Hrdinové válečného nebe
  1970   Stezkou smrti
  1970   Tábor ztracených
  1970   Zápas s nebem
  1971   František Bělohlávek
  1971   Lišky, dobrou noc
  1971   Mrtvý u kříže a jiné soudničky
  1972   Zlatý čáp
  1973   Vláček Kolejáček, Ťapka a bílý Damijánek
  1974   Helena Salichová (Život a dílo)
  1975   Valašské muzeum (Oživené chalupy a lidé)
  1976   Jantarové slunce
  1977   Vilém Wünsche (Životem k umění a uměním k životu)
  1978   Mamuti táhnou do bažin (Příběh z pravěku)
  1979   Malinový chodníček
  1979   Ota Holas
  1980   Čekání na rychlou stopu
  1980   Jeden život
  1980   Lidová strava na Valašsku
  1980   Vladislav Gajda
  1980   Znaky měst Severomoravského kraje
  1981   Antonín Strnadel: Ilustrace
  1981   Cizí děti
  1981   Louka
  1981   O českých slanzích
  1982   Devětkrát les, třikrát ves (Lidové pověsti z Hané)
  1982   Jan Byrtus
  1982   Miroslav Bílek
  1982   O vousaté princezně a jiné pohádky
  1982   Vojtěch Martínek
  1982   Vzpomínky na minulost aneb Experimenty odhalují tajemství pravěku
  1983   Člověk Kainar
  1983   Dukátová stařenka (Pověsti ze slezského a lašského kraje)
  1983   Dvojnásobný dvojník
  1984   Milan Borovička
  1984   Miloslav Stibor
  1984   Průvodce životem a dílem Josefa Kocourka
  1985   Antonín Ivanský
  1985   Samoobsluhy
  1985   Smějeme se s Josefem Kobrem
  1986   Děti vyděděnců
  1986   Viktor Kolář
  1986   Zuzajda a Jurajda
  1987   Mamuti táhnou do bažin (Příběh z pravěku)
  1987   Na vlnách odvahy a dobrodružství
  1988   Petr Sikula
  1988   Povahou neodpovídá předpisům
  1988   V hlavní roli Emerich Gabzdyl
  1988   Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva?
  1989   Petr Bezruč - Vladimír Vašek 1904-1928 (Základní životopisná fakta)
  1989   Stín Persepole
  1990   Cesta ke hřbitovu
  1990   Medicínské historky z Moravy
  1990   Miloslav Stibor
  1991   Člověk pro jeden život
  1991   Obdivuhodný člověk (Úvahy o lidské tvořivosti)
antologie/sborník
  published   title (subtitle)
  1975   Oheň (Almanach mladé tvorby Severomoravského kraje)
encyklopedie/slovník
  published   title (subtitle)
  1988   Malý slovník českých slangů
periodikum
  published   title (subtitle)
  1965/10   Červený květ
  1969/05   Červený květ
  1991/01   Sezóna (Lidé, kultura a volný čas)
příležitostný tisk
  published   title (subtitle)
  1966   Kresbobásně Aleny Bretšnajdrové

Profil

katalog kolektivní
  published   title (subtitle)
  1966   Československé nejkrásnější knihy 1965
  1988   Československé nejkrásnější / najkrajšie knihy 1971-1978
podřazený dokument
  published   title (subtitle)
  2014   Profil (1950 - 1950 , 1957 - 1991)

Profil

person   born from - to, notes
Bělovský Vítězslav   10. 9. 1943     1990 - 1991, ředitel
Beránek Václav   8. 2. 1932     1965 - 1988, výtvarný redaktor
Čečetka František   16. 1. 1917     1972 - 1978, ředitel
Filip Ota   9. 3. 1930     ???? - ????
Gavenda Jan   1914     1965 - 1970, ředitel (dříve Krajské nakladatelství Ostrava)
Grůza Antonín   13. 1. 1931     ???? - ????, redaktor literatury a umění
Kubíček Ivan   25. 5. 1933     ???? - ????
Machač Jan   1950     1988 - 1990, šéfredaktor
Petr Lubomír         1990 - 1991, šéfredaktor
Procházka Karel         1970 - 1971
Rafaj Miroslav   25. 4. 1934     1973 - 1988, šéfredaktor
Robenek Zdeněk   16. 5. 1934     1965 - 1972, šéfredaktor
Šeiner Ivan   27. 9. 1937     1978 - 1990, ředitel
Štefanides Jiří   31. 5. 1949     ???? - ????, redaktor
Švejdová Novotná Vlasta   22. 7. 1946     ???? - ????, spolupráce
Urban Ervín   7. 5. 1931     ???? - ????
Vala Augustin   8. 2. 1913     971 - 1972, ředitel