sex: male

NK AUT: jk01080736

notes:
MUDr. RNDr.h.c., profesor antropologie

Jindřich Matiegka

Čestný občan města Benešova MUDr. Jindřich Matiegka (vysl. Matějka) se narodil 31. března 1862 v Benešově v rodině soudního adjunkta Josefa Matiegky a jeho ženy Elišky, rozené Ebertové. Jeho otec byl záhy roku 1865 přeložen do Litoměřic, kde Jindřich navštěvoval obecnou školu. Poté rodina přesídlila do Prahy a Matiegka zde studoval na německém malostranském gymnáziu a soukromně bral hodiny češtiny. Po maturitě byl přijat na německou lékařskou fakultu University Karlovy a zde roku 1887 prohlášen doktorem veškerého lékařství. Poté se usadil v Lovosicích, kde působil jako panský i praktický lékař, přičemž byl též členem Spolku českých lékařů. Zahájil zde úspěšnou lékařskou kariéru a započata tu byla i jeho první antropologická studia. Sbíral starožitnosti a vykopával prehistorické hroby, čímž mohl vhodně spojit výzkum člověka a jeho vzhledu s výzkumem jeho života. Mělnická kostnice, jíž uspořádal, mu skýtala bohatý srovnávací vědecký materiál. V Lovosicích se Jindřich Matiegka po roce oženil s dcerou soudního rady Marií Stránskou, jež byla vnučkou váženého mělnického kupce a někdejšího purkmistra Václava Prokopa.
Manželům se narodila dcera Ludmila, které byl Matiegka i přes své vysoké pracovní nasazení vzorným otcem. Ludmila se později stala doktorkou filozofie a profesorkou dívčí reálky a rozvíjela svou badatelskou činnost zejména v oboru egyptologie.
Od roku 1892 se Jindřich Matiegka usadil s rodinou natrvalo v Praze a působil zde jako městský lékař. Do této doby se datuje i počátek jeho dlouholetého přátelství s vynikajícím českým archeologem Luborem Niederlem, jež mu dalo podnět ke zřízení antropologické expozice na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Roku 1897 se Matiegka na Karlově universitě habilitoval z antropologie a demografie a jako docent zde začal tyto obory přednášet. V roce 1898 zanechal lékařské praxe, působil jako zemský zdravotní inspektor na pražském místodržitelství a poté i jako zdravotní rada Zemského výboru Království českého. Z titulu této funkce se organizačně podílel na zřizování humanitárních ústavů v Čechách. V této době byl již známým antropologem a soustředil rozsáhlý vědecký materiál o tělesném stavu českého obyvatelstva, čímž podal základní obraz o tělesných vlastnostech naší populace. Na základě svých antropologických studií lidských ras se postavil proti teorii nadřazenosti některých lidských plemen nad jinými a tím veřejně zavrhl rasismus. Roku 1908, po jedenácti letech od své habilitace, byl MUDr. Jindřich Matiegka jmenován placeným mimořádným profesorem antropologie a demografie na filozofické fakultě University Karlovy V té době to byla první stolice tohoto oboru v Rakousku-Uhersku a pouze největší univerzity v Evropě měly obdobné katedry. Odešel z lukrativního místa ve zdravotnickém výboru a plně se začal věnovat vědecké práci. Krok za krokem si pro sebe a svůj obor dobýval respekt a uznání a 16. září 1918 byl konečně jmenován skutečným řádným profesorem.
Po osamostatnění přírodovědecké fakulty zakládá v roce 1920 prof. Matiegka při Karlově univerzitě Antropologický ústav a to díky nezměrné hmotné podpoře jeho přítele dr. Aleše Hrdličky, jenž vedl v letech 1903-43 antropologické oddělení Národního muzea ve Washingtonu a bez jehož další podpory by nemohl začít vycházet vědecký časopis Anthropologie a roku 1930 vzniknout Muzeum člověka, jež dnes nese Hrdličkovo jméno. V roce 1921 byl Matiegka zvolen děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929 dokonce rektorem University Karlovy. V roce 1932 ukončil svou aktivní pedagogickou činnost a téhož roku byl ke svým sedmdesátým narozeninám vyznamenán čestnám doktorátem přírodních věd. Ani ve svém vysokém věku se nestáhl do ústraní a i nadále byl velice aktivní a věnoval se zejména psaní knih a odborných statí. Z velkého množství více než tří set vědeckých poblikací je třeba zmínit alespoň „Homo předmostensis, fosilní člověk z Předmostí na Moravě“ (1934-38) či „Stomatologie školní mládeže“ (1927), „Všeobecná nauka o plemenech“ (1929) a Filosofie somaticko-antropologická“ (1935). Od roku 1923 až do své smrti v roce 1941 vydal 18 ročníků vědecké revue „Antropologie“ a taktéž několik svazků „Antropologické knihovny“. Vysoce ceněn je i jeho spis „Crania Bohemica“, jenž shrnuje výsledky výzkumu předhistorických i historických lebek
Jindřich Matiegka též zkoumal a verifikoval lebky sv. Václava a sv. Vojtěcha a kostry českých králů a jiných významných osobností české historie jako například Karla Hynka Máchy či Pavla Josefa Šafaříka. Byl oblíbeným vysokoškolským pedagogem a vychoval celou řadu vynikajících českých antropologů, kteří navázali na jeho práci při zkoumání pozůstatků Přemyslovců, Lucemburků a dalších osobností české minulosti. Jeho rodné město Benešov na Jindřicha Matiegku nezapomnělo a 26. dubna 1937 byl usnesením městského zastupitelstva jmenován u příležitosti svých 75. narozenin čestným občanem města Benešova.
Dana Ondráčková, jiskra-benesov.cz, 18.6.2018

Jindřich Matiegka

Jindřich Matiegka

Jindřich Matiegka

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	2004	Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
www
	published	title (subtitle), publisher, city
	????	Jindřich Matiegka (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Jindřich Matiegka

kniha
	published	title (subtitle), publisher, city
	1934	Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování, Česká akademie věd a umění (ČAVU), Praha
	1935	Sváteční člověk (Vzpomínky přátel a ctitelů na českého biskupa Antonína Podlahu o třetím výročí jeho smrti), Růžena Klimakovská, Praha