nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01122936

František Šíma

Narodil se 1. října 1899 ve mlýně v Plandrech u Jihlavy. Žil řadu let v Krouně. Psal do regionálních časopisů a vlastivědných sborníků již od svých 17 let. Přispíval i do krajanských časopisů v Americe.
Tento velmi málo známý, ale přesto významný básník a autor vlastivědných článků a úvah byl inspirován krajinou na pomezí Čech a Moravy, její historií i jejími obyvateli. V roce 1937 vydal sbírku básní Českomoravské motivy, které byla recenzována i v Západomoravské kulturní revui, vycházející ve Znojmě. Roku 1940 se stal členem spolku Svratecká jizba, a později i stejnojmenného muzea. Spolek, či spíše volné sdružení založil pražský nakladatel Bedřich Tuček (1872–1959), který se ve Svratce po odchodu na odpočinek usadil. Zval sem své umělecké přátele a za jejich pomoci a pomoci místních nadšenců, shromažďoval památky lidového umění a písemnictví ze Svratecka a Hlinecka.
Mimo vlastivědné a novinářské články vydal Šíma do konce druhé světové války sbírky Na dvou strunách, Via dolorosa a Tiché zpěvy, z nichž vyšel roku 1945 výbor nazvaný Písně k horám. Ještě téhož roku vyšel Večer nad Rýnem, pojednávající o Husově smrti. Výtěžek měl být věnován obnově zničeného křídla pražské staroměstské radnice. Nadále se věnoval literární tvorbě a žurnalistice. V 50. letech minulého století komponoval Bohuslav Martinů kantátový cyklus básní Miloslava Bureše, dokončený v roce 1955 a nazvaný podle sbírky Otvírání studánek. Martinů v byl v pravidelném kontaktu s vlastí a přátelé mu posílali básnické sbírky i romány. Mezi jinými dostal také Šímovu poému Legenda o člověku. Vyšla bibliofilsky roku 1945 jako soukromá tisk. Básník se inspiroval dějinami kurdských povstání a Martinů byl tématem i jeho pojetím zaujat. K plánovanému zhudebnění Šímovy poémy však již nedošlo, protože skladatel v roce 1958 těžce onemocněl a o rok později zemřel. V roce 1946 se F. Šíma přestěhoval se do Jihlavy, kde se stal od března odpovědným redaktorem týdeníku komunistické strany Kladivo a srp (od 14. čísla 2. ročníku). Když byl časopis 25. srpna 1946 spojen s třebíčským týdeníkem Jiskra, působil jako redaktor tzv. jihlavské Jiskry. Téhož roku byl také přijat do Syndikátu českých spisovatelů. Po únoru r. 1948 však zřejmě nebyl tím správným členem redakce, a tak našel práci v zemědělství jako mechanizátor obilních skladů. V r. 1954 byl propuštěn a teprve po čtyřech letech získal místo na zámku v Lipnici nad Sázavou. Podílel se zde zčásti na vybudování Haškova památníku. V r. 1960 se František Šíma přestěhoval do Dačic, kde byla jeho manželka správkyní státního zámku. Zemřel 13. srpna 1972 v Dačicích, je ale pochován v Polné – rodišti své matky.
Velká část jeho básnického, esejistického a vlastivědného díla zůstala v rukopisech, část pozůstalosti je uložena v dačickém muzeu.
Radovan Zejda, 2014

František Šíma

foto - (Radovan Zejda)

František Šíma

katalog autorský
	published	title (subtitle), publisher, city
	1969	Krásy Slovenska (cyklus kreseb A. F. Stehlíka), JAKOS - okresní průmyslový podnik Uherské Hradiště, Uherské Hradiště (Uherské Hradiště)
příležitostný tisk
	published	title (subtitle), publisher, city
	1968	Básníku Jakubu Demlovi k devadesátinám, Okresní výbor Československé strany lidové, Třebíč (Třebíč)