Pavel Fleischmann

* 9. 4. 1898, Plzeň (Plzeň-město), Česká republika (Czech Republic)
† 27. 11. 1978, Stockholm, Švédsko (Sweden)
painter

nationality: Jewish
sex: male

notes:
NK ne - 2015/07

Pavel Fleischmann

Pavel Fleischmann se narodil 9. dubna 1898 v židovské rodině v Plzni. V letech 1916-21 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru dekorativní malby, poté dva roky na akademii v Mnichově a další dva roky na pražské akademii v grafické speciálce prof. Augusta Brömseho. Roku 1924 podnikl studijní cestu do Itálie, v roce 1925 pobýval v Paříži a na Riviéře a roku 1926 pracoval v muzeích ve Vídni. Při návštěvě Moderní galerie v Praze se v roce 1928 seznámil se švédskou malířkou Idou Nyströmovou, s níž se nakonec oženil. To mu v roce 1939 zachránilo život: odjel do Švédska, zatímco v koncentračních táborech zahynulo na devadesát jeho příbuzných.
V prvním období Fleischmannovy tvorby tematicky převažovaly portréty, figurální motivy a krajiny. Velmi zručně ovládl kresbu pastelem, v němž působivě zachytil krajinné pohledy z jihozápadních Čech nebo pražská zákoutí, často s odvážným zdůrazněním barevných akcentů. Právě výběr z jeho pastelů z třicátých let bylo možno shlédnout na Fleischmannově nedávné výstavě. V té době zajížděl také častěji na Slovensko a Podkarpatskou Rus, odkud pochází řada jeho krajin a židovských motivů. V roce 1937 strávil několik měsíců v tradičním prostředí chasidské židovské komunity v Mukačevu, které na něj silně zapůsobilo a stalo se na řadu let hlavní inspirací jeho obrazů ( studenti v židovské škole, chasidské oslavy svátků, bohoslužby v synagoze, novoroční modlitba Tašlich aj. ) Těchto Fleischmannových nejzajímavějších děl se dochovalo bohužel jen málo, některá známe pouze z fotografií nebo reprodukcí. Figurální kompozice maloval uvolněným stylem se zdůrazněním lineární složky, spojené rytmickým pohybem. Okrajově se také věnoval grafice, je znám jeho cyklus dřevořezů k básním Petra Bezruče a několik litografií židovských podobizen. Vystavoval několikrát v Praze, také společně se svými vrstevníky Endre Nemešem a Jakobem Bauernfreundem, poslední výstavu měl v srpnu 1938 v Rubešově galerii.
Švédsko bylo po Anglii hlavní evropskou zemí, kam směřovala umělecká emigrace z Československa. V říjnu 1938 sem dorazil grafik Hugo Steiner z Prahy, cestou přes Norsko přijel Thomas Theodor Heine, přes Švýcarsko malíř a pozdější slavný dramatik Peter Weiss, z Paříže karlínský rodák a pozdější umělecký kritik Josef Paul Hodin... Nejvýznamnější postavou uměleckého exilu ve Stockholmu se stal Endre Nemeš, který byl iniciátorem aktivního seskupení Konstnärer i landsflykt (Umělci v exilu) a podílel se na vydávání českého periodika Listy ze severu. Pod tlakem událostí v Evropě pokračoval Pavel Fleischmann ve čtyřicátých letech v malování motivů z chasidského prostředí na Podkarpatské Rusi ( Modlitba v synagoze, Děd a vnuk, Haličský student, Tašlich, Sukot v synagoze, Trh v Mukačevě, V chasidské modlitebně, Tiša be-av, Šema Jisroel, Jom kipur, Simchat tora, Na trhu před Sukotem). V dubnu 1944 se účastnil výstavy pod záštitou prince Eugena, bratra krále Gustava V., malíře a přítele mnoha umělců, který významně podporoval protinacistickou emigraci z Evropy. Některé Fleischmannovy obrazy tehdy zakoupilo do svých sbírek švédské Národní muzeum. Účastnil se také několika výstav skupiny Umělci v exilu ve Stockholmu a Göteborgu. Samostatné výstavy ve Stockholmu měl roku 1946 (Kämsmuseet Jönköping), 1947 (Östersund), 1951 (Salong Hedberg). Jeho soubornou výstavu v roce 1961 navštívil král Gustav Adolf VI. Mimoto uspořádal přes třicet samostatných výstav v Uppsale, Karlstadu, Orebrö, Wästeräsu a jinde ve Švédsku, naposledy vystavoval v roce 1967.
V 60. letech se Fleischmann obrátil k figurálním biblickým motivům a vytvořil obrazové cykly o Davidovi a Jonášovi (David a Goliáš, Saul a David, David pomazán za krále, Dobytí Jeruzaléma, David a Betšeba). Pozornost věnoval i jiným biblickým námětům a postavám (Přechod přes Rudé moře, Rebeka, Lea a Rachel, Rachel a Jakob, Rut a Boaz, Samson, Daniel v jámě lvové), které ztvárnil v barvitém kubizujícím stylu, v němž se asi nejvíce projevilo jeho školení v oboru dekorativní malby. Některé jeho návrhy byly prý realizovány jako tapiserie.
Po smrti své manželky koncem šedesátých let se Pavel Fleischmann uchýlil do židovského starobince ve Stockholmu, kde prožil své poslední roky a namaloval poslední obrazy. Zemřel 27. listopadu 1978 ve Stockholmu a je pohřben na zdejším židovském hřbitově. Díla Pavla Fleischmanna jsou zastoupena ve sbírkách Národního muzea ve Stockholmu, muzea v Karlstadu, ve Värmland a v Židovském muzeu v Praze. Výstava pastelů v galerii Liberta se mohla uskutečnit díky nedávnému objevu řady jeho prací. Je možno očekávat i další objevy. Židovské muzeum hledá jakékoli informace o malíři a jeho dílech pro připravovanou velkou výstavu.
www2.holocaust.cz/