nationality: Czech
sex: male

notes:
NK ne - 2017/07

Vladimír Majer

Herec a režisér Vladimír Majer pocházel z Plzně, s níž také spojil své umělecké začátky. Jeho otec – jinak lékař – byl amatérským hudebníkem a k hudbě vedl i svého syna. Vladimír ale nakonec vystudoval obchodní akademii a původně pracoval jako bankovní úředník Za první světové války sloužil v armádě a byl zpravodajem rakouské armády. Ještě v průběhu války se ale vrátil do Čech a v roce 1916 nastoupil do svého prvního angažmá v Městském divadle v Plzni.
Po třech letech přešel do Prahy a více než dvacet sezón strávil na jevišti Vinohradského divadla (1919-1941). Krátce poté se začal angažovat i u filmu, původně jako režisér. V letech 1919-1921 natočil šest melodramatických a sentimentálních příběhů (ve dvou z nich sám také hrál), z nichž se ale dodnes dochoval jen jeden, MAGDALENA (1920). Vznik a premiéra tohoto filmu se těšily značnému zájmu kulturních i společenských kruhů, nutno ale podotknout, že to nebylo Majerovou zásluhou, pozornost byla spíše zaměřena na autora literární předlohy, jímž byl uznávaný básník J. S. Machar. V následujících letech se Majer vzdal filmové režie a nadále se u filmu uplatňoval jako herec. Do konce němé éry hrál v dalších více než dvaceti filmech, většina z nich je ale dnešním divákům neznámá. Pozornost zaslouží životopisné tituly jako JOSEF KAJETÁN TYL (1925) nebo SVATÝ VÁCLAV (1929), jako plukovník Kraus se objevil také v němé verzi DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA (1926).
Po nástupu zvukového filmu hrál Vladimír Majer převážně negativní typy v dalších 14 filmech. Zaznamenat jej můžeme například v prvních veselohrách Voskovce a Wericha (PUDR A BENZIN, 1931; PENÍZE NEBO ŽIVOT, 1932). V roce 1934 se dvakrát vrátil k filmové režii, v obou případech však šlo o snímky diskutabilních kvalit a dnes jen málo známé (ROZPUSTILÁ NOC, 1934; V CIZÍM REVÍRU, 1934). Lépe si jej proto můžeme připomenout díky nevelkým rolím v dodnes slavných filmech jako CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938) nebo DÍVKA V MODRÉM (1939), menší úlohy odehrál v několika kvalitních dramatech na počátku protektorátu (TURBINA, 1941; RUKAVIČKA, 1941), kromě divadla a filmu nacházel uplatnění také v rozhlase.
Již dříve patřil k aktivním osobnostem i mimo jeviště a v roce 1919 stál u zrodu Sdružení československého filmového herectva, jehož byl také dlouholetým předsedou. Po uzavření Vinohradského divadla v září 1941 našel Vladimír Majer nové angažmá v Městských divadlech pražských a své další působení spojil především se scénou Uranie v Holešovicích, kde se uplatnil i jako režisér.
Po válce byl Vladimír Majer vyšetřován disciplinární komisí odborové rady divadelníků a následně předán Lidovému soudu. O jeho dalších osudech toho není mnoho známo, nicméně v polovině 50. let mu byl umožněn návrat k herectví, byť jen v malých rolích. Do své smrti působil v zájezdovém Vesnickém divadle a Armádním uměleckém divadle, naposledy se také objevil před kamerou. Ze dvou posledních roliček můžeme připomenout postavu strážníka v komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956).
Vladimír Majer zemřel v Praze 5. listopadu 1957 v Praze ve věku 65 let. Jeho manželkou byla operní zpěvačka a herečka Bedřiška Grossová, známá pod uměleckým jménem Ferry Majerová.
argenson, fdb.cz, 21.7.2017

Vladimír Majer

Vladimír Majer

Vladimír Majer

Vladimír Majer

kalendárium
	published	title (subtitle), publisher, city
	2006	Kalendárium osobností západních Čech na rok 2007 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)