nationality: Czech
sex: male

NK AUT: jk01032407

August Geringer

A.Geringer je dnes již téměř neznámou osobností, ale na přelomu 19. a 20. století byl mužem, který svou činností ovlivnil život tisíců Čechů. Z chudičkého knihaře se vypracoval na milionáře a svými novinami a knihami vzdělával a bavil bohaté i chudé.
Jeho životní příběh stojí za připomenutí, i když ve své době nebyl ojedinělý. Mnoho Čechů vlastní pílí šířilo slávu českého umu ve světě, a i když se v Americe v oblasti vydavatelské a nakladatelské prosadilo několik Čechů, August Geringer byl mezi nimi opravdovou hvězdou.
August Geringer se narodil 2.srpna 1842 v Březnici jako druhé z jedenácti dětí staré učitelské rodiny Václava a Amálie Geringerových. Učitelský plat byl natolik malý, že si otec snažil přivydělávat výukou hudby a knihařinou. Syna vedl nejen ke vzdělání, ale naučil jej rovněž vázat knihy, aby mu mohl pomáhat. Když však měl nastoupit do Prahy na reálku, raději přijal práci v knihařství a studoval na večerní škole. Po roce a půl odjel k příbuzným do Vídně, kde se chtěl zdokonalit v řemesle a také v jazyce. Pracoval v kožené galanterii a později se specializoval na výrobu alb na fotografie, které v té době přicházely do módy. Po večerech a nedělích pomáhal švagrovi své tety, který měl továrničku na nábytek. Pomáhal nejen s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. Získal tak velmi cenné zkušenosti, které se mu v budoucnu velmi hodily.
V r. 1862 se na nátlak rodiny vrátil domů, aby zastal svého nemocného otce. U vikáře složil zkoušku a na šest let se ujal funkce výpomocného učitele v Lašovicích. Kromě výuky dětí to znamenalo i ministrovat a pomáhat při církevních obřadech, zvonit na zvony, hrát na varhany, zpívat a nacvičovat se zpěváky na všechny svátky figurální mše. Musel vést matriku a každoročně ověřovat záznamy o obyvatelích, vybírat školné a organizovat kulturní a společenský život obce. Při tom si našel ještě čas na knihařinu a měl tolik zakázek, že si musel vzít pomocníka. Vázal nejen modlitby sousedům, ale i knihy pro fary a úřední knihy pro vrchnost z Orlíka. Dostal též povolení k prodeji a vazbě školních knih.
V létě roku 1868 poznal v zájezdní hospodě v Milíně, kde se zastavil na oběd dívku, která se velmi šikovně otáčela v kuchyni. Po čase jí napsal a vyjevil své city. Po příznivé odpovědi dívku navštívil, ihned se zasnoubil a 4.února 1869 se Antonie Kolářová stala v Lašovickém kostele paní Geringerovou. Otcové svobodných dcer z širokého okolí nesli velmi nelibě, že si jejich svobodný učitel přivedl přespolní dívku a dávali to Augustovi najevo. Jednou z příčin, proč začal uvažovat o vystěhování, byla právě nevraživost spoluobčanů a jejich hrubost. V americkém Chicagu měl Geringer známého hudebníka a ten mu poradil, aby si s sebou přivezl co nejvíce knih a také knihařské potřeby, protože knihy byly v Americe mezi krajany velmi vzácné. 20.6.1869 se Geringer vydal na cestu s manželkou, švagrovou a dvěma švagry. Firma Kareš a Stotzký je vypravila z Brém do New Yorku, odkud je představitel firmy měl dopravit do Chicaga. Zajistil jim jízdenky na vlak a s notnou zásobou jídla se vydali spolu se stovkami dalších přistěhovalců na cestu. Protože vlaky v noci a v neděli nejezdily, zastavily kde právě byly a cestující se musili do odjezdu o sebe postarat. Cestou byl vlak také přepaden a vyhladovělí cestující se před střelbou skrývali po lesích. Po pěti dnech dobrodružné cesty dorazili do Chicaga, kde si s pomocí zde již usedlých krajanů našli byt. Čechů bylo v té době v Chicagu kolem 17.000. Ihned se rozneslo, že přijel mladý krajan a přivezl množství knih a tak Geringer brzy velmi výhodně prodal celou svou zásobu, mohl splatit dluhy a ještě si dal stranou finanční rezervu. Ihned začal s knihařinou, několikrát změnil zaměstnavatele i byt, až se spojil se sazečem a zřídil si vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Z Grégrovy slévárny si z Čech objednal různé typy českého písma, tiskl příležitostné tisky a počátky byly dobré. Manželka jako dobrá kuchařka začala vařit pro několik strávníků a tím pomáhala vylepšit rodinný rozpočet.
7.10.1871 bylo Chicago postiženo velkým požárem, který zničil více jak 17.500 domů a také téměř všechny tiskárny. Jako zázrakem se Geringerova tiskárna (jako jedna ze tří v celém městě) zachránila bez újmy a pochopitelně byla ihned zavalena množstvím objednávek. Práce ve dne v noci a značné příjmy umožnily Geringerovi se opět stěhovat do lepšího a po spojení s Josefem Langmayerem otevřel větší tiskárnu. Začal vydávat čtyřstránkový časopis Chicagský věstník, který byl rozdáván zdarma a financovala jej inzerce a reklamy. Od r.1874 začal Geringer také vydávat sešitově románová díla, na které měl ihned přes tisíc odběratelů.
V Chicagu existovala již od r.1870 česká svobodomyslná škola, ve které se vyučovalo z čítanek dovezených z Čech. Geringer jako bývalý učitel se rozhodl vydat pro celou českou Ameriku nové učebnice, které by ideově vyhovovaly novému prostředí a neoslavovaly rakouské mocnářství. S pomocí krajana Zdrůbka, redaktora Pokroku Západu [3] a učitele v Omaze, vytvořili první obrázkovou čítanku. Přes všechny potíže se dílo podařilo a české děti v Americe se z ní pak po mnoho desítek let učily.
V r.1875 se František Boleslav Zdrůbek přestěhoval do Chicaga a začal s Geringerem plánovat vydávání prvního českého denníku. Dostal jméno Svornost a první číslo vyšlo 8.10.1875. Zároveň byl založen i týdenník Amerikán, který přebíral zprávy z denníku a byl určen především pro venkov a odlehlá místa, kam pošta nebyla schopna doručovat denník. Redaktorem byl dlouho Zdrůbek sám, Geringer vedl knihkupectví, knihařství a tiskárnu. Od r.1876 si zavedl též obchod s papírovými tapetami a sám se svými dělníky vyzdobil mnoho bytů, obchodů i hostinců. Uplatnil zde své zkušenosti z galanterijní práce, protože bylo módou zdobit zdi kromě papíru zlacenými římsami a sametovými ozdobami. Zisk z tapetování pomáhal mnohdy financovat tiskárnu a vydávání knih.
Denník Svornost začal také s vydáváním poutavých románů, protože mezi přesídlenci byl stále velký hlad po četbě a většinu trápil nedostatek knih. Denníku hodně pomáhaly placené inzeráty a reklamy, které neustále početně narůstaly, a proto přispěly k zvětšení periodika. V r.1876 začal Geringer vydávat humoristický obrázkový časopis Rarášek a o rok později přidal ke Svornosti i nedělní list s názvem Duch času.
V r.1877 byla v Chicagu otevřena nedělní česká svobodomyslná škola a když se nenašel vhodný učitel, uvolil se Geringer každé nedělní odpoledne vyučovat. Svou pracovitostí byl velkým příkladem spolupracovníkům i rodině. Své čtyři děti - dva syny a dvě dcery vychovával přísně a vedl je jak k pracovitosti, tak i vlastenectví.
Roku 1879 se opět Svornost zvětšila, stejně tak i Amerikán a Geringer začal uvažovat o novém sídle. Dal postavit novou třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Kromě svých periodik začal tisknout i Oklahomské noviny, Baltimorské a Alleghenské Listy. Od r.1878 vydával i vlastní kalendář rovněž s názvem Amerikán, [5] který se stal nejen nejstarším českým kalendářem, ale i co do rozšíření a trvání tvoří dodnes jedinečný a nepřekonaný pramen. Věrně zaznamenával historii české menšiny v Americe, ale pro čtenáře byl i pomůckou pro hospodaření, učebnicí i zábavou.
Za 55 let své vydavatelské činnosti vydal Geringer více jak 200 titulů knih s obsahem vzdělávacím, historickým, vědeckým i zábavným. Prvním titulem byla již zmiňovaná Česko-americká čítanka. Brzy se objevila potřeba i dobré učebnice angličtiny, kterou připravil opět Fr.B.Zdrůbek pod názvem Českoamerický tlumač. Je pravda, že mnozí Češi z nejstarší generace přistěhovalců anglicky neuměli a angličtinu mnohdy ani příliš nepotřebovali, protože jednotlivé etnické menšiny vytvářely svoje městské části. Sám Geringer anglicky také příliš neuměl a přesto v podnikání uspěl. Pro chudší vydal levnou učebnici Anglicky snadno a také slovník. Pro přistěhovalce byla potřebná rovněž znalost nového prostředí, jeho zákonů, nařízení i historie. Geringer vydal jak Čermákovy Dějiny Ameriky, tak i Palackého Dějiny národa českého. Nejoblíbenějšími tisky byly právě různé návody a příručky, jako např. Domácí kuchařka, Rychlý počtář, Parlamentární pravidla, Pohřební řeči, Proslovy a řeči k slavnostem spolkovým, Úplná sbírka řečí a projevů ku všem příležitostem spolkovým i národním, Zpěvník Českoamerický aj. Dalším žádaným žánrem byly svobodomyslné knihy (Katechismy svobodomyslné mládeže, Křes>anství a vzdělanost, Lež náboženská v lidstvu vzdělaném, Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém, Síla a hmota, Painův Věk rozumu, Klácelova Vesměrnost, Straussův Rivot Ježíšův nebo Kenigův Rivotopis Karla Darvína a mnohé další). Velkého ohlasu se dostalo i dílům beletristickým. K osvědčeným titulům patřily romány A.Dumase či J.Verna, ale několika vydání se dočkaly i ckaloudovy humoresky Bordynkáři či U Kratinů nebo spisy Bedřicha Moravce, Josefa Buňaty, Pavla Albieriho, R.Jaromíra Pšenky a dalších.
R.1917 se Geringerův podnik opět stěhoval a znovu do nového, do budovy postavené českým architektem Robertem Layerem. Sazárna byla vybavena novými stroji hnanými více jak 20 elektromotory a více jak stovka zaměstnanců zajišťovala bezchybný chod. To vše řídil Geringer z kanceláře i bytu, který si dal postavit v areálu závodu. Ril vždy velmi skrovně a neznal jinou zábavu než práci. Pouze jednou v životě si dopřál dovolenou; to když se v r.1895 vydal na několik měsíců do staré vlasti na Národopisnou výstavu českoslovanskou. Při této příležitosti navštívil rodnou Březnici, Lašovice a další místa Čech a Moravy. Celý život dodržoval pravidlo být ráno první v závodu a odcházet jako poslední.
Nedbal jen o svůj podnik a své zaměstnance, ale zajímal jej i život ostatních Čechů v Americe a také v Čechách. Z redakce Svornosti vznikla např. myšlenka založení Českonárodního hřbitova, Útulny, Sirotčince a Geringerovy noviny byly rovněž hlavní oporou českého sokolského hnutí v Americe. Po vypuknutí první světové války se Geringer ihned postavil po bok české politické emigrace v čele s T.G.Masarykem a Svornost zůstala hlavním, důsledným a neochvějným pramenem morální i hmotné podpory českého státotvorného úsilí.
Geringer také podporoval v skrytu a neokázale. Ve své dobročinnosti pamatoval na starou vlast nejen za života, ale i v poslední vůli. Své rodné Březnici poslal ještě za života přes 100.000,- Kč, do Lašovic několik tisíc a mnoha částkami pravidelně přispíval na dobročinné účely. Podporoval i jednotlivce a náhodné prosebníky. Ještě na smrtelné posteli nabádal své děti, aby oznámili veřejnosti, že si na pohřbu nepřeje žádné květiny a ušetřené peníze mají truchlící poukázat na dobročinné účely.
2.dubna 1930 August Geringer po těžké operaci zemřel. Pohřeb si přál co nejprostší, ale rozloučit se s ním přišlo celé Chicago a okolí. Kromě rodiny a přátel tu byli politici, soudci, kongresmani, vyslanci, ředitelé různých institucí a ústavů, představitelé všech krajanských spolků a sdružení.
Výnosný podnik přešel na syna Miloslava a syn Vladimír, který od mládí rovněž pomáhal v redakci, se stal prvním obchodním komisařem Spojených států v Československé republice. Dcera Augusta se provdala za redaktora a spisovatele R.J.Pšenku a dcera Vlasta za známého cestovatele E.Stanko Vráze. V poslední vůli Geringer pamatoval nejen na rodinu a všechny své zaměstnance, ale také na krajanské organizace a také na instituce v Čechách.
Mezi ty, které Geringer nezištně dlouhodobě podporoval, patřilo rovněž Náprstkovo muzeum, se kterým udržoval až do své smrti kontakty. Jeho knihovnu zásoboval jak svými periodiky, tak i knihami.
Augustin Geringer byl mimořádný muž, představitel gründerské generace, která si vlastní prací dokázala získat mimořádný majetek i společenské postavení. Osobně velmi střídmý, myslel na potřeby jiných a podle pamětníků otevíral kvůli almužnám svou peněženku několikrát za den. Jeho největší zásluhou však zůstává prioritní postavení jako nakladatele a vydavatele. V Americe zavedl první český denník a periodika, která vydával, jej přežila, což se o jiných novinách nedá říci, protože mnohé tituly měly jen jepičí život. Také knihy jím vydávané byly často vydávány v několikerých vydáních; nejsou výjimkou i vydání čtrnáctá. Vzdělat, poučit a pobavit - to vše první osadníci potřebovali a Geringerovy knihy to splňovaly. Mnohé z nich, zvláště ty svobodomyslné byly tajně dováženy do Čech, a tak ovlivňovaly čtenáře doslova na obou polokoulích.
Milena Secká: August Geringer - nakladatel, mecenáš a lidumil - 13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004) Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

August Geringer